Významnou část svého pravidelného ohlédnutí za tím nejzajímavějším, co v uplynulém týdnu přinesla domácí média, věnuje Petr Žantovský rozhovoru, který vedl pro deník Právo František Cinger s olomouckým rodákem, dramatikem a prozaikem Benjaminem Kurasem, žijícím od roku 1968 ve Velké Británii. „Předem je důležité říci, že Cinger a ´jeho´ deník, kdybychom to chtěli vzít zjednodušeně, stojí na levé části politického spektra, zatímco Benjamin Kuras je celoživotní konzervativec. Když si však jeho slova přečtete, zjistíte, jak se smývá ono zjednodušené pravolevé vidění určitého portfolia témat, protože podstatné už je jen to, co kdo říká, a ne z jakých východisek vzešel. Možná je to také příznak objektivně vysokého stupně aktuálnosti a nebezpečnosti problému, jakým je migrace, za nímž vlastně mizí všechny jiné subtilnější různice,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Poukazuje na to, že z bližšího pohledu lze zjistit, že při řešení právě tohoto problému se rýsuje úplně nová hranice. „A to mezi tím, čemu se dřív říkalo levice a obsahuje to spíše sociálně-inženýrské snahy o řízení spontánních společenských a ekonomických dějů, a tím, co si představíme pod pojmem pravice, tedy mimo jiné vlastenectví, snaha o uchování kulturních hodnot dané entity, úsilí o zachování maximálních svobod pro jedince i společnost. A také rozhodnější a prozíravější postoj vůči rizikům, které tyto konzervativní hodnoty ohrožují. V tomto ohledu se nám tzv. pravicová premiérka Merkelová jeví jako ryzí představitelka levice, zatímco sociální demokrat Fico se v této věci chová velmi konzervativně. Posuďte sami prognostické desatero Benjamina Kurase – a sami si dosaďte jednotlivé politiky, kteří zastávají a prosazují ten či onen přístup k migrační krizi,“ vybízí mediální analytik:
1. Radikální muslimové provedou teroristický útok, „vyprovokovaný“ nějakým zlem Západu.
2. Umírnění muslimové se distancují a zdůrazní, že jde jen o nepatrnou menšinu radikálů.
3. Titíž umírnění muslimové si postěžují na zesílenou vlnu islamofobie namířenou na mírumilovnou většinu a varují, že by mohla vyprovokovat další terorismus.
4. Mainstreamoví politici s pomocí umírněných muslimů v boji proti islamofobii zavedou represivní opatření omezující svobody nemuslimů.
5. Média, kultura a školství zavedou dobrovolnou autocenzuru, aby nebyly z islamofobie a xenofobie obviněny, a z téhož důvodu policie, soudy a veřejné instituce přestanou stíhat zločiny muslimů.
6. Umírnění muslimové, s důvěrou přetolerantnělých nemuslimů, získají větší mocenský vliv a nemuslimové si libují, jak se jim společně daří mír.
7. Po období zdánlivého klidu radikálové provedou další teroristický útok.
8. Celý cyklus se opakuje pokaždé o oktávu výš, čili s větší razantností proti islamofobii a předáním většího vlivu umírněným muslimům. Frekvence cyklů se zrychluje, mezery mezi nimi zkracují.
9. Po několika takových cyklech neislámská společnost zjistí, nebo si třeba ani nevšimne, že prakticky odevzdala moc umírněnému islámu.
10. Radikální muslimové převezmou moc od umírněných muslimů a islamizaci dokončí, v tradičním stylu represe, masakrů a zotročení nemuslimů.
Domnělá humanita nebere v potaz pud sebezáchovy společnosti
„Na první pohled je jasné, že toto smutné desatero se začíná velmi rychle naplňovat. Typické pro naše mainstreamová média je, že se vůbec nezabývají tím, zda nemá Benjamin Kuras náhodou pravdu. V těchto médiích vládne opačný postoj. Pseudoliberální apely na domnělou humanitu a solidaritu, což by v zásadě nebylo nic špatného – humanita a solidarita jsou cenné hodnoty – ale potíž je v tom, že tato ´humanita´, ´solidarita´ a tak dále, je pouze rétorická a neohlíží se na názor většiny společnosti, protože 75 až 80 procent obyvatel je proti masové migraci,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Kromě toho údajná humanita a solidarita primárně neberou v potaz samotný pud sebezáchovy této společnosti. „A její zájem na samotném přežití, a to pokud možno v dosavadních sociálních a kulturních dimenzích, což v případě masové migrace je zcela vyloučeno. Média se chovají jako propagandisté jdoucí proti zájmu obyvatelstva. Jak se tomu říká? Že by vlastizrada? To nechť posoudí právníci. Jednoznačné je, že mainstreamová média tímto svým trendem, a to dokonce i na pozadí dramatických událostí v Paříži, se vzdalují svému publiku, odhánějí ho od sebe a zahánějí ho do náruče alternativních médií, zejména internetu,“ tvrdí mediální odborník.
