Reakce k filmu o střetu křesťanské a muslimské kultury jsou podle Svobody velmi rozporuplné. Je si prý vědoma toho, že napsala něco, co je politicky velmi nekorektní. „Scénář k filmu Jako v ráji popisuje, co se nyní děje v Evropě, pohledem zemí Visegrádské čtyřky. Snažím se sdělit, že naše čtyři země mají spoustu věcí společných. Že nejsme nadšení z islamizace Evropy a že to je důvod, proč nás zahraniční média vykreslují jako barbary,“ upřesnila s tím, že jsme v nich popisováni jako stát, který nespolupracuje a nepřijímá kvóty.
Sama prý s takovým označováním nesouhlasí, jelikož je přesvědčena, že ostatní státy nám vůbec nedokáží porozumět. „Tomu, kde se my jako Češi a ostatní postkomunistické státy nacházíme. Jak vnímáme naši svobodu. A jak vnímáme sami sebe. Vždyť i my sami s tím máme problém, stále hledáme vlastní identitu,“ řekla a dodala, že jsme součástí Evropské unie, které však moc nevyhovuje, aby ty evropské státy byly až příliš samostatné.
Následně na to připomněla, že na stránkách Ministerstva kultury se můžeme dočíst záměr vývoje evropské kultury. „Píše se tam, že kulturní rozdíly dělají války, a proto je potřeba je potírat. Z toho mi plyne, že by jednotlivé státy měly od svých kultur pomalu odcházet, aby tak mohla vzniknout jedna společná evropská kultura,“ zdůraznila.
Scénář pro tento film vznikal pět let. „Podařilo se nám v Karlových Varech vyhrát první cenu Filmové nadace. To bylo nečekané, vyhrát s takovým tématem,“ řekla scénáristka, která si je jistá tím, že uspěli jen proto, že šlo o anonymní hodnocení. „Hovořím tak hlavně po zkušenostech se Státním fondem kinematografie, kde jsem viděla, že sami členové komise přesně neví, jak mají formulovat svůj postoj k tématu. Jak vylekaně koukají jeden na druhého,“ dodala.
Celá film totiž pojednává o čtyřech příbězích lásky – z každé země Visegrádu jeden – o střetu našeho a muslimského přístupu k životu. „Každá z našich zemí má s islámem úplně jinou zkušenost, což se snažím divákům ukázat. Scénář ale nehodnotí, neukazuje prstem, že někdo je hodný a někdo zase zlý. Jen jsem popsala věci tak, jak jsou, byť politicky nekorektně,“ vysvětlovala.
S tímto scénářem šla Svoboda i na Státní fond kinematografie pro grant, kde neuspěla. „Fond jsem žádala o několik milionů. Byli jsme ale odmítnuti už u první fáze vývoje navzdory tomu, že nás původně jejich expert, vynikající scénárista pan Čabřádek, doporučil,“ sdělila v rozhovoru pro server Info.cz a zmínila, že předseda komise jí později řekl, že peníze by dostala v případě, že bych to kompletně přepsala a zpoetizovala.
Nyní se prý snaží jednat s televizemi, kde jsou nějaké přísliby spolupráce, ale nejspíše čekají, jak se situace vyvine. „Chápu, že je to ožehavé téma a že je každý opatrný, ale umění by mělo být přeci o tom, že se bourají tabu a poukazuje se i na věci, které nejsou bezproblémové,“ míní scénáristka, která podle svých slov netušila, že šťouchne do tak velkého vosího hnízda.
Na poznámku, že přece jen těžko jde v Evropě v posledních letech nalézt kontroverznější téma, než je islám, namítá, že ale film není kritika islámu. „Je to film, který hovoří o spolužití bez poetizace. Nechápu, na základě čeho Státní fond kinematografie vyhodnotil můj scénář jako nevhodný,“ sdělila s tím, že o těchto tématech je třeba mluvit. „Já se nebojím jako oni o to, jak by to údajně měla pochopit ta hloupá masa. To mi bylo řečeno, že je hlavní problém,“ uvedla a dodala, že lidé mají právo udělat si vlastní názor sami.
Nyní se prý snažít nahradit výpadek peněz a není to lehké, jelikož všude je stále přítomný zmiňovaný strach a obavy. „Máme tady pomyslnou svobodu, ‚islamizaci Evropy zvládneme‘, ale při sezení se sponzory je vždy přítomen strach. Strach za prvé z možného teroru z muslimské strany a pak strach na poli byznysu,“ řekla Svoboda s tím, že většina českých firem je propojená s německou ekonomikou a bojí se, že kdyby se účastnily takového projektu, poškodilo by jim to podnikání. „Stačí si přečíst noviny, muslimské populace je nyní v Německu téměř pět milionů,“ dodala.
„Migrace přece ještě neskončila. A kdy skončí? Kdyby to EU brala na lehkou váhu, tak by nechala říkat věci pravdivě. Neumlčovala by lidi postihy a neinvestovala by tolik prostředků do pozitivní propagandy,“ řekla s tím, že když se podíváme na základní fakta o islámu, uvidíme, že jsou tam některé věci, které náš systém nepřipouští. „A chtít, aby je přizpůsobili nám, je přímý zásah do jejich svobod,“ připomněla.
Scenáristka je podle svých slov zklamaná, co vše okolo natočení filmu musí řešit. „Je to aktuální pohled V4, který možná napoví taky jiným státům, kde se nacházíme a proč. Říkám si, že kdybych udělala film, kde Mohamed pomáhá babičce přes přechod a všechno je krásné, tak bych takovéto problémy neměla,“ řekla s tím, že už by mohli začít točit, ale bez státních podpor, bez televizí to bude těžké.
Původní zdroj ZDE
„Nechci si představit, jak mi sdělí předseda fondu, že i když to natočíme, nepustí nás do kin. Prý se ve svých kruzích o tom bavil,“ uzavřela s tím, že jako společnost se nacházíme ve velmi vážném bodu, kdy si svobodu slova musíme začít chránit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
