Hned na úvod Judith Bergmanová vyjmenovává hlavní důvody. Uvádí zde, že Evropská unie platila již celé roky severoafrickým zemím za to, aby odklonily migrační toky do Evropy, což se dle ní nesetkalo s příliš velkými výsledky. Bergmanová se pozastavila i nad samotnou náplní globálního paktu OSN, neboť ten stanovuje, že „sdělovací prostředky, které systematicky propagují nesnášenlivost, xenofobii, rasismus a jiné formy diskriminace vůči migrantům“, by neměly být „financovány z veřejných zdrojů nebo dostávat materiální podporu“, a poukázala na možnost zneužití tohoto obsahu k až „totalitním“ praktikám. Vše názorně vysvětlila na nedávném příkladu, kdy OSN zakázala kanadskému zpravodajskému portálu Rebel Media účast na konferenci o přijetí globálního migračního paktu OSN. Když zástupci Rebel Media požádali o vysvětlení, tak jim bylo řečeno, že OSN „si vyhrazuje právo odmítnout nebo zrušit akreditace reportérům médií, jejichž aktivity jsou v rozporu se zásadami Charty Organizace spojených národů, nebo médií, která tyto výsady zneužívají, své akreditace používají k nevhodným účelům nebo jednají způsobem, který není v souladu se zásadami OSN“. Podle Bergmanové by mělo toto chování OSN „povzbudit“ více států, aby od globálního migračního paktu OSN ihned odstoupily.
Dále ve svém článku Bergmanová neopomíjí ani protiimigrační přístup zemí V4 a připomíná, že země jako Maďarsko, Polsko a také Česká republika, jež odmítly přijmout migranty v rámci systému migračních kvót EU, by mohly brzy dojít k domluvě s Evropskou unií. Tuto tezi dokazuje na interním dokumentu, který byl předán ministrům vnitra zemí EU na začátku prosince v Bruselu, o němž informovala agentura Reuters. Dle tohoto dokumentu, by státy EU, které odmítnou hostit migranty ve svých zemích, od této povinnosti byly osvobozeny, pokud by místo toho prokázaly „alternativní akty solidarity“. Dle diplomatů jsou tyto „alternativní akty solidarity“ zřejmě evropským označením pro „placení peněz do rozpočtu EU nebo financování rozvojových projektů v Africe, píše Bergmanová.
Fotogalerie: - Svíčka pro Václava Havla
Myšlenka, že by se státy odmítající přijímat migranty v rámci unijních kvót podílely na migrační politice EU jinými způsoby, byla navrhována již například v červenci 2017 předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim, který navrhl financovat především rozvojové projekty v Africe a zároveň varoval, že pokud nebudou přijata naléhavá opatření, tak evropský kontinent v příštích pěti letech „zaplaví miliony Afričanů“. Dodal, že pokud tento problém nevyřešíme, dojde v Africe k exodu „biblických rozměrů, který nebude možné zastavit“. Tajani uvedl i příklady těchto projektů a investic: „Populační růst, změna klimatu, desertifikace, války, hladomor v Somálsku a Súdánu. To jsou faktory, které nutí Afričany opouštět své domovy... Pokud se s tím brzy nevypořádáme, tak se na našem prahu objeví během příštích pěti let miliony lidí... Dnes se snažíme vyřešit problém několika tisíc lidí, ale musíme mít strategii pro miliony.“
Již dříve se proti migračnímu paktu OSN ohradily země jako Austrálie, Rakousko, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Dominikánská republika, Maďarsko, Izrael, Itálie, Lotyšsko, Polsko, Slovensko a Švýcarsko a prohlásily, že migrační pakt OSN nepřijmou. Spojené státy se z jednání o této smlouvě stáhly již v prosinci 2017. Na tento akt reagovala Louise Arbourová, zvláštní zmocněnkyně OSN pro mezinárodní migraci: „Myslím, že to vrhá velmi špatné světlo na tyto účastníky jednání. Je to velké zklamání setkat se s takovým nezdarem hned, jakmile byl text smlouvy dohodnut,“ a upozornila, že tyto státy nebudou z migrace benefitovat: „V dnešním světě existuje mnoho, mnoho zemí, které musí dovážet část svých pracovních sil... Demografický vývoj naznačuje, že pokud chtějí zachovat svůj současný ekonomický standard nebo dokonce rozvíjet svou ekonomiku, budou muset přijímat dobře vyškolené cizince, aby uspokojily požadavky svého trhu práce.“
Globální pakt o migraci potvrdilo Valné shromáždění OSN většinou 152 hlasů na hlasování ve středu 19. 12. 2018. Proti hlasovalo, dle agentury AP, mimo České republiky ještě Polsko, Maďarsko, USA a Izrael. Hlasování se zdrželo dalších 12 zemí.
Psali jsme:
autor: Marek Korejs
