Kalousek: Jde o Babišův mediální humbuk
„Z taktických důvodů, abychom nemařili průběh vyšetřování, nebude ministerstvo nyní sdělovat další podrobnosti,“ řekl ČTK Žurovec. V letech 2004 a 2005 byl ministrem financí nynější premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), v roce 2009 ministerstvo vedl Miroslav Kalousek a po něm Eduard Janota. Kalousek ČTK řekl, že si je jistý, že se ho záležitost týkat nemůže. Je přesvědčen o tom, že jde o „Babišův mediální humbuk“, aby odvedl pozornost od svých skutečných problémů.
Interní audit Ministerstva financí podle mluvčího některé transakce shledal jako pochybné. K podobným závěrům dospěla kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky úřad zveřejnil v polovině března, dodal. „Za účelem vyvrácení anebo potvrzení pochybností plynoucích jak z auditní zprávy, tak ze zprávy NKÚ, se Ministerstvo financí rozhodlo obrátit na orgány činné v trestním řízení,“ uvedl Žurovec.
Podle Kalouska nešlo o trestný čin
Kalousek dále upozornil, že neviděl audit ani text trestního oznámení. V roce 2009 odcházel z ministerské funkce ještě před polovinou roku. „Vím, že v roce 2010, když jsem se vrátil, že jsem nebyl příliš spokojen s výkonem odboru státního dluhu, že jsem tam udělal zásadní personální změnu. Ale ta nespokojenost se určitě netýkala věcí, ve kterých bych spatřoval trestný čin,“ řekl ČTK Kalousek .
Při zpětném pohledu se přitom podle Kalouska řízení státního dluhu hodnotí úplně jinak, než když se pro budoucnost odhadují možné vývoje měnového kurzu nebo úrokových sazeb. „Když se někdo podívá zpět, může něco vidět jako nevýhodné, ale ti, co rozhodovali, vždy čelili poměrně výrazné nejistotě a museli zvažovat různá rizika. Byl bych strašně opatrný říkat něco o úmyslné trestné činnosti, to bych si opravdu netroufl,“ zdůraznil Kalousek.
Podivný dodatek
NKÚ v březnové zprávě poukázal na dodatek ke smlouvě o swapové operaci z roku 2009, kvůli kterému podle kontrolorů platí Česká republika na úrocích přes 200 milionů korun ročně víc, než kdyby dodatek neuzavřela. S dodatkem je roční úrok 3,2 procenta z 243,2 milionu eur (6,6 miliardy korun), bez něj by byl úrok v současné době nulový. Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že za sjednání dodatku zodpovídají lidé, kteří už na ministerstvu nepracují.
Kontrolní zpráva NKÚ také zmínila finanční rezervu, kterou Ministerstvo financí dříve vytvářelo pro případ, že by se mu nedostávalo peněz na financování státního dluhu, například kvůli nepříznivé situaci na finančních trzích. Podle kontrolního úřadu rezerva zatěžovala státní kasu úroky z dluhopisů, z jejichž prodeje rezerva vznikala.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: vam, čtk
