Podle Kulveita jde u koronaviru o „komplexní celospolečenský problém“ a „zdánlivě ‚ekonomické‘ intervence mají zásadní ‚epidemické‘ dopady, a naopak ‚zdravotnické‘ testování má ohromnou ekonomickou návratnost“.

Vadí mu rozdělení rozpočtu a jednotlivých působností na ministerstva. „V zabedněně ‚resortním‘ pojetí když se přitom vyplácí peníze, jde o problém financí, když se lidem odebírají vzorky, je to věc zdravotnictví, a když umírají stovky lidí za den navíc, tak to propadne mezi rezorty a není to problém nikoho (Možná snad vnitra, protože přitom ubývá obyvatel?),“ vadí vědci, který působí na Oxfordské univerzitě.

Netěší ho pak především, že ministr Blatný příliš nevítá speciální příspěvky pro pozitivně testované. „Poslední praktickou ukázkou vidění zúženého na jeden resort ještě chápaný pohledem klinické praxe je postoj pana ministra Blatného k možnosti, že by pozitivně testovaní dostávali nějakou kompenzaci za to, že jsou zavření v karanténě,“ vyčítá.

Blatný po dotazu novináře Radka Bartoníčka za Aktuálně.cz na tiskové konferenci vlády 22. ledna odmítl, že by měli být pozitivně testovaní více zvýhodněni než lidé trpící vážnými nemocemi. „Já nejsem ten, kdo by měl odpovídat na dotazy, které se týkají ekonomiky a podpory. To, prosím, směřujte spíše na ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu. Nicméně z medicínského hlediska, a já jsem to opakoval, a i z etického hlediska si neumím úplně jasně srovnat to, že by lidé s jednou nemocí měli jiné podmínky než lidé s jinou nemocí. Zopakuju, co jsem řekl i včera: Že by se mi velmi těžko vysvětlovalo, že pacient s koronavirem dostane větší podporu než pacient s leukémií. To je moje odborné a etické stanovisko,“ řekl.

Kulveit však zvýhodnění lidí s covidem nad těmi, kteří trpí vážnějšími chorobami, považuje za správné. „Příspěvek lidem, kteří onemocní covid a požaduje se po nich zůstat v přísné karanténě, není jen ekonomická podpora, ale protiepidemické opatření,“ tvrdí.