V úvodu rozhovoru se prezident vrátil k udělování státních vyznamenání z 28. října. Miloš Zeman ještě jednou vyzdvihl osobnost pana Petra Becka, může, který v sedmnácti letech utekl z koncentračního tábora a bojoval v řadách Rudé armády proti nacistům. Prezident Petra Becka postavil do protipólu proti Jiřímu Bradymu, strýci ministra kultury Daniela Hermana, o němž se hojně psalo v loňském roce.
„Já jsem si uvědomil, že je to protipól proti panu Bradymu. Víte proč? Protože přeživších vězňů z koncentračních táborů bylo několik. Jejich utrpení je hodno lítosti a soucitu. Ale vyznamenání se má udělovat za účast v boji. A já jsem si uvědomil, že v těch nenávistných komentářích, kde se každý impotent vyjadřuje o tom, že nedostal vyznamenání, tak o panu Beckovi nepadlo ani slovo,“ upozornil prezident.
Občanům také připomněl, že vyznamenal pana profesora Vladimíra Maříka, experta na kybernetiku. Podle prezidenta by z tohoto úctyhodného pána mohl být dobrý ministr pro e-government, pokud by tedy o tuto funkci stál.
Pár slov padlo i k docentu Petru Žantovskému, který se pravidelně vyjadřuje také pro server ParlamentníListy.cz. A řada novinářů si na to stěžovala.
„Mimochodem, já jsem teď dal vyznamenání Petrovi Žantovskému, abychom si ho nepletli s jiným Žantovským,“ zdůraznil Zeman. Vzpomněl si prý na větu z jedné knihy, kterou by teď Petr Žantovský mohl používat. „Já, docent, mám vás, ač nedocenty, upřímně rád. Toto teď může Petr Žantovský říkat svým kritikům. On napsal skvělou Černou knihu o České televizi. Vždycky, když diskutuji s občany, tak oni nadávají na Českou televizi. Mohu vás potěšit, nenadávají na TV Barrandov, ale nadávají na Českou televizi,“ řekl prezident.
Ing. Miloš Zeman
Poté se vyjádřil k domácí politické situaci. Ačkoli prezident neočekává, že se o vládě v Česku bude vyjednávat celé měsíce, jak se to dělo např. v Belgii a tamní ekonomika fungovala. Ukázalo se tak, že se ekonomice daří lépe, když jí vláda nehází klacky pod nohy.
Jeho názor, že má Andrej Babiš (ANO) sestavit vládu a vládnout, se však nijak neposunul. „To mám dát toto pověření někomu desetiprocentnímu nebo někomu osmiprocentnímu nebo sedmiprocentnímu nebo dvěma pětiprocentním stranám? Pane bože, proč bych to dělal?“ kroutil hlavou Zeman.
Prezident nenařídil Babišovi, aby mu přinesl 101 podpisů poslanců pro vyjádření podpory vlády. „A víte proč? Aby za Babišem někdo nepřišel a neřekl mu: Podívej se, prezident po tobě chce 101 podpisů. Tak já ti je dám, ale když ty mi dáš nějaké pěkné korýtko.“ A takovýmto obchodům chtěl Zeman zabránit.
Proto se všemi politiky diskutuje o tom, co se teď bude dít na politické scéně. Ocenil postoj předsedy ODS Petra Fialy, který přislíbil, že chce být konstruktivní opozicí. „Mimochodem, deník Právo měl velmi hloupý titulek: Prezident nezlomil ODS. To jsem vyjel z monitoru. Pane moderátore, já nikoho nelámu. Když už, tak ať to dělá Andrej Babiš,“ prohlásil Zeman. Jedna věc ho však na občanských demokratech překvapila. „K mému překvapení vyjádřili opatrné sympatie k myšlence předčasných voleb,“ prozradil prezident.
