Talbot zkoumá Dullesův vzestup od diplomata a právníka až na vrchol CIA, z něhož později řídil některé z nejslavnějších „špinavých“ akcí špionážní agentury. Ochrannou ruku nad ním držel jeho starší bratr John Foster Dulles, který ve vládě Dwighta Eisenhowera zastával funkci ministra zahraničí. Právě v té době Allen stanul v čele CIA a vytrval na svém postu i po větší část vlády Johna F. Kennedyho. Podle Talbota Kennedy zprvu agendu CIA podporoval, ale postupně, přinejmenším od krachu invaze do Zátoky sviní, začal stále agresivnější plány agentury proti Kubě odmítat.

„Zátoku sviní ještě přijal, ale neměl v úmyslu přejít k plnohodnotnému americkému vojenskému útoku proti Kubě,“ shrnul Talbot svá zjištění v rozhovoru pro Democracy Now. „Přesně to ale měla CIA v plánu. Doufali a plánovali, že mladý prezident Kennedy, po krachu invaze na plážích Zátoky sviní, bude donucen vyslat mariňáky a letectvo ke svržení Castra.“

• Celý text je ZDE

Kennedy se ale vzepřel, protože nechtěl nechat zatáhnout Spojené státy do jaderné války. A to byl podle Talbota „počátek Kennedyho rozchodu“ s CIA. Prezident po porážce v Zátoce sviní Dullese z čela CIA v listopadu 1961 odvolal, ale nová biografie připomíná, že Dulles si uchoval vazby na vysoké vládní činitele, a tím i vliv na americkou politiku, přičemž položil základy tajné antikennedyovské stínové vlády, která upřednostňovala korporátní zájmy před zájmy státu či demokratickou vládou.