Poměry v Afghánistánu se po bezmála dvaceti letech úporného válčení během pár dnů změnily. Afghánská vláda a její armáda jako mávnutím kouzelného proutku přestaly existovat. Jako jednu historickou analogii zmiňuje Bašta pád totality u nás po 17. listopadu roku 1989.

Tenkrát v Československu také nezůstal nikdo, kdo by bývalý režim bránil. Ani tajná policie, ani početná armáda a lidové milice, a už vůbec ne sovětská okupační vojska. Dokonce se nenašel ani jeden komunistický poslanec, který by hlasoval proti zvolení Václava Havla prezidentem. „Před těmi třiceti dvěma lety jsme ještě netušili, že jde o průvodní jevy změny světa dvou soupeřících velmocí, Spojených států a Sovětského svazu, na svět monopolární a globalizovaný,“ dodává.

Původní zdroj ZDE

Bipolární svět trval přes 40 let, a jeho počátek a konec byl spojen s Prahou; vlastně šlo o období mezi únorovým prosovětským pučem v roce 1948 a sametovou revolucí v roce 1989. „Zdá se, že stejně symbolickou roli v pádu monopolarity, tedy světové nadvlády Spojených států, sehrává dnes Afghánistán,“ zmiňuje, že začátek války proti terorismu v roce 2001 v této hornaté zemi se stal všeobecně uznávaným potvrzením vedoucí role USA v tehdejším světě. Získaly podporu nejen svých spojenců z NATO a EU, ale také od Čínské lidové republiky a Ruské federace.

Dnes se podle Bašty čím dál tím více ukazuje, že vítězem nejdelší války v dějinách Spojených států není ani tolik Tálibán, jako sousední Čína, jež islámské bojovníky vyzbrojila a nenápadně řídí jejich první mocenské kroky. Ruská federace jako významný čínský spojenec tohoto úspěchu částečně využívá. Na rozdíl od ČLR s Afghánistánem přímo nesousedí a jako nárazníkové pásmo využívá bývalé sovětské republiky Tádžikistán a Turkmenistán.

Po porážce sil NATO zůstane Tálibánu jediný vážný nepřítel operující na území Afghánistánu – Islámský stát. Tento týden již udeřil a při teroristickém útoku na kábulské letiště zabil asi 170 lidí. „Předpokládá se, že atentát spáchala součást IS, Chorásán. Vzhledem k tomu, že po smrti al-Bagdádího se novým chalífou Islámského státu stal al-Kurajší, který je Turkmen, dá se očekávat zvýšená teroristická aktivita právě ve Střední Asii,“ píše Bašta.

A závěrem dodává: „Zda budou Američané a tálibánci v boji se společným nepřítelem nejen umírat, ale také spolupracovat, ukáže budoucnost. Nového multipolárního světa.“