Miloš Zeman se postavil jasně proti myšlence předčasných voleb. „Byli bychom za šašky,“ zdůvodnil svůj názor Zeman. Za nové volby by se vydala miliarda, lidé by nějak rozhodli, jak už rozhodli v řádných volbách, a kdo ví, zda by se politici dohodli.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Babiš podle Miloše Zemana může vládnout i s menšinovou vládou bez důvěry. Ústava přece říká, že po třetím neúspěšném pokusu na sestavení vlády prezident může rozpustit sněmovnu. Ale jen může, nikoli musí. „Já jsem člověk, který ústavu používá tvůrčím způsobem. Vláda bez důvěry, a to je jedna z děr v naší ústavě, tak může teoreticky vládnout celé čtyři roky,“ řekl doslova prezident. Zeman sice bere v potaz názor předsedy Ústavního soudu ČR Pavla Rychetského, že je tento postup na hraně ústavy. Z úst prezidenta však také zaznělo, že se nebojí zariskovat. „Každý, kdo byl v životě úspěšný, se pohyboval na hraně něčeho, někdy dokonce tu hranu i přeskočil. Ano, je pravda, že někteří za to byli upáleni, ale dnes se jim stavějí pomníky,“ upozornil Zeman.
Miloš Zeman s Jaromírem Soukupem v pořadu Týden s prezidentem. ReproFoto: TV Barrandov
Ve druhé polovině pořadu se vyjádřil k situaci v ČSSD. Novým předsedou této strany by podle hlavy státu mohl být třeba šéf odborů Josef Středula. V obecné rovině prezident pravil, že by předsedou ČSSD mohl být kdokoliv, kdo vyhraje přímou volbu na šéfa strany. Pokud jde o minulost ČSSD, druhým nejlepším šéfem strany byl podle Zemana Paroubek.
„Jiří Paroubek byl po mně, po mně – moje skromnost je příslovečná. Ale na svém, politickém vrcholu zpapaláštěl, začal se cítit jako mistr světa a začal padat dolů. Ale pak dosáhl 22 procent ve volbách, zachoval se jako chlap a rezignoval. Jiní lidé s dvaceti procenty nerezignovali, ač k tomu byli vyzváni,“ připomněl Zeman příklad Bohuslava Sobotky (ČSSD) z roku 2013.
Stranou pozornosti prezidenta nezůstal ani expředseda ODS Mirek Topolánek. Zeman se domnívá, že se Topolánkovi stýská po nejvyšších patrech politiky. Prezident má pro to jisté pochopení, ale přesto by si dovolil poslat přes obrazovky Topolánkovi vzkaz.
„Mirku, zabýváš se energetikou, jezdíš do Jižního Súdánu kvůli nějakým energetickým projektům a já ti přeji dvě věci. Zaprvé, aby tyto projekty uspěly a zadruhé, aby tě tam nesežrali. Tak se zabývej energetikou a už se nepleť do politiky,“ doporučil prezident.
Mirek Topolánek
Nikoli poprvé udeřil také na předsedu TOP 09 Miroslava Kalouska, který předložil návrh na zablokování sněmovny, dokud nebude jasné, o jakou většinu se chce ve sněmovně opřít.
„Já si vážím stanoviska všech stran, které ten Kalouskův nápad odmítly jako nesmyslný projekt. Je to v podstatě návrh závistivce, který tak tak pronikl do sněmovny, a protože nemá se šesti nebo sedmi poslanci na to, aby dělal nějakou smysluplnou politiku, tak to zkouší alespoň takhle,“ vyjádřil svůj názor prezident.
„Ale on bude mluvit ve sněmovně nějakých 12 hodin. Pak se Kalousek vyčerpaně odplazí do své poslanecké lavice a sněmovna se bude věnovat duševně normálním tématům,“ doplnil ještě host pořadu.
Nakonec se prezident věnoval i zahraničněpolitickým tématům. Občanům zopakoval, že je v tuto chvíli odpůrcem přijetí eura v České republice a bude jím do té doby, dokud bude eurozóna splácet dluhy za Řecko. Taková představa se prezidentovi ani trochu nelíbí. Osobně by uvítal, kdyby bylo Řecko vyhozeno z klubu zemí platících eurem. To však neznamená, že by mělo být vyhozeno z EU. Varoval také před snahami Katalánců o nezávislost na Španělsku. Kdyby tento region nezávislost dostal, otevřela by se podle Zemana Pandořina skříňka, ze které by na nás mohl vypadnout i požadavek na nezávislost Moravy. „Kdo ví, kde by to skončilo,“ varoval prezident.
Než se rozloučil s diváky, označil protiruské sankce za škodlivé a zbytečné pro všechny strany.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
