„My panu premiérovi fandíme,“ zdůvodnily svoje čekání seniorky uprostřed fronty na podpis. Podle nich Andrej Babiš opravdu pracuje a s jeho vládou jsou spokojeny. Navíc přidal peníze. Nutno podotknout, že lidé důchodového věku tvořili velkou část příznivců. Avšak našly se i mladší páry a děti s rodiči. Premiér mezitím podepisoval jednu knihu za druhou, s každým si potřásl rukou. Upřít nelze ani organizaci marketingového týmu. Z pohledu příchozího vypadala následovně: Procházím kolem stánku s nápisem „Tady se říká pravda!“ a vidím zmrzlinu zdarma. Vyčkám si na míchanou vanilkovo-čokoládovou a od kandidátky do Poslanecké sněmovny Středočeského kraje Romany Fischerové, která stále prochází mezi lidmi, dostávám zdarma knihu Sdílejte, než to zakážou. Kdybych ji náhodou nedostala, desítky dalších výtisků leží na stolku, kde si jich mohu vzít, co hrdlo ráčí. A protože hrdla ráčí, musejí knihy na stolek neustále doplňovat.

Dobře promazaný předvolební stroj

Fischerová, místostarostka Lysé nad Labem, mi navíc sdělí, že ji předseda vlády rád podepíše a že má od šesti hodin v nedaleké kavárně besedu. Jestliže chci podpis, stoupnu si do řady i se zmrzlinou, a pokud jsem na jejím konci, mohu čekat až půl hodiny. Ale nenudím se. Během této doby se kolem pohybuje ministr Havlíček a rovněž podepisuje knihu. „Podepíšu se dozadu, přední stranu necháme panu premiérovi,“ vysvětluje staršímu páru, proč mění místo k autogramu. Ministr se se mnou ochotně vyfotí nebo odpoví na mé otázky. Většinou ale slyší slova podpory a chvály. Když se dostanu k Andreji Babišovi, podám mu knihu a řeknu, jak se jmenuji. Napíše věnování a potřese mi rukou. Být v důchodovém věku, popřeje mi zároveň hodně zdraví. „Mohu se s vámi vyfotit?“ zeptala bych se jako prakticky každý druhý. I na to je tým hnutí ANO připraven. Někdo vždy ochotně převezme můj telefon a zvěční mě s Andrejem Babišem po boku.