Benešovy dekrety musí pryč, prosí českou stranu se slzami v očích sudetský Němec

30.06.2019 9:36 | Zprávy
autor: mp

Jako doma se osmasedmdesátiletý Horst Franz Hippmann cítí mezi tradičním chebským krojem, západočeským porcelánem a fotkami zdejších lázní. Předměty v sudetoněmeckém muzeu v bádensko-württemberském Bönnigheimu pro něj totiž představují důležité spojení s oblastí, kde prožil část dětství, ale musel ji jako sudetský Němec po druhé světové válce spolu s rodiči opustit. Jeho životní příběh přiblížila ČTK.

Benešovy dekrety musí pryč, prosí českou stranu se slzami v očích sudetský Němec
Foto: archiv redakce
Popisek: Pochod Freikorpsu v Hazlově u Aše

Podobných muzeí věnovaných historii Sudet a sudetských Němců jsou i více než 70 let od poválečného vyhnání a vysídlení ve spolkové republice desítky. V posledních letech jich však ubývá, i když se tomu lidé jako Hippmann snaží čelit.

„Jsou to pro mě vzpomínky. Když tu jsem, jsem doma,“ říká v místnosti orámované vitrínami s fotkami českých měst ke svým pocitům rodák z Jeseníku, jehož rodina na území dnešního Česka žila téměř 400 let, než byla v roce 1946 nuceně vysídlena. Hippmannovi tehdy bylo pět let. „Po skončení války jsme museli do Ostrova nad Ohří, kde jsme byli ještě rok, do 28. září 1946. Pak jsme byli evakuováni, vyhozeni,“ vzpomíná ještě dnes s citelným pohnutím v hlase.

Do Bönnigheimu, kam se Hippmann sám dostal až po několika letech v Bavorsku, přišlo po válce kolem 1200 Němců z celé střední a východní Evropy, zhruba polovina z nich z Československa. Městečko přitom do té doby mělo jen 2500 obyvatel. Během pár měsíců tak narostlo o polovinu. I proto byly začátky krušné. „Zdejší lidé sami nic neměli, tak se spalo na půdách nebo ve stodolách,“ vypráví vyučený výrobce kožených rukavic.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Sankce

Byl byste pro plošné zrušení sankcí proti Rusku nebo problém vidíte jen v tom, že jsou podle vás mnohdy uvalovány neoprávněně a celkově je tedy považujete za správné (jestli účinné je jiná věc). A jak by tedy třeba EU měla reagovat na to, že Rusko rozpoutalo válku?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Minář svolává Letnou. Ale pozor: Lidé už před ním varují

11:08 Minář svolává Letnou. Ale pozor: Lidé už před ním varují

„Je třeba ukázat naši kolektivní sílu,“ šéf spolku Milion chvilek Mikuláš Minář svolává na 21. březn…