Hned první otázka se týkala Bělobrádkova zdravotního stavu. Ten vysvětloval, že to, co se píše, není pravda. „… pokud by můj zdravotní stav byl opravdu tak špatný, že bych funkce nezvládal, prostě bych je složil. Navíc je to určitý druh diskriminace a předsudku na úrovni rasismu. Je černý? Tak krade. Má roztroušenou sklerózu? Tak asi končí kvůli zdraví. Na Západě by si novinář už ani neškrtl, kdyby napsal takovou pitomost bez ověření. Je to útok na moji osobní integritu. Když někdo napíše, že jsem neschopný, v pořádku. Ale tohle je něco jiného,“ uvedl na správnou míru spekulace kolem jeho zdraví Bělobrádek.
Rozhodující je teď pro něj rodina. Jeho dvouapůlletý syn mu řekl, že by potřeboval ještě jednoho tatínka, protože on není stále doma. Rodinu a práci v době voleb prý zvládal velmi složitě.
Na otázku, zda-li nechce odejít z politiky v nejlepším, se Bělobrádek pochválil za to, co se mu za jeho předsednictví povedlo „…jsme bez dluhů, ve volbách se nám daří, máme čtrnáct poslanců, to je nejvíce za deset let. Poprvé máme tři europoslance. To se prostě povedlo,” řekl vicepremiér.
Členové strany jej velmi ve funkci podporují a říkají mu, že nesmí odejít, že se za ně musí bít jako Lux. „Jenže já jim odpovídám, že tak nechci dopadnout, je to trochu černý humor, ale tak to je,” řekl.
Nemohla nepadnout ani otázka na zahraniční politiku. „V okamžiku, kdy si část politiků nebo významných úředníků na ministerstvu zahraničních věcí začne otáčet kormidlo tam, kam podle nás nepatří, tak se musíme ozvat. Obzvlášť v této době, kdy se dějí nebezpečné věci,” komentoval tradiční postup jeho strany Bělobrádek.
Bělobrádek také začal budovat na zelené louce nový úřad. „Po stovkách rozhovorů víme, že ve vědecké komunitě i byznysu je velká podpora toho, aby tady vzniklo něco jako ministerstvo,” řekl. Sám ale prý připravuje na předsednictvo vlády materiál, který směřuje k samostatnému úřadu se samostatnou rozpočtovou kapitolou. Pravděpodobně to však bude úkol pro jeho nástupce.
V rozhovoru se vicepremiér zmínil i o své cestě do USA. Osobně ho prý vůbec nepřekvapilo, že je tam Václav Havel vnímán jako symbol. „Já jsem zdrženlivý v tom, dělat ze smrtelníka modlu. Spíš bylo důležité vědět jak byla akce důležitá pro českou a slovenskou komunitu,” řekl Bělobrádek.
Z USA si však přivezl i ne zcela milý poznatek, a sice to, že ve vysokém školství a výzkumu máme určitě co dohánět. „Seděl jsem tam s dvaceti špičkovými vědci a oni mi řekli, že je od nás dvacet let nikdo nekontaktoval…tak vidíte, že je někde chyba,” řekl vicepremiér. Podle něj je třeba na akademické půdě udělat mnoho změn a zvýraznit vliv ministerstva na grantovou agenturu. Je potřeba mít vědeckou práci ohodnocenou, hodnotit vědecké publikace, k tomu takzvané preview a ještě kontraktové plnění.
Tomu ale neodpovídá nový vysokoškolský zákon. Ten je podle vicepremiérových slov paskvil. „Nezaměstnanost mezi mladými ve Španělsku je obrovská mimo jiné proto, že studovali obory, o které nebyl na trhu práce zájem. Některé fakulty by měly skončit, některé školy by měly skončit, některé obory by měly skončit,” řekl Bělobrádek.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: bra
