Babiš je prachobyčejný podvodník. Přeřezávání hadiček u brzd, mafie. Jakub Patočka s přáteli promítají po republice film, který má probudit národ

24.05.2017 19:58

REPORTÁŽ Velice ostrá slova na adresu Andreje Babiše padala na debatě v libereckém kině po skončení promítání filmu „Selský rozum“. V něm je přirovnáván k převlečenému vlkovi, který sežere kůzlátka. V knize „Žlutý baron“, která na film navazuje, a jejíž autoři odpovídali na dotazy diváků, se například píše: „Andrej Babiš je prachobyčejný politický podvodník. Říká hlavně to, co si lidé přejí slyšet. Ve skutečnosti ve skrytu sleduje svůj osobní prospěch. A počíná si přitom se surovou bezohledností k veřejným zájmům.“

Babiš je prachobyčejný podvodník. Přeřezávání hadiček u brzd, mafie. Jakub Patočka s přáteli promítají po republice film, který má probudit národ
Foto: Hans Štembera
Popisek: Andrej Babiš

Do až punkově syrového prostředí libereckého kina Varšava zavítali v úterý odpůrci Andreje Babiše. Zhlédli zde film slovenských režisérů Zuzany Piussi a Víta Janečka Selský rozum o Babišově podnikání v zemědělství – a zároveň se zde prodávala kniha s podobným tématem Žlutý baron autorů Zuzany Vlasaté a Jakuba Patočky. Po promítnutí filmu následovala diskuse. A byla výživná.

V jedné z otázek zazněla častá myšlenka mnoha lidí – jak to, že má Andrej Babiš a jeho hnutí stále tak vysokou podporu? O tom pojednává i poslední kapitola knihy s názvem Andrej Babiš je špatná odpověď na správně položenou otázku: „V jedné věci je nutné dát Andreji Babišovi za pravdu. Nikdy by se nestal silnou postavou české politiky, kdyby v ní byly věci v pořádku. Je jasné, že většina lidí v Čechách a na Moravě pociťuje v nějaké míře rozčarování z vývoje společnosti po roce 1989. Co vadí skoro všem – je do očí bijící nespravedlnost, která společností v řadě oblastí každodenního života prostupuje,“ píší autoři.

Lidé podle nich především nemají všeobecně pocit, že by platilo pořekadlo „s poctivostí nejdál dojdeš“. „Připadá jim, že se všechna pravidla ohýbají ve prospěch úřadů, korporací a různých šikulů a v neprospěch běžného člověka,“ konstatují a uvádějí jako příklad miliony exekucí či zneužívání penzistů podvodnými obchodníky. „Společně s tím roste přesvědčení, že v politických stranách, které tu působily po roce 1989, normální člověk zastání nenalezne. Lidé v nich vidí komplice nespravedlivého systému. Skutečnost je taková, že mezi předvolebními hesly připravenými v profesionálních agenturách a skutečnou politikou zeje čím dál hlubší propast. Mnozí občané se po volbách cítí podváděni, manipulováni, zneužíváni,“ doplňují.

I to je podle nich důvod, proč chodí k volbám málo lidí, a velká část těch, kteří přece jen přijdou, volí vlažně a hlasují pro takzvané menší zlo. „Mnoha lidí se zmocňuje apatie, veřejným životem začíná prostupovat cynismus. V takto připraveném podhoubí samozřejmě na podstatnou část veřejnosti účinkuje, když přijde někdo neokoukaný s puncem úspěšné kariéry a řekne – Ano, bude lip,“ upozorňují s tím, že se nejedná o nějaké české specifikum. „Zvolení Donalda Trumpa, brexit, prezidentské volby v Rakousku či ve Francii, napjatá politická situace v Maďarsku nebo v Polsku, to vše ukazuje, že staré pořádky se otřásají, že podstatná část lidí ve všech západních demokraciích touží po hlubších změnách,“ sdělují autoři knihy Žlutý baron.

Mafiánská organizace jménem hnutí ANO

Film je pojednán v pohádkovém duchu. Vystihuje ho hláška, kterou v něm říká Jakub Patočka. „Pohádka o Babišovi je podle mě jako pohádka o třech kůzlátkách. Kdy k nim přichází vlk a tváří se jako jejich maminka. Když mu kůzlátka otevřou, protože si myslí, že jde o maminku, která se o ně jde postarat, tak vlk je sežere.“

Ale zpět k diskusi v libereckém kině. Ve filmu někteří aktéři mluví s pozměněným hlasem, aby nebylo poznat, o koho jde. Někdy je to však uděláno až tak „dokonale“, že divák nejenže neví kdo mluví, ale ani nemá potuchy o tom, co říká. K tomu směřoval úplně první dotaz mladého muže, zda v těchto případech nebudou přiřazeny titulky. „Budou tam titulky. Obecně to byl obrovský problém při tvoření filmu i při psaní knížky. Lidé mají strašlivý strach na svoje jméno říci otevřeně nějakou kritiku nebo svědectví proti Andreji Babišovi. Je spousta věci, které ve filmu nejsou ani ve formátu skryté kamery, protože jsme nenašli způsob jak to udělat, aby ten člověk nebyl identifikovatelný,“ konstatoval Jakub Patočka, šéfredaktor Deníku Referendum.

