Podle Jandy existují tři hlavní důvody, proč by Česká republika měla své vojáky nasazovat do zahraničních misí a v Afghánistánu bychom měli působit i nadále. Ten nejhlavnější je prý strategický. Připomněl, že Česko je malý stát, který se rozhodl na svou obranu vydávat minimální zdroje a reálně si drží malou armádu. A tak spoléhá hlavně na své členství v NATO. „Chceme být součástí svobodného světa, to je důvod, proč bojujeme po boku našich spojenců proti barbarství ať ve formě islámského extremismu, nebo ruské agrese v našem regionu,“ vysvětloval.
Naši politici nejsou od roku 2006 schopni zajistit plnění závazků ve výdajích na obranu, uvedl Janda další důvod, proč čest a dobré jméno ČR v očích spojenců zachraňují naši vojáci a vojákyně na misích. „Je naším životním zájmem podílet se na obraně naší civilizace, a proto stojíme s našimi spojenci v první linii v Afghánistánu, Mali nebo Litvě,“ dodal vykonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty.
Po strategickém důvodu pak přichází i ten pragmatický. „Nechceme, aby se Afghánistán navrátil do stavu před rokem 2001, kdy fungoval jako výcvikový tábor pro teroristy, kteří byli schopni velkých útoků v západních městech, jako bylo například 11. září 2001,“ dal za příklad Janda.
Třetí důvod je podle Jandy čistě vojenský. „Zeptejte se vojáků a oni to řeknou sami: Armáda potřebuje operační zkušenosti, které si ze zahraničních misí přiváží,“ řekl s tím, že bez nich by byla jen uskupením teoretiků, kteří nejsou na krizové situace dostatečně připraveni.
Opačného názoru je generálmajor Hynek Blaško, podle nějž cíl jakékoli operace je bojovat s terorismem v prostoru jeho vzniku a zabránit jeho šíření. Obává se však, že západní vlády kromě zemí Visegrádské čtyřky svoji proimigrační politikou postavily tento cíl na hlavu. „Původní myšlenka provinčních rekonstrukčních týmů, které pomáhaly na místě obyvatelům a vytvářely snadnější podmínky pro život, byla opuštěna a do Evropy proudí tisíce migrantů, kteří nemají doklady, a tudíž je nelze identifikovat,“ upozornil a dodal, že výhrůžky radikálních islámských představitelů se tak akorát stupňují.
Vzhledem k dalším třem mrtvým vojákům tak je podle Blaška nejvyšší čas, aby se vyhodnotil přínos těchto misí pro země působení, pro Českou republiku, Armádu ČR. „Měli bychom učinit rozhodnutí, jako to svého času udělaly například Polsko, Francie, Kanada,“ míní Blaško, který následně připomněl, že před lety jeden z nejvyšších představitelů spojeneckého velitelství SHAPE navštívil Afghánistán, a když se vrátil, položil otázku: „Dokážeme tam za pár let našeho působení přeskočit šest století?“
Původní zdroj ZDE.
Podle Blaška je patrno i z historie, že to nedokážeme ani po dobrém, ani po zlém. „Přesvědčte kmenové vůdce o tom, že to, co funguje u nás, může fungovat i u nich. Lze za historických pár let zvrátit poměr gramotných a negramotných obyvatel? Nelze,“ uzavřel generálmajor s tím, že školu stejně vyhodí do povětří a učitele zabijí, protože vzdělanost přináší přemýšlení a vzdor proti starému a tradicím.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab