Hned na úvod Babiš zdůrazňuje, že Evropská komise Jeana-Clauda Junckera má přes třicet tisíc úředníků, což se mu zdá k poměru půl miliardy obyvatel příliš. Nemluvě o tom, že Juncker volá po stále hlubší integraci EU a to pod vedením největších států – Francie a Německa. Menší země se k tomuto tandemu mohou přidat. Ty, které se nepřidají, čeká svého druhu trest, píše někdejší český vicepremiér.

„Těm, kteří si vyberou správně, Jean-Claude pomůže. K tomu je třeba z rozpočtu EU vyčlenit zvláštní prostředky a také eurozóna potřebuje vlastní peníze. Neříká už však, že by to znamenalo méně peněz na kohezní politiku a zpomalení přibližování méně rozvinutých částí EU k těm rozvinutějším. To lze vnímat i jako určitý trest pro ty, kteří se nepřipojili. Nejde jen o to, že ČR a další státy by dostaly méně peněz z evropských fondů. Prohlubování rozdílů mezi regiony v  EU je rizikové politicky, protože může podpořit separatistické tendence. Státy mimo eurozónu by se integrovanému jádru stále více oddalovaly a jejich obyvatelstvo by mohlo vytvářet tlak na následování UK, případně vytváření jiných regionálních uskupení,“ varoval šéf hnutí ANO.

Mnozí lidé si podle Babiše uvědomují, že EU má problémy. Důkazem toho je, že Unii opouští jeden z jejích nejvýznamnějších hráčů, již zmíněná Velká Británie. Ale to není všechno. Jsou tu dlouho neřešené problémy Řecka. O této zemi podle Babiše všichni věděli, že nemá být členem eurozóny a přece jím je. A když se Řecko dostalo do problémů. Pomáhá se. Na vládu Francie také nikdo netlačí, aby si dala finance do pořádku. To podle bývalého českého ministra financí ukazuje, že v eurozóně neplatí stejná pravidla pro všechny a do takové eurozóny šéf hnutí ANO vstupovat nechce.