PTC bylo otevřeno před dvěma lety. Odborníci se shodují, že v České republice je protonová léčba vhodná ročně pro přibližně 150 dětí. Protonová terapie totiž významně snižuje riziko poškození organismu z nežádoucích vedlejších účinků ozáření, protože protonový svazek dokáže zacílit přímo na nádor. Kapacita protonových center na světě stoupající poptávce nestačí, proto se lékaři shodují, že léčba by měla být jednoznačně preferována u dětských pacientů a mladých lidí, kteří mají před sebou perspektivu dlouhého dožití. Protonová terapie nejen léčí nádor, ale její výhoda je právě v kvalitě života, který pacient bude mít po absolvování léčby. Protonovou terapii v České republice standardně hradí jediná pojišťovna - VoZP. Ostatní pojišťovny argumentují nízkým počtem vhodných pacientů a vysokou cenou za léčbu. Pravda je ale taková, že PTC nabídlo českým pojišťovnám paušální cenu za dětského pacienta 700 tisíc korun, což je čtvrtina toho, co stojí léčba například v USA. Přesto pojišťovny i někteří lékaři trvají na tom, že fotonová konvenční terapie českým pacientům musí stačit. Klinika MD Anderson z Texasu, která již jedno protonové centrum provozuje a další staví ale na základě vlastního průzkumu tvrdí, že protonová léčba je v konečném důsledku o 20 % levnější než IMRT (fotony). Více ZDE.
Dá se pochopit, že v UK je přístup k protonové léčbě uměle omezován, protože 2 centra se teprve staví, ale je to nepochopitelné v České republice, kde ho máme. VZP tvrdí, že posílá své pacienty do Mnichova, rovněž soukromého protonového centra, které ovšem technicky nedosahuje úrovně pražského zařízení. Myslíte, že by německá kancléřka podporovala české centrum, pokud by doma měla nejmodernější centrum v Evropě? Navíc Mnichov není plně vybaven pro léčbu dětských pacientů, a tak 16 pacientů, kterým léčbu uhradila, byli dospělí. Pražské centrum je jedním z nejnovějších modelů firmy IBA, která po celém světě provozuje 14 protonových center a je ve srovnání s Mnichovem něco jako Mercedes S Class proti VW Passat. Ale určitě je lepší Mnichov než konvenční radioterapie.
„Je zarážející, že se česká média dosud zajímají o britského chlapce, ale faktu, že v naší zemi jsou stovky dětí, které mohly být za dva roky existence centra odléčeny, se nevěnují," říká Iva Taťounová. PTC spolupracuje s Nadačním fondem pro protonovou terapii, jehož cílem je informovat veřejnost o moderní a šetrné léčbě nádorů a který se snaží pomoci pacientům, aby se k léčbě skutečně dostali.
Rodiče malého Ashyi podpořil ve snaze získat pro chlapce nejlepší možnou léčbu i britský premiér David Cameron. Čeští politici a úředníci naopak potřebnost a výhody protonové léčby zpochybňují a někteří lékaři ji rodičům dětských pacientů dokonce ani nedoporučují. „Pětiletá pacientka se stejnou diagnózou jako má Ashya – medulloblastomou - se k léčbě protonem nedostala, protože brněnská klinika její rodiče o této možnosti vůbec neinformovala. Mám informace, že se PTC obrátilo na vedení kliniky s prosbou o řešení situace a hledání způsobu, jak potřebné pacienty o léčbě referovat, ale pan profesor odpověděl, ať se do toho nepletou, že je o ně postaráno," popisuje realitu protonové léčby v Česku ředitelka NF Mirka Čejková. Neposkytnutí informací o všech možnostech léčby je porušením zákona, přesto se rodiče většinou o protonové terapii dozvídají až díky osvětové kampani a někdy bohužel pozdě, takže jejich dítě už protonovou terapii podstoupit nemůže. I proces individuálního schvalování žádostí o úhradu léčby je tak zdlouhavý, že je zahájení léčby kolikrát na hraně. „Nedávno jsme pomohli k léčbě pacientovi s nádorem nosohltanu, jemuž se nádor během několikatýdenního čekání na konvenční léčbu zvětšil o 65 %. Proto vzal osud do svých rukou a bez průtahů podstoupil protonovou terapii. Přes doporučení Komplexního onkologického centra (KOC) mu však pojišťovna OZP odmítla protony proplatit. Zdůvodnila to tím, že si neobstaral doporučení KOC před zahájením léčby - a takových absurdních případů jsou desítky,“ dodává Čejková.
PTC jedná s pojišťovnou intenzivně posledních 7 měsíců, jednání se točí kolem dvou bodů, kdo bude indikovat pacienty k léčbě a jaké diagnózy jsou pro léčbu vhodné. Zatímco svět jde cestou rozšiřování a zpřesňování diagnóz na základě zkušeností, u nás je seznam poměrně útlý. Ještě absurdnější je situace s indikováním pacienta, toho nesmí k léčbě indikovat poskytovatel léčby, tedy protonové centrum, ale multidisciplinární tým pracoviště, které většinou nemá s protonovou terapií žádné zkušenosti. Tzv. KOC má mít v posouzení vhodnosti léčby právo veta. Z nepochopitelných důvodů ale pojišťovny odmítají stanovit objektivní charakteristiky, které by na základě porovnání ozařovacích plánů a z nich vyplývajících rizik a na základě jejich srovnání stanovily souhlas s protonovou terapií.
Vinou odmítavého postoje „výkonných úředníků“ pojišťoven k řešení situace mohou výhody protonové terapie v Čechách využívat převážně cizinci a samoplátci. Případ malého Ashyi by mohl být inspirací i pro českého premiéra nebo ministra financí, kteří mají jedinečnou šanci zpřístupnit šetrnou a bezpečnou léčbu českým pacientům a především dětem. Kromě šetrné léčby totiž ušetří i finance za léčbu následných vedlejších účinků z konvenčního ozařování. David Cameron se ozval a za rodiče Ashyi se postavil, čeští politici zatím mlčí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Markéta Grušáková
