Server Aktuálně.cz přinesl příběh profesora Rampleyho. Ten dostal od EU grant ve výši 2,5 milionu euro, v přepočtu asi 65 milionů korun, na zkoumání změn v architektuře a v kultuře v časech rozpadu Rakouska-Uherska a jeho přerodu v nové středoevropské státy: Československo, Rakousko a Maďarsko. A má obavy, že by o grant přišel. Neví totiž, co bude dál.
„On to totiž nikdo neví, ani vláda. Co bude s těmito evropskými granty? Stopnou nám je? A kdy? Britové obecně nevědí, co se bude dít, akorát vědí, že přijdou o značné peníze, ale to věděli již dříve. To je jeden z důvodů, proč jsem teď tady v Brně na Masarykově univerzitě – díky tomu grant každopádně zůstane v EU,“ vysvětlil.
„Brno pro mě jednak znamená strategické místo, neboť to je odtud blízko do Prahy, Vídně i Bratislavy a i cesta do Budapešti a zpět se dá zvládnout za jediný den. Dalším důvodem je má manželka, která přímo z Brna pochází, takže i naše děti mluví částečně česky. Zatím tedy spíše rozumějí, než mluví, ale učí se,“ doplnil Matthew Rampley.
Češtinu považuje za hodně obtížný jazyk, je podle něj horší než maďarština.
Pokud jde o rozpad staré monarchie, pan profesor srovnává nálady z počátku minulého století s náladami dnešními. Tehdy mnoho lidí nadávalo na Vídeň. Měli pocit, že se rozhoduje o nich bez nich. A dnes řada lidí nadává na totéž, jen místo Vídně spílají Bruselu. Dnes si ale lidé spočítají, že je pro ně ekonomicky výhodnější zůstat v EU. Ekonomickou stránku podle profesora zdůrazňují i ti Britové, kteří chtějí zůstat součástí společenství.
Pan profesor má za to, že Britové teď prožívají krizi identity. Řada jeho spoluobčanů si prý neuvědomuje, že mohou být hrdí na velký britský národ i v případě, že by zůstali členy EU.
Britové teď prý mohou zjistit to, co v roce 1918 zjistili i Češi, že je totiž velký rozdíl v tom, když jste brblajícími členy velkého společenství, a něco jiného je stát na vlastních nohách.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp