Babiš je drak nebo zlý čaroděj, na Hradě sedí čert. Dva články, z nichž u jednoho se Petr Žantovský málem pozvracel a u druhého zalykal smíchy

15. 6. 2019 7:36

TÝDEN V MÉDIÍCH V poslední době skoro nepřestává Petr Žantovský kroutit hlavou nad tím, co si lze také přečíst v některých médiích a kde je hranice, kam až se dá zajít. Za největší žumpu posledních měsíců a něco tak mimořádně odporného, že by se o tom mělo učit na novinářských fakultách, jak se nemá psát do médií, považuje článek Vladimíra Mertlíka na webu Reflexu. Zatímco u tohoto textu se chvílemi skoro pozvracel, tak při vysvětlování Miloše Zapletala svému vnukovi, že se blíží druhá sametová revoluce, se zalykal smíchy, než mu došlo, že to autor myslí vážně. Blbost kvete, a kdyby nadnášela, tak se takoví novináři vznášejí mnoho metrů nad zemí.

Babiš je drak nebo zlý čaroděj, na Hradě sedí čert. Dva články, z nichž u jednoho se Petr Žantovský málem pozvracel a u druhého zalykal smíchy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Anketa

Měl by být prezident Zeman sesazen z úřadu?

10%
90%
hlasovalo: 31752 lidí

Odstrašující příklady toho, co by se ve sdělovacích prostředcích nemělo objevovat ani náhodou, nabízí nejnovější přehled mediálních zajímavostí. „V těchto dnech jsem skoro nepřestal kroutit hlavou nad tím, co vidím nebo čtu někde na webu či v novinách, a říkám si, kde je nějaká hranice. Prvním příkladem je článek Vladimíra Mertlíka z úterý na Reflexu. Pokud se nemýlím, tak Vladimír Mertlík je ten, kdo za minulého režimu fungoval jako textař a organizátor koncertů a festivalů. V této oblasti to byla docela důležitá postava, kolem níž se točili lidé jako Lešek Semelka, Janek Ledecký, Jana Kratochvílová a podobně. Pamatuji si, když jsem začínal jako hudební redaktor, že byl tehdy coby čtyřicátník, narodil se v březnu 1945, vnímán jako docela pokrokově uvažující a fungující člověk, který má slušný vkus a podporuje dobré věci. To ho v očích mé generace dělalo člověkem vcelku úctyhodným,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

A tento muž mnoha profesí – producent, režisér, scenárista, moderátor, herec – se v poslední době pustil do publicistiky. „Začal vydávat jakýsi cyklus, kterému říká ‚Zpětné zrcátko‘. To má být série glos, které mají být údajně vtipné nebo zábavné. No musím říct, že jsem při četbě glosy z tohoto úterý, která se jmenuje ‚Zeman poháněný egem a touhou po pomstě, privatizační hněv komunistů a plat učitelů jako barometr HDP‘, jsem se začal trochu propadat hanbou a přehodnocovat mínění o tom pánovi. V článku namířeném především proti prezidentu Zemanovi, se dozvídáme, že pan autor Zemana – asi slabé slovo – nesnáší, nebo spíš nenávidí, opovrhuje jím. Nu dobrá, to se může stát, na to má právo, asi volil někoho jiného, to je svaté právo každého občana. Také je svaté právo každého občana prezidenta i jiné ústavní činitele kritizovat za věci, které podle něj dělá špatně,“ podotýká mediální analytik.

