Bannon uvažuje o spojení všech nacionalistických stran v rámci svého uskupení s názvem The Movement (Hnutí), které by podle něj mělo usilovat o hlasy při volbách do Evropského parlamentu v květnu příštího roku.
Bannon patřil k nejbližším spolupracovníkům Donalda Trumpa během prezidentské kampaně a prvních měsíců v úřadě. Po Trumpově volebním vítězství v Bílém domě zastával funkci strategického poradce. Z té byl po mnoha kontroverzích odvolán loni v srpnu v době, kdy Trump čelil silné kritice kvůli reakci na násilnosti ve Virginii vyprovokované bělošskými rasisty.
V poslední době strávil Bannon dlouhé měsíce přesvědčováním evropských stran, aby se připojily k jeho iniciative The Movement. Jak nicméně list The Guardian zjistil, v devíti ze 13 zemí, ve kterých chtěl vést svou kampaň, by nemohl vyvíjet svou činnost, nebo by mohl pracovat jen omezeně. Vyplynulo to z informací místních volebních úřadů a ministerstev. Bannon v reakci na tato zjištění připustil, že vše již řeší s právníky. „Myslím ale, že v některých oblastech existuje určitá flexibilita,“ dodal bývalý Trumpův stratég a příznivec krajní pravice.
Jak poznamenal britský deník, Bannonovo zapojení do evropské politiky přichází v období zvýšené citlivosti, pokud jde o zahraniční zásahy do voleb. Stále se například řeší, zda a jak velký vliv mělo Rusko na americké prezidentské volby v roce 2016 či na britské referendum o vystoupení z Evropské unie. Bannon nicméně v rozhovoru s The Guardian srovnávání jeho hnutí se zásahy v jiných státech odmítl. „Je to naprosto odlišné od Ruska či Číňanů, nebo jiných lidí, kteří se snaží mít vliv, protože já jsem soukromá osoba,“ uvedl. „Nejsem spojen s Bílým domem,“ dodal.
Bývalý investiční bankéř, jehož jmění se odhaduje na 50 milionů dolarů (1,1 miliardy Kč), si své akce v Evropě financuje téměř sám. Již dříve odhadl, že do květnových voleb utratí mezi pěti a 15 miliony dolarů (113 až 342 milionů Kč). Zmínil rovněž, že mu pomohou i blíže neurčení dárci, které „opravdu zajímá, co se děje v Evropě“. Na dotaz, jestli některý z těchto dárců pochází z Ruska, odvětil: „Půjde jen o Evropany a mě.“ V plánu má poskytovat nacionalistickým a ultrakonzervativním evropským stranám mimo jiné speciální analýzy, rady v oblasti sociálních médií či pomoc s výběrem vhodných volebních kandidátů.
V mnoha evropských zemích by ale takováto pomoc ze zahraničí mohla být označena za nelegální. Poskytování podobných služeb politickým stranám je zakázáno ve Francii, Španělsku, Polsku, České republice, Maďarsku i Finsku. V Německu a Rakousku jsou pak dary ze zahraničí omezené.
Vznik populistické aliance již odmítli například zástupci protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) nebo předsedkyně francouzského krajně pravicového Národního sdružení (bývalé Národní fronty) Marine Le Penová, která přitom Bannona letos pozvala na sjezd své strany. Americký krajně pravicový politik nicméně o uplynulém víkendu oznámil, že hodlá v kampani k volbám do Evropského parlamentu v příštím roce spolupracovat s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Budapešť prý už několikrát navštívil a s Orbánem se osobně setkal.
Letos v září navštívil Bannon Česko a na zámku v Lánech se setkal s prezidentem Milošem Zemanem. „Byla to výměna názorů na dění v EU, na vztahy k Rusku nebo k Číně. Pan prezident zdůraznil, že v současné době je klíčový boj proti mezinárodnímu terorismu,“ sdělil tehdy ČTK ke schůzce Zemana s Bannonem mluvčí prezidenta. Bannona doprovázel poslanec německé protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) a český rodák Petr Bystroň.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
