Ať se lidé nebojí brát dávky. Ale ať jich je nebere tolik, poradil sociolog

16.08.2023 22:40 | Monitoring

Inflace zpomaluje, nejvíc ale dopadla na chudší polovinu rodin s dětmi, tito lidé jsou frustrováni, situaci vnímají negativně, vláda by jim měla pomoct, komentoval v pořadu Interview ČT24 sociolog Daniel Prokop, zda umí stát podpořit ty nejpotřebnější. Zmínil i pokles důvěry ve státní instituce, který bude zřejmě ještě několik let pokračovat. Kritizoval, že ve vládním úsporném balíčku není žádná vize lepšího budoucího fungování, jen cíl vybrat 150 miliard.

Ať se lidé nebojí brát dávky. Ale ať jich je nebere tolik, poradil sociolog
Foto: YouTube
Popisek: Daniel Prokop.

Prokop zhodnotil, jak inflace dopadla na různé společenské vrstvy: „Myslím si, že střední třída a většina důchodců, kterým to vynahradily valorizace, je na tom relativně dobře a je pro ně ta situace přijatelná, ale taková ta chudší polovina rodin s dětmi byla hodně zasažena a jejich životní úroveň je výrazně nižší než před dvěma lety, tam by se ta vláda měla koncentrovat, aby jim v daních ulevila, pomohla jim v dávkách a podobně,“ uvedl sociolog v pořadu Interview ČT24.

Anketa

Souhlasíte s ministrem Rakušanem, že spáchá-li zločin stát (má na mysli Rusko), musíme trestat i jeho občany?

3%
97%
hlasovalo: 23346 lidí
Na nejchudší vrstvy nejvíce dopadlo bydlení: „Ten kumulovaný nárůst těch cen vede k tomu, že reálné mzdy jsou výrazně nižší a jsou nižší zejména u chudší poloviny pracujících, kteří trpí tím, že hodně rostly ceny bydlení – jsou to energie, nájmy, hypotéky. Relativně víc inflace zejména v bydlení a v potravinách zasáhla chudší část společnosti, u důchodců na to relativně dobře reagují valorizace, ale bohužel u pracujících u té chudší poloviny na to nic moc nereagovalo, zejména u rodin s dětmi. Frustrace a negativní vnímání té situace je největší u té chudší poloviny rodin s dětmi,“ zopakoval.

„Jsou tu dvě hlavní cenová opatření. Cenové stropy, které jsou pro všechny stejné, ale ten cenový strop, jak je dnes nastaven, tak pro střední třídu jsou ceny relativně v pohodě, pro nízkopříjmové jsou ale relativně vysoko. Pořád doporučuji, aby když se budou rušit ty cenové stropy, protože jednou se rušit musejí, tak udělat definici zranitelného zákazníka – nízkopříjmoví důchodci, lidé, kteří mají nízké dávky a podobně, a těm nastavit ty stropy níž, než jsou dnes, jenom třeba té potřebné třetině společnosti,“ pokračoval Prokop.

Dávky, jak jsou dnes udělané, podle něj mají moc širokou cílovou skupinu. „V rámci těch, kteří to potřebují, by se měl stát snažit, aby to čerpala velká část lidí, a zpřístupnit jim to, neodrazovat je tím, že mají fronty na úřadu práce,“ hovořil o nárůstu domácností, jež nejsou v extrémní chudobě, ale jsou na hraně a žijí tzv. od výplaty k výplatě.

Připomněl, že v kontextu toho klesá i důvěra v instituce. „To bude asi pokračovat, mívá to dozvuk třeba několik let,“ podotkl Prokop.

Střední třída podle něj potřebuje vizi, že inflace nebude pokračovat donekonečna. „Potřebuje vizi v té energetice, že buď to musí být ta komunitní energetika, nebo nějaké další opatření v energetice, které redukuje cenu energií. Potřebuje nějakou společenskou vizi, že to není trvalý stav. Tato střední třída to podle našich dat zvládla v pořádku,“ uvedl s tím, že u střední třídy není častá okamžitá hrozba, že by byla v existenčních problémech.

Vláda rovněž připravuje reformní balíčky. Je to moment, který společnost znejisťuje, nebo očekává, že se připravuje něco pro lepší fungování společnosti? „Jde o to, jak je to připravováno. Současnému balíčku vyčítám to, že tam není žádná vize toho lepšího fungování. Je nutné balíček udělat, většina opatření jde správným směrem, byť jsou nedokonale udělaná a většina je zbytečná a podobně. Je nutné korigovat ten obrovský deficit, ale ta vize je v tom, že to, jak daníte, ovlivňuje, jestli ti chudší pracující upadají do chudoby, ovlivňuje rozvoj regionu, když tam necháte peníze zaměstnancům, oni podpoří ty služby. Jestli daníte například nízkopříjmové pracující a jak je daníte, má vliv na pracující chudobu, a jestli musejí chodit pro ty dávky,“ vysvětlil sociolog Daniel Prokop.

„Takže ta struktura toho, co daníte, jaké skupiny daníte, jestli daníte víc práci, alkohol, hazard, kouření... má velké dopady na dlouhodobé problémy v české společnosti, jako je třeba rozvoj regionů. A tuhle vizi tam nevidím, jen hlavně to, že potřebujeme vybrat 150 miliard nebo ušetřit výdaje,“ dodal sociolog Daniel Prokop k optice struktury danění.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Natálie Brožovská

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

7:15 Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

Zmatený důchodce, který uvěřil fake news o atomové válce a chodí po městě v atombordelu. To je hlavn…