Podle Kuchinse vlastně není překvapivé, že se rozhodli Rusové zvolit Putina ruským prezidentem i napotřetí. Za hlavní důvody považuje především ekonomický růst, který dosahoval po jeho nástupu k moci každým rokem přibližně 7 %. Platy se za roky jeho „prezidentováni“ více než zdvojnásobily, a co je hlavní, pravidelně byly vypláceny i důchody a sociální dávky. Kuchins míní, že se tedy Putin mohl vlastně oprávněně ve svém každoročním projevu před Federálním shromážděním chlubit, že se Rusko za posledních 15 let stalo jednou z klíčových světových ekonomik.
„Putinova popularita je tedy do jisté míry založena na rostoucí prosperitě ruského obyvatelstva. Nyní se však zdá, že příznivé ekonomické faktory, které mu hrály do noty, jsou nyní pryč,“ poukazuje Kuchins a zmiňuje v této souvislosti zvýšení produkce ropy o 50 % v roce 2004 v porovnání s rokem 1999 a také rok 2008, kdy se cena za jeden barel ropy vyšplhala na 140 dolarů. „I když jsou markoekonomické ukazatele Ruska stále dobré, tak mezi analytiky sílí přesvědčení, že vláda musí nastartovat reformní program, omezit byrokracii a zakročit proti korupci. Od návratu do prezidentského úřadu však Putin a jeho blízcí tyto záležitosti podceňují,“ domnívá se Kuchins.
Kuchins upozorňuje na osmdesátá léta v Sovětském svazu, kdy došlo v důsledku poklesu cen ropy k propadu ekonomiky a míní, že nyní Rusko zažívá něco podobného. Také Putinovi předchůdci v prezidentském úřadu Michail Gorbačov a Boris Jelcin ztratili svoji počáteční vysokou popularitu kvůli útlumu sovětské a později ruské ekonomiky.
celý text v angličtině najdete ZDE
„V minulém týdnu ministerstvo financí snížilo původně očekávaný růst ruské ekonomiky pro rok 2015 z 1,2 % na 0,8 %. Mezitím rubl ztratil více než polovinu své hodnoty v porovnání se začátkem letošního roku. Ruská centrální banka musela vynaložit více než 70 miliard rublů, aby zabránila nejhoršímu. Ruské rezervy jsou nyní o 103 miliard rublů nižší, než tomu bylo ještě před rokem,“ jmenuje Kuchins některá nepřiznivá čísla a dodává, že ministerstvo navíc pracovalo s až příliš optimistickou představou, že cena za barel ropy se udrží kolem 80 dolarů. Realita prý může být mnohem horší.
Kuchins rovněž upozorňuje, že výnosy z vývozu ropy a zemního plynu tvoří asi polovinu státního rozpočtu, proto bude mít Moskva brzy problémy dostát svým závazkům v oblasti sociální péče. Navíc budou dle jeho názoru jistě kráceny i výdaje do obrany. „Už nyní se objevují první signály budoucích sociálních nepokojů. Ve čtyřiceti ruských městech se protestovalo proti plánům na snížení výdajů na zdravotní péči pro příští rok o 20 %.“, zmiňuje Kuchins.
„Když se stal Putin před dvěma lety opět ruským prezidentem, mnozí rezignovali s tím, že v Rusku bude vládnout až do roku 2024. Události posledních měsíců však napovídají, že tomu tak nemusí být. Jestliže bude hospodářský pokles i nadále pokračovat, nemusí být Putin v roce 2018 znovu zvolen. A co víc, otřesy na ruské politické scéně mohou přinést už parlamentní volby v roce 2016,“ upozorňuje Kuchins.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