Nezřízená konzumace nikotinu, alkoholu a tlačenkoidní stravy

Problém je však s formou. Z Mertlíkova článku se o prezidentu Zemanovi dozvídáme například toto: „Cílem Zemana je moc nahrazující sex, ztracené charisma, přirozený pohyb a oblibu u těch, které se v odvetě za jejich nevšímavost snaží urazit a ponížit. Není to jen nezřízená konzumace nikotinu, alkoholu a tlačenkoidní stravy, která jej ničí. Největší zhoubou jeho zdraví je nenávist a neodůvodněné pohrdání okolím.“ To je opravdu hodně drsná charakteristika hlavy státu doplněná o jeden odstavec výše tím, že ‚základ genetické výbavy prezidenta je v egu, které velikostí předčí i Zemanovu proslulou prostatu 27letého panice‘. Uf. Ani se mi to nechce citovat dál. Pak se tam pan Mertlík zabývá tím, že splachuje Miloše Zemana do rozmanitých údajných souvislostí. Například připomíná, že byl v roce 1968 v komunistické straně. Ovšem říká to slovy, že byl součástí komunistické svoloče,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Má pocit, že by se měli urazit všichni obrodní komunisté, počínaje Evou Kantůrkovou, v úterý dekorovanou Krameriovou cenou, která byla také v komunistické straně. „A zcela určitě si o sobě nemyslí – a ani já, ani mnoho dalších si o ní nemyslí – že je svoloč. U desítek a stovek slušných lidí, kteří usilovali o reformu komunismu, si můžeme říkat, že to bylo úsilí marné, to ano, ale bylo to úsilí poctivé a v mnoha případech opravdu upřímné, protože ti lidé z toho neměli žádné benefity. Naopak na to angažmá ve svém dalším životě oni i jejich potomci často dopláceli. Dnes je svoloč, jak píše pan Mertlík. Panu Mertlíkovi bych poslal otevřenou otázku, kde byl on, když mu v osmašedesátém bylo třiadvacet, kdy již mohl být velice aktivní součástí komunistické svoloče, jak píše? Kde byl celá sedmdesátá a osmdesátá léta, když tehdy fungoval v oficiální pop music?“ ptá se na dálku mediální odborník.

Na Mertlíkově odpornosti by se měli učit začínající novináři

Hlavu státu nazývá autor prezidentem vychcánkem a uráží ho tím, že ho považuje za nevzdělance. „Myslím, že je jen málo lidí, kteří by ve svém životě přečetli více knih než právě tento náš prezident. Pan Mertlík mu předhazuje, že přečetl především knihy Jak se kalila ocel, Čuk a Gek, Timur a jeho parta, Mladá garda či Daleko od Moskvy. No dělá z něj blbce, co si budeme povídat. Dělá to záměrně, naprosto programově a podle mého soukromého názoru i značně nevkusně. Pak ještě předsedu komunistů Filipa nazývá šéfudavačem, ale to už jsou spíš jen takové lechtivé detaily. Celý článek považuji za největší žumpu, kterou jsem za poslední měsíce, možná i roky, v našich médiích četl. Je to něco tak mimořádně odporného, že by se o tom mělo učit na novinářských fakultách, jak se nemá psát do médií, protože to obsahuje všechny chyby, kterých se novinář může dopustit,“ tvrdí Petr Žantovský.

Druhé téma začíná podobně jako to úvodní otázkou po identitě autora textu „Miloš Zapletal: Jak jsem vnukovi na demonstraci vysvětloval, že se blíží druhá sametová revoluce“, který vyšel rovněž na Reflexu. „Také v tomto případě by mě zajímalo, jestli to opravdu je ten Zapletal, slavný organizátor šoubyznysové soutěže nejprve o miss Československo a později Česká republika. V každém případě se autor dopustil také velice úžasného článku. Musím říct, že zatímco u článku pana Mertlíka jsem se chvílemi skoro pozvracel, tak při tomhle jsem se zalykal smíchy, než mi došlo, že to je strašný problém a strašný průšvih. Byl to takový ten smích skrze slzy, ale hodně krokodýlí, protože mi připomínal takové ty slabikářové historky z padesátých nebo raných šedesátých let,“ přiznává mediální analytik.

