Hned na úvod Judith Bergmanová vyjmenovává hlavní důvody. Uvádí zde, že Evropská unie platila již celé roky severoafrickým zemím za to, aby odklonily migrační toky do Evropy, což se dle ní nesetkalo s příliš velkými výsledky. Bergmanová se pozastavila i nad samotnou náplní globálního paktu OSN, neboť ten stanovuje, že „sdělovací prostředky, které systematicky propagují nesnášenlivost, xenofobii, rasismus a jiné formy diskriminace vůči migrantům“, by neměly být „financovány z veřejných zdrojů nebo dostávat materiální podporu“, a poukázala na možnost zneužití tohoto obsahu k až „totalitním“ praktikám. Vše názorně vysvětlila na nedávném příkladu, kdy OSN zakázala kanadskému zpravodajskému portálu Rebel Media účast na konferenci o přijetí globálního migračního paktu OSN. Když zástupci Rebel Media požádali o vysvětlení, tak jim bylo řečeno, že OSN „si vyhrazuje právo odmítnout nebo zrušit akreditace reportérům médií, jejichž aktivity jsou v rozporu se zásadami Charty Organizace spojených národů, nebo médií, která tyto výsady zneužívají, své akreditace používají k nevhodným účelům nebo jednají způsobem, který není v souladu se zásadami OSN“. Podle Bergmanové by mělo toto chování OSN „povzbudit“ více států, aby od globálního migračního paktu OSN ihned odstoupily.

Dále ve svém článku Bergmanová neopomíjí ani protiimigrační přístup zemí V4 a připomíná, že země jako Maďarsko, Polsko a také Česká republika, jež odmítly přijmout migranty v rámci systému migračních kvót EU, by mohly brzy dojít k domluvě s Evropskou unií. Tuto tezi dokazuje na interním dokumentu, který byl předán ministrům vnitra zemí EU na začátku prosince v Bruselu, o němž informovala agentura Reuters. Dle tohoto dokumentu, by státy EU, které odmítnou hostit migranty ve svých zemích, od této povinnosti byly osvobozeny, pokud by místo toho prokázaly „alternativní akty solidarity“. Dle diplomatů jsou tyto „alternativní akty solidarity“ zřejmě evropským označením pro „placení peněz do rozpočtu EU nebo financování rozvojových projektů v Africe, píše Bergmanová.