„Když nám v jednom okresním městě líčili, jak jim přestřihli u auta hadičky s brzdovou kapalinou, tak máte pocit, že mluvit o mafiánské organizaci jménem hnutí ANO není ani metafora či nadsázka,“ konstatoval. Jaká bude propagace filmu, aby se k němu dostalo co nejvíce lidí? „Film vznikl v koprodukci s Českou televizí. Je v jednání, kdy ho uvede. Doufáme, že to bude ještě do léta a v nějakém vhodném vysílacím čase. Máme dobrou naději, že se to podaří. Pokud by se ale něco zvrtlo, zveřejnili bychom ho na internetu a uvažovali i o dalších distribučních kanálech,“ vysvětlil Patočka.

Předchozí film Zuzany Piussy o českých antiislamistech:

Dalšího diváka zajímalo, proč Andrej Babiš šel do politiky, jestli měl jasný plán, anebo využil situace. „Tuto otázku jsme si také kladli. V začátcích jsme neměli jasno o Babišových motivacích. Připouštěli jsme, že Andrej Babiš může být prozřelý podnikatel, který si řekl, že čeho je moc, toho je příliš. A co jsme pokazili, musíme dát do pořádku. Začali se kolem něj objevovat lidé, kteří neměli vyloženě zápornou pověst – Zlatuška, Stropnický. Více takovýchto jmen. Proto také, když se mě na začátku Zuzka zeptala, co bude, když zjistíme, že Andrej Babiš prospívá, odpověděl jsem – tak to napíšeme," sdělil Patočka.

„V průběhu práce jsme s překvapením zjistili, že je to mnohem horší. Není to tak, že by měl počestné úmysly v nějaké fázi – třeba v roce 2011. Od začátku to byl promyšlený plán, podle mě inspirovaný Věcmi veřejnými v roce 2010 Bártou. Řekl si, že pokud tento čičmunda s bezpečnostní agenturou a čtyřmi blondýnkami v plavkách dokázal zblbnout deset procent lidí, tak já – Andrej Babiš – se svými miliardami, se svou republikovou strukturou, dokážu mnohem víc. A také to dokázal,“ uvedl a prozradil jednu z aspirací svých a kolegů: „Hnutí ANO má preference kolem třiceti procent. Pokud se nám touto knihou a filmem podaří snížit jejich preference o pět procent, tak budeme šťastní lidé. Znamenalo by to totiž s největší pravděpodobností, že Babiš nebude skládat příští vládu.“

Babiš není budovatel, ale predátor

Andrej Babiš se prezentuje jako úspěšný podnikatel. „Většinu podniků, které vlastní, ale nezískal tak, že je vybudoval a založil. Ale velmi brutálním způsobem o ně připravil původní vlastníky. Není budovatel, ale predátor. Formou svého podnikání. Film i ukazuje, že firmy neřídí nějakým příkladným způsobem. Jako to dělal třeba Baťa. Jsou to vytunelované firmy, zrušená pracovní místa, hrozná kvalita produkce. Na čem reálně vydělává, není příkladné podnikání. Vydělává na subvencích od státu, na daňových úlevách, na masivních dotacích a úpravách regulací, které zvýhodňují jejich podnikání. To je pravý zdroj příjmů Andreje Babiše,“ konstatoval Jakub Patočka. „Jeho vstup do politiky, založení politické divize Agrofertu, je na jedné straně logickým vyústěním predátorského způsobu přebírání slabších obchodních partnerů, a na druhé straně to, že předmětem jeho podnikání je dojení státu. Tím, že vstoupil do segmentu státu, začal ho upravovat, aby sloužil zájmům Agrofertu. Týká se to ministerstva financí a dalších resortů, které hnutí ANO ovládá,“ domníval se.