Babiš je žralok, drak, zlý čaroděj a upsal se čertovi na Hradě

Sám nastoupil do první třídy v roce 1968, a tak si pamatuje i slavný Václavem Junkem ilustrovaný červený slabikář. „Ty různé veršovánky, příhodičky a historečky, které tam byly popsány mezi těmi základními pokyny jako ‚Ema má maso‘, ‚my máme mísu‘, ‚ó, my se máme‘, což byly takové rozhovory na důležitá témata. Třeba jak chlapeček mluví s babičkou o osvobození sovětskou armádou a podobně. No a tady nám pan Zapletal píše, jak mu jeho dvanáctiletý vnuk klade otázky, které vypadají jak z toho dávného slabikáře a podobných učebnic doby rané normalizace. Tak chlapec se táže: ‚Dědo, kdo to celé platí?‘ Míněno tu demonstraci. Zapletal: ‚Přestože babišovci tvrdí, že Soros, Bakala a další nepřejícníci naší vlády, odpověděl jsem, co vím: Platí to hodně z těch, co demonstrují. I mnoho dalších. Já například posílám měsíčně tisíc korun‘,“ cituje Petr Žantovský pro ParlamentníListy.cz z „úžasného“ článku.

Vnuk byl ale zvědavý dál a zeptal se: „A proč to neplatí stát?“ Odpověď: „Protože by o tom musela rozhodnout vláda a tu drží pod krkem Babiš, takže se mu asi nechce řezat pod sebou větev.“ Další klukova otázka: „Babiš je žralok, drak, anebo dokonce zlý čaroděj?“ Dědeček odpovídá: „Ano, on je z každého něco. Navíc se upsal čertovi na Hradě, který mu pomáhá s jeho čáry!“ Tím se autor vyrovnal po svém i s prezidentem. Po méně výživné pasáži přichází další otázka: „Myslíš, dědo, že se Babiš nebojí?“ Odpověď: „Zatím dělá navenek hrdinu, ale určitě se už bojí.“ Kmet předvídá, že to lidem dojde ve chvíli, kdy začnou stávkovat herci a studenti. „A až se rozjedeme do malých měst a vesnic, abychom té méně chápavé většině vysvětlili, jak všichni Babišovi naletěli.“

Zapletal se považuje za chápavého, ale je jak holubička

„Z toho mě zaujal výraz ‚méně chápavé většině‘. Méně chápavá asi znamená blbá, většina je tedy hloupá. Ti, kteří se v průzkumech pro Sociologický ústav Akademie věd 85 procenty vyjadřují, že souhlasí s názory a politickými kroky prezidenta republiky, tak to je prostě banda blbců. To je ta Zapletalova ‚méně chápavá většina‘. Nevím, proč si ta menšina, co stojí na Václaváku před těmi drahými plazmovými projekčními plochami a aparaturami, z nichž se linou songy našich velkých umělců, a to všechno údajně z vlastní sbírky jak Národní divadlo, myslí, že jsou více chápaví. Přitom jsou se svým názorem menšina. To jsou desítky tisíc lidí v Praze a pár stovek na dalších místech. Proč si tito lidé myslí, že mají právo urážet tu tzv. méně chápavou většinu, prostě většinu, jenom proto, že si myslí něco jiného?“ podivuje se Petr Žantovský.

Zato ho potěšil opravdu opulentní závěr Zapletalova článku. Chlapec už toho má zřejmě dost a říká: „Tak pojď, dědo, už domů.“ A Miloš Zapletal odpovídá: „Ještě vydrž chvíli, postavíme se všichni do pozoru a zazpíváme si na závěr českou hymnu, aby Babiš pochopil, že už se blíží druhá sametová.“ „Tečka. Happy end. Howgh. Dnes číst česká média je skoro o vstup do psychiatrické léčebny. Mnoho lidí mi už léta říká, jak to zvládám, že to všechno čtu a vidím, že to musí být k zbláznění. Pocit, že to je k zbláznění, už začínám mít také. Číst to musím, abych věděl, co se děje, abych o tom mohl vždy takhle na konci týdne povídat pro Parlamentní listy. Ale je mi z toho čím dál smutněji, protože ta blbost kvete. Jak říkal doktor Štrosmajer ve slavném seriálu sestře Huňkové v podání paní Janžurové: ‚Kdyby blbost nadnášela, tak se tady vznášíte jak holubička.‘ Mám pocit, že naši novináři se vznášejí opravdu mnoho metrů nad zemí,“ poznamenává mediální analytik.

