Hornochová dále upřesňuje, koho se přesně bude navrhovaný zákon týkat. Dle ní má být tento zákon zaveden pro poplatníky daní z příjmu, jako jsou osoby fyzické či právnické, ale i jiných entit, jako jsou svěřenecké fondy nebo zahraniční trusty. Ve skutečnosti se prý může tato navrhovaná legislativa dotknout hlavně těch, u kterých je zjištěn výrazný rozdíl mezi nabytým jměním a výdaji na jedné straně, a na straně druhé deklarovanými příjmy. Navrhovaná výše tohoto rozdílu má být deset milionů korun.  

Typickým příkladem podle Hornochové je tedy osoba, která disponuje velkým jměním, které může investovat do různých prostředků. Avšak příjmy dané osoby jsou mnohem menší než výdaje, které daná osoba za určité uplynulé období měla. Vznikne tím tedy podezření z mnohem vyšších příjmů, než osoba uvádí a odvádí z nich daně státu.

Celý text zde