Další z diváků upozornil, že Babiš spojuje moc finanční, politickou a mediální. „Teď vyšla kniha Timothy Snydera Tyranie – dvacet lekcí z 20. století. On tam říká, že tímto spojením se dostávají k moci fašistické struktury. Máte z Babiše takovouto obavu?“ zeptal se. „Tato obava je zcela namístě, když se podíváme jak to vypadá v sousedních zemích, v Maďarsku a v Polsku. Většinou to začíná nenápadně, jsou to pomalé postupné krůčky. V případě Andreje Babiše pro mě osobně nastalo zděšení ve chvíli, kdy jsem si uvědomila jakým způsobem se snaží destabilizovat Českou televizi. Podívejme co se stalo v Polsku. Tam se začaly omezovat pravomoci Ústavního soudu a začala se omezovat veřejnoprávní média. V takové chvíli je velmi blízko k tomu, aby ten člověk začal měnit ústavu a posilovat vlastní moc. Tak jak se to děje v Turecku,“ vysvětlila Patočkova kolegyně z Deníku Referendum Gaby Khazalová.

Odpovídala i na dotaz týkající se spojenectví Andreje Babiše a Miloše Zemana. „Toto spojení je logické a vzájemně výhodné. Oba aktéři mají ve své povaze něco podobného. Velice dobře si mediálně přihrávají. Měli bychom řešit, jak Andrej Babiš podniká, zda stát nepřipravil o velké peníze. Místo toho se v médiích řeší milost pro Kajínka. Pokaždé, když se objevila nějaká významná kauza, která by mohla poškodit Babiše, ve stejné chvíli přišel Zeman s něčím zásadnějším, čeho se média chytla a tím mediální obraz mnohdy překryl,“ sdělila.

Rozhodujme tak, abychom nežili ve strachu úplně všichni

V závěru Patočka apeloval na přítomné. „Máme volbu mezi tím, jestli tu zůstane jakás takás rozhrkaná demokracie, aspoň trošku v zásadních věcech připomínající třeba Rakousko, nebo se ocitneme na velmi rychlé a svažující se ploše mezi Budapeští a Moskvou. Tohle je dilema, které máme. U této knihy některým lidem docvakne to, že Babiš je podvodník. Lidem říká to, co chtějí slyšet, ale vůbec to nesouvisí s tím, co doopravdy dělá,“ uvedl. V doslovu knihy Žlutý baron k tomu píše: „Je nutné podniknout tři kroky. První je ukázat, že Andrej Babiš je prachobyčejný politický podvodník. Říká hlavně to, co si lidé přejí slyšet. Ve skutečnosti ve skrytu sleduje svůj osobní prospěch. A počíná si přitom se surovou bezohledností k veřejným zájmům.“

Za druhé je podle autorů nutné ukázat, že Andrej Babiš ohýbá demokratické instituce natolik, až ohrožuje samu její existenci. „Parlament možná nefunguje v něčem dobře, ale není žvanírna. Tak o něm mluví diktátoři. Veřejnoprávní televizi lze jistě za leccos kritizovat, ale nikdo nesmí v demokracii o jejích redaktorech mluvit jako o zkorumpované pakáži. Babiš chce mít všechny nezávislé instituce pod kontrolou, aby je mohl řídit jako vlastní firmu. Proto celou společností prostupuje strach – protože se ho skoro všichni, kdo s ním přišli do styku, bojí jako nějakého svého zlého šéfa. Ostatní politické strany musí pochopit, že jejich povinnost vůči základům demokracie je vytvořit většinu bez něj a přestat koketovat s myšlenkou na společnou vládu s ním,“ uvádějí Jakub Patočka a Zuzana Vlasatá. Třetím krokem, který  je podle nich nutné prosadit, je „deagrofertizovat“ státní správu. Na úplný závěr konstatují: „Svou budoucnost pořád ještě máme jako společnost ve svých rukou. Rozhodujme o ní tak, abychom tu nakonec nežili ve strachu úplně všichni.“

Po debatě šla kniha Žlutý baron na dračku. Akci navštívili Babišovi odpůrci, takže není divu. V nedaleké pivní osvěžovně však na Andreje Babiše zde sedící příznivci českého národního nápoje – v tomto konkrétním případě několik vysokoškolsky vzdělaných podnikatelů – zdaleka tak vyhraněně negativní názor neměli. V tom smyslu, že si o něm nedělají iluze, že by mu nešlo hlavně o vlastní prospěch. Ale že není horší než ti ostatní, a že je vlastně dobře, že jim ten zavedený politický rybníček a jejich kšefty narušil. Takže uvidíme, který postoj nakonec ve volbách převáží.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dámě z ciziny kavárníci nadávají, že pozvala na výstavu Babiše. Ona na oplátku vytáhla hororový zážitek s Fajtem a Hermanem

19:41 Dámě z ciziny kavárníci nadávají, že pozvala na výstavu Babiše. Ona na oplátku vytáhla hororový zážitek s Fajtem a Hermanem

Publicista Jiří Peňas, který se na webu Echo24 věnuje kultuře, napsal pár řádek o odvolaném řediteli…