Novinářská cena, kterou si nerozdělují pořád stejní lidé

Na závěr si nechal čtvrtý rok udělovanou Krameriovu cenu za nezávislou žurnalistiku. „Kromě alternativních médií na její vyhlášení dorazila i televize Prima, která jak jsem si povšiml v jazyce různých Hlídacích psů a Fór24, už dostává nálepku dezinformační, konspirační a nepřátelská. To je opravdu velmi odvážné. Je to jediné skutečně silné mainstreamové médium, které se této události zpravodajsky velmi poctivě zmocnilo a odvysílalo pěknou reportáž z akce, kterou mnozí čeští novináři – pravda, pan Mertlík ani pan Zapletal mezi ně jistě nepatří – považují za závažnou a důležitou. Oproti jiným cenám, které si rozdělují, jak si povšiml i pan Půr v článku na Info.cz, stále stejní lidé ze stále stejných vydavatelských domů, jako jsou Seznam, Economia, Česká televize a podobně, tak tu je najednou cena, která jde napříč alternativními a mainstreamovými médii a snaží se nacházet a oceňovat lidi, kteří jsou skutečně nezávislí,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Nezávislost míní nejenom zaměstnanecky, ale především svoji vnitřní duševní integritou a osobní tvůrčí i názorovou svobodou. „Tím chci jen připomenout, že se tato akce odehrála v úterý a jako vždy ve Slovenském domě. Celkem bych o tom dál nemusel mluvit a vůbec by to ani nemuselo patřit do Týdne v médiích, kdyby se ve středu na dvou médiích, přičemž jedno se profiluje jako takzvaně pravicové, to je Hlídací pes, a to druhé jako ultralevicové, a to je Deník Referendum, neobjevil článek redaktora Hlídacího psa, jakéhosi pana Vojtěcha Bergera, který má titulek ‚Oblíbená adresa dezinformátorů. Ve Slovenském domě v Praze znovu oceňovali alternativní média‘. Tenhle článek bych rovněž doporučoval každému učiteli žurnalistiky jako vynikající příklad toho, jak se nemá psát do novin. To je rovněž neuvěřitelná snůška profesních chyb,“ poukazuje mediální odborník.

Filuta Berger jen s drobnými úpravami recykloval starý článek

Autor všechny jmenované nálepkuje. Jeden je dezinformátor, druhý konspirátor, třetí je takový, další onaký. „Už jsem čekal, že tam bude také napsáno, že jeden je třeba Žid, a to samo o sobě je také špatné, to pamatujeme z děl českých žurnalistů jako Krychtálka, Vajtauera nebo Emanuela Moravce. Těch nálepek lze vymyslet libovolné množství. Třeba cyklista. Můžeme dát negativní přízvuk i před slovo cyklista. Připomíná mi to protektorátní vtip, jak se potkají dva a jeden říká druhému: ‚No, pane, dnes ty poměry, to je špatné, co. Za to můžou Židi‘. A druhý mu říká: ‚A cyklisti‘. První pokračuje: ‚A také je pořád drahota a není nic k sehnání. A za to můžou Židi‘. Druhý zase: ‚A cyklisti‘. Takhle se to opakuje asi pětkrát, až to tomu prvnímu začne být divné a ptá se: ‚A proč cyklisti?‘ A druhý mu na to odpovídá: ‚A proč Židi?‘ Tak přesně tohle mi naskakuje u těchto článků, které jsou plné rozmanitých nálepek, nijak zdůvodněných, jsou jen ideologicky podložené,“ poznamenává Petr Žantovský.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Přitom jde jen o plivnutí, o jedovatou slinu dotyčného s cílem pošpinit toho, o kom píše. „A je úplně jedno, jestli to je René Zavoral, Petr Hájek, Boris Koróni, Vladimír Skalský ze Slovenského domu nebo kdokoli jiný. Je to plné hnusného urážení, nálepkování, a to je jedna z největších chyb, které se žurnalista může dopustit. Pan Berger se dopustil ještě dalšího velkého množství faktických chyb, na které jsem ho už v minulosti upozornil. Protože on si v tomto článku nic nového nevymyslel, napsal, že byly v úterý uděleny Krameriovy ceny, načež recykloval článek z dřívějška. To je identický denunciační článek, který mu vyšel před časem, jen ho opsal i s těmi chybami, na které jsem ho tehdy upozornil. Zopakuji je, kdyby to někdo náhodou četl, tak aby nebyl uveden v omyl. Například konferenci Průniky české a slovenské literatury jsem podle Bergera moderoval já, není to pravda, moderoval ji pan Skalský,“ uvádí mediální analytik autorovy nepravdy na pravou míru.