Brutální Halíkovo tvrzení a jeho ryzí příklad nejhrubší demagogie
Do této vlny propagandy, která je zcela odtržená od názoru obyvatel, a tedy i od reality, velmi přesně zapadá rozhovor, který přinesla Česká televize s Tomášem Halíkem. „Ten se vyjádřil v tom smyslu, že ´největším nebezpečím jsou ti, kdo směšují islám a islamisty´, to jsou podle Halíka prý ´skuteční agenti terorismu´. To je velmi brutální tvrzení. Ten, kdo se stará o přežití vlastního národa a apeluje na jeho sebezáchovné reflexy, je označen za agenta terorismu. Příznačné je, že tato zlovolná teze nevyvolala žádnou reakci příslušného redaktora České televize, jako by to byla samozřejmá pravda jen proto, že ji vyslovil Halík, nebo dokonce proto, že rezonuje s názorem samotné České televize. Nad tím zůstává rozum stát,“ podivuje se Petr Žantovský.
Totéž platí i pro další Halíkovu tezi, když srovnal současné utečence z Blízkého a Středního východu s emigranty, kteří před druhou světovou válkou prchali z nacistického Německa. „Jak řekl Halík, ´to je, jako by si o nich tehdy mysleli, že jsou v SS´. To je ryzí příklad nejhrubší demagogie, což by se mělo učit ve školách všech stupňů jako něco, čeho se soudný člověk nikdy nesmí v argumentaci dopustit. A mimochodem, Tomáš Halík opravdu zná někoho, kdo se domnívá, že Thomas Mann či Stefan Zweig přivezli do Prahy v kufru zbraně a výbušniny, či snad že prchli z Německa kvůli lepším ekonomickým perspektivám? Myslím, že to bylo naopak: německým a potažmo židovským emigrantům šlo o život, ale společnost, která je přijala, tím nic neriskovala,“ vysvětluje mediální analytik.
Česká televize umožňuje dezinformaci a manipulaci s veřejným míněním
Přitom současnost je často opačná: migranti jsou bezpečnostní a ekonomické riziko. „Pokud to Tomáš Halík neví, neměl by se k tomu vůbec vyjadřovat. A naši novináři, zejména ti z České televize, které si platíme, by mu měli umět – a také chtít – oponovat, když začne opět říkat nesmysly. Mlčení totiž i v tomto případě znamená jediné: souhlas. Produktem toho pak totiž je dezinformování publika a manipulace s veřejným míněním, jehož výsledek jsme mohli slyšet například ve vysílání zpravodajství TV Nova v pondělí. Jakási studentka tam pravila: ´Nesmíme spojovat teroristy a uprchlíky. Uprchlíci bojují s teroristy stejně jako my´. Pokud si toto opravdu myslí, a patrně ano, pak je to skutečná katastrofa,“ míní Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Stín migračního a teroristického tématu se nesl i kolem veřejných připomínek výročí 17. listopadu. „Jak víme, prezident Zeman promluvil symbolicky na Albertově na demonstraci svolané jeho příznivci ´na podporu názorů pana prezidenta na migraci´. Prezident dobře věděl, co dělá, věděl, že to je významné gesto, a nepochybně je učinil dobrovolně a záměrně. Byl to konec konců on, kdo jako jediný premiér reagoval na útok na Světové obchodní centrum větou ´S teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje´. Je zřejmé, že bázlivá, předpojatá, falešně humanistická politika většiny evropských lídrů nerezonuje s většinovým názorem našich občanů,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Zeman je jiný než Havel, který reprezentoval zájmy elit a ještě na to byl hrdý
Připomíná, že Miloš Zeman si vždy zakládal na tom, že mluví jménem „dolních 10 milionů“, v překladu: jménem drtivé většiny obyvatel a jejich nezadatelných zájmů. „V tom je jiný, než byl Havel, který reprezentoval zájmy elit a ještě na to byl hrdý. Většinu považoval především jako prostor, který by měl se svou elitní kamarilou vylepšovat a poučovat, aby se většina přiblížila dokonalosti menšinové elity. Zeman ví, co si lidé myslí, říká jim to samé, ne proto, že je populista, ale prostě proto, že si to myslí také. To je zřejmě pro mnohé ´sluníčkáře´ tak nepředstavitelná věc, že si politik stojí za tím, co hlásá, že to vyvolává mnohé averze právě vůči Zemanovi, jemuž lidé zvyklí na kolektivní pokrytectví nemohou porozumět, natož přijít ´na chuť´,“ podotýká mediální odborník.
