Projev přišel necelé dva týdny před summitem NATO v turecké Ankaře (7.–8. července 2026), kde se aliance bude zabývat dlouhodobou podporou Kyjeva, obrannými výdaji i proměnou evropského pilíře NATO. Babiš zdůraznil, že obnova Ukrajiny je „důležitý a ušlechtilý cíl“, který bude vyžadovat obrovské zdroje, odhodlání a mezinárodní spolupráci.

Zároveň ale varoval, že rekonstrukce nemůže začít, dokud trvá válka. „Mír není pasivita. Mír není rezignace. Mír není vzdání se principů ani spravedlnosti. Mír je odhodlání zastavit zabíjení, zmírnit lidské utrpení a vytvořit podmínky pro stabilní budoucnost. Evropa kdysi našla moudrost a odvahu povstat z trosek války a vybudovat kontinent založený na spolupráci a usmíření. Stejnou moudrost dnes potřebujeme znovu. Protože pouze mír může zajistit budoucnost Ukrajiny,“ řekl premiér.

Dodal, že se veřejná debata v Evropě příliš soustředí na „více zbraní, více eskalace, více konfrontace“. Připomněl, že každá suverénní země má právo se bránit a Evropa musí chránit svou bezpečnost, zároveň však musí hledat cestu k „spravedlivému, stabilnímu a udržitelnému míru“. Babiš ve svém vystoupení detailně popsal realitu války, která podle něj přestala být pro mnohé v Evropě konkrétní: „Po  více než čtyřech strašlivých letech, během nichž rodiče žili ve strachu o své děti, manželky o své manžely a děti o své rodiče, se zdá, že konec je stále vzdálený. Mnoho lidí v Evropě si na tuto válku zvyklo. Pro miliony diváků se stala téměř virtuální, objevuje se na televizních obrazovkách, v sociálních sítích, v denních titulkách a politických debatách. Je diskutována prostřednictvím statistik, map, vojenských analýz a online komentářů.“ Podle premiéra však „válka není virtuální. Válka je děsivě reálná“.

Zmínil prázdné vesnice, zničená města, rostoucí hřbitovy, děti vyrůstající bez otců či mladé muže, kteří se už nikdy nevrátí domů.

Zásadní částí projevu bylo varování, že o obnově lze hovořit až po skončení bojů: „Tématem této konference je obnova Ukrajiny. Je to důležitý a ušlechtilý cíl. Ukrajina bude potřebovat nové silnice, mosty, školy a nemocnice. Celá města a komunity budou muset být přestavěny. Domy bude třeba obnovit, podniky oživit a veřejné služby posílit. Toto úsilí bude vyžadovat obrovské zdroje, odhodlání a mezinárodní spolupráci. Předtím, než budeme mluvit o rekonstrukci, musíme ale mluvit o základní podmínce pro rekonstrukci. Jak může země skutečně obnovit, dokud válka pokračuje?“ Babiš dodal, že žádný most nelze opravit, zatímco padají rakety a drony, a žádný investor se nezaváže dlouhodobě v prostředí nejistoty a násilí.

Na pozadí projevu končí přípravné práce na summit NATO v Ankaře. Klíčové setkání aliance, která se proměňuje pod vlivem ruské agrese na Ukrajině. Ukrajina se stává nejen příjemcem pomoci, ale i aktivním činitelem, který alianci přináší cenné bojové zkušenosti, od dronové války po nové obranné standardy. Na programu summitu se očekává diskuse o vojenských výdajích, rozvoji obranného průmyslu, dlouhodobé podpoře Ukrajiny a hledání rovnováhy mezi evropským pilířem NATO a zapojením Spojených států.

Babišův apel na diplomacii tak přichází v momentě, kdy část aliance zdůrazňuje především vojenskou sílu a odstrašení. Zároveň je namířen na tu část veřejnosti, jež přijala únavu z války v Evropě a nutnost hledat realistickou cestu k jejímu ukončení.

Projev v Gdaňsku Babiš pronesl jen den poté, co Ústavní soud vydal předběžné opatření, kterým nařídil vládě zajistit účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře a zdržet se jakýchkoli kroků, které by mu v tom bránily. Vláda původně Pavla do delegace nezařadila, což vedlo ke kompetenční žalobě prezidenta. Babiš rozhodnutí soudu respektoval a potvrdil, že diplomacie Pavla do delegace zařadí. Domácí spor o tváře české zahraniční politiky graduje v době, kdy se aliance připravuje na důležitá rozhodnutí.

Kromě tématu míru premiér v Gdaňsku podpořil zapojení českých podniků do poválečné obnovy Ukrajiny. Setkal se se zástupci firem (mj. Škoda JS, TES Vsetín nebo Tedom) a oznámil, že v Praze se uskuteční kulatý stůl k jejich aktivitám. Zvažuje se i podnikatelská mise vedená ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem. „Rekonstrukce  Ukrajiny přináší obrovské příležitosti pro naše firmy. Na konferenci jsem se setkal s českými podnikateli a dohodli jsme se, že se v Praze sejdeme u kulatého stolu, abychom si vyměnili informace o jejich aktivitách na Ukrajině a o tom, kde můžeme pomoci,“ uvedl Babiš. Dodal, že chce zmapovat možnosti financování a podpory českých podniků, a to nejen prostřednictvím EGAPu, ale i z prostředků EU. Český export na Ukrajinu v roce 2025 dosáhl 52 miliard korun.