Označí za kontroverzní, ale se zdůvodněním se nenamáhá

Jeho samého se týká také informace, že je na webu pražské pobočky Kyjevské univerzity Mezinárodní akademie uváděn jako garant doktorského studia. „Nevšiml si, že ten web je už v podstatě nefunkční, je tam datum 2015 jako konec toho webu. A já jsem v roce 2016 téhle firmě vypověděl smlouvu na to doktorské studium, tři roky jsem je neviděl a na tom webu jsem, aniž bych to chtěl nějak dominantně zdůrazňovat, ale sem to patří, uváděn jako magistr. Mezitím jsem se stal docentem, a to by na takové akademické půdě bylo jistě napsáno. Upozorňoval jsem ho na to už tehdy, nic se nestalo, fakta padla jako hrách na zeď. To všechno jsou jenom banality a chyby, kterých se dopouštějí tihle pseudonovináři běžně a pořád, ale nejvíc se mě dotklo, že tam útočí na pana velvyslance Slovenské republiky Petera Weisse,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.

Velvyslanec Slovenské republiky loni v rámci Krameriových cen převzal ocenění in memoriam Jána Kuciaka. „Ten útok je veden jednak na Petera Weisse, který je také obviněn z různých prokremelských a konspiračních aktivit, což by asi doopravdy už stálo za nějakou diplomatickou nótu, ale to je věc pana velvyslance. Nicméně ten Berger tam píše, cituji: ‚Kuciakovým bývalým kolegům ani rodině se nelíbilo, že zavražděného investigativce vyznamenává právě zmiňovaná kontroverzní Asociace nezávislých médií‘. Tak to vezmu od konce. Nevím, čím si zasloužila Asociace přívlastku kontroverzní, nevím, v čem je kontroverzní. Kromě několika nálepek jsem tam žádné pokusy o zdůvodnění slova kontroverzní nenašel. Ať to pan Berger zdůvodní,“ vyzývá mediální odborník autora z Hlídacího psa k nápravě.

Slovo stud je v české žurnalistice slovem zakázaným a mrtvým

Ale hlavní je, že existuje a je k dispozici kompletní korespondence s Kuciakovou rodinou o udělení Krameriovy ceny. „Asociace ji samozřejmě má, ale i když už v její radě nejsem delší dobu, tak to vím. Rodina projevila písemně velkou radost, že Ján Kuciak tu cenu in memoriam dostal. Ale protože to bylo krátce po tom atentátu a pro ně pochopitelně velmi citlivé a nemohli přijet do Prahy, tak požádali Asociaci nezávislých médií, jestli by byla tak laskava a dala tu cenu panu velvyslanci s tím, že on jim ji pak předá v Bratislavě, což Asociace učinila. Takže pan Berger se dopustil několika lží, několika sprostot, několika urážek dokonce na diplomatické úrovni. A to se nestydí si říkat žurnalista. Jenže slovo stud je v české žurnalistice slovem zakázaným a mrtvým. Zřejmě je to tak už definitivně,“ obává se Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nepřizpůsobení.cz. V Mostě právě vznikl projekt, který se nemusí líbit ombudsmance a obhájcům Romů

5:15 Nepřizpůsobení.cz. V Mostě právě vznikl projekt, který se nemusí líbit ombudsmance a obhájcům Romů

Dva Mostečané založili portál, který má bojovat proti „nepřizpůsobeným“. Lidé jim radí, ať s příživn…