V tomto kontextu pak mimořádně odpudivě působí teze, která na nás vykoukne, jakmile si otevřeme jeden z nejčtenějších portálů – seznam.cz. „V záhlaví stojí věta: ´Zneuctil M. Zeman památku 17. listopadu?´ Pak se nelze divit, když ve vysílání České televize, konkrétně ve středečních Událostech, komentářích suverénně prohlásí Daniel Kroupa, že ´ti, kdo nesouhlasí se Zemanem, jsou šikanováni´. Nezatěžuje se uvést příklad a dokázat pravdivost svých slov, a redaktor se jej na to neptá. Kroupové všeho druhu to dobře vědí, že ať řeknou ve vysílání České televize cokoli, nic neriskují, protože je nikdo nebude zkoušet z argumentace. Jak se říká, mají to u ČT dobré. Z toho se snadno dovodí, že jiní to mají u ČT špatné. To jsou ti, které na obrazovce nevídáme, ačkoli i za ně si platíme koncesionářské poplatky,“ poukazuje Petr Žantovský.
Zpravodaj z Bruselu „ctí“ rozdělení na důležité a nedůležité členy EU
A na podobné téma se zaměřuje i následnou glosou. „Pár dnů po atentátech v Paříži došlo ke krizi i v Hannoveru – na základě hlášky o umístění výbušnin na stadionu, kde se měl odehrát fotbalový zápas mezi Německem a Nizozemskem. Zápas se nekonal, diváky evakuovali, bomba se nenašla, naštěstí, dodejme. Co je na tom zarážející? Zpravodaj České televize v Bruselu Bohumil Vostal prohlásil doslova: ´Německo a Nizozemsko jsou dvě důležité členské země Evropské unie´. Je zbytečné dodávat, že redaktor Vostalovi nepoložil otázku, z čeho usuzuje na důležitost těchto zemí a případně, jaká při tom užil kritéria,“ konstatuje mediální analytik.
Vnucující se otázka, které země jsou méně důležité, či dokonce nedůležité, a proč, zůstala viset ve vzduchu. „Prostě ony ´staré´ členské země jsou považovány za něco víc než třeba Česko, či dokonce Chorvatsko. Bohumil Vostal tedy bere bez dalšího za své mechanické dělení – či spíše segregaci – ze strany pyšných ´starých´ zemí vůči méněcenným ´novým zemím´. Tím jistě mimoděčně dává za pravdu těm, kdo říkají, že Evropská unie je nedemokratická struktura, kde platí přísná hierarchie rozhodování – jedni, ti staří, rozhodují, druzí, ti noví, trpně poslouchají. Kdo tomu říká demokracie, měl by si oživit klasickou literaturu – od antiky po moderní politology,“ doporučuje Petr Žantovský.
Mainstreamová média fungují ve svůj prospěch, ne svého publika
K událostem k výročí 17. listopadu se vrací vyjádřením zástupce policie, který prohlásil, že jeho sbor se snažil zabránit tomu, aby akce účastníci „nezneužili k vlastním politickým cílům, a jiným nežádoucím tendencím“, což jsme slyšeli v televizním zpravodajství. „Jak to chápat? Je snad strana reprezentovaná poslancem Markem Černochem, jejíž zástupci se podíleli na této akci, mají politické cíle, které bychom označili za ´nežádoucí tendence´? A kde tedy zůstala ta demokracie? Kdo rozhoduje o tom, které tendence jsou žádoucí a které nežádoucí? A pro koho?“ ptá se naléhavě mediální odborník.
A z téhož zřídla vyvřela jistě i věta, kterou jsme vyslechli z Albertova od jednoho zástupce vysokoškoláků. „Ten prohlásil, že oni – míněno Zeman a organizátoři demonstrace na jeho podporu – nám ukradli toto místo, na které máme nárok my. Ptám se proč? Protože ´my´ jsme lepší než ´oni´. Menhiry socialismu, opětně oživené z centra – jak říkají pěkně Rusové – ´Evrosojuzu´, jsou zjevně nevykořenitelné. Toho všeho jsme byli svědky v našich médiích v tomto týdnu. A to jsou další důkazy toho, že dnešní mainstreamová média přestala fungovat ve prospěch svého publika, nýbrž fungují pouze ve prospěch svůj. Kdo je pak ještě potřebuje?“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
