Benešovy dekrety musí pryč, prosí českou stranu se slzami v očích sudetský Němec

30.06.2019 9:36 | Zprávy

Jako doma se osmasedmdesátiletý Horst Franz Hippmann cítí mezi tradičním chebským krojem, západočeským porcelánem a fotkami zdejších lázní. Předměty v sudetoněmeckém muzeu v bádensko-württemberském Bönnigheimu pro něj totiž představují důležité spojení s oblastí, kde prožil část dětství, ale musel ji jako sudetský Němec po druhé světové válce spolu s rodiči opustit. Jeho životní příběh přiblížila ČTK.

Benešovy dekrety musí pryč, prosí českou stranu se slzami v očích sudetský Němec
Foto: archiv redakce
Popisek: Pochod Freikorpsu v Hazlově u Aše

Podobných muzeí věnovaných historii Sudet a sudetských Němců jsou i více než 70 let od poválečného vyhnání a vysídlení ve spolkové republice desítky. V posledních letech jich však ubývá, i když se tomu lidé jako Hippmann snaží čelit.

„Jsou to pro mě vzpomínky. Když tu jsem, jsem doma,“ říká v místnosti orámované vitrínami s fotkami českých měst ke svým pocitům rodák z Jeseníku, jehož rodina na území dnešního Česka žila téměř 400 let, než byla v roce 1946 nuceně vysídlena. Hippmannovi tehdy bylo pět let. „Po skončení války jsme museli do Ostrova nad Ohří, kde jsme byli ještě rok, do 28. září 1946. Pak jsme byli evakuováni, vyhozeni,“ vzpomíná ještě dnes s citelným pohnutím v hlase.

Do Bönnigheimu, kam se Hippmann sám dostal až po několika letech v Bavorsku, přišlo po válce kolem 1200 Němců z celé střední a východní Evropy, zhruba polovina z nich z Československa. Městečko přitom do té doby mělo jen 2500 obyvatel. Během pár měsíců tak narostlo o polovinu. I proto byly začátky krušné. „Zdejší lidé sami nic neměli, tak se spalo na půdách nebo ve stodolách,“ vypráví vyučený výrobce kožených rukavic.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: mp

Margita Balaštíková byl položen dotaz

Jste misandrie?

Můžete mi kromě toho, jak vznikly nahrávky, o nichž tvrdíte, že existovat nemohou i vaši větu: ,,Já se na rozdíl od jiných můžu ráno probudit a podívat se do zrcadla." Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/margita-balastikova-poslankyne-ano-zneuziti-funkce-nahravky-andrej-babis.A250812_095053_do...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Voda, kamení a policie. Potyčky v Příčovech na VIDEU

14:34 Voda, kamení a policie. Potyčky v Příčovech na VIDEU

Po roce se v Příčovech opět sešla skupina politiků a publicistů. Na akci nazvané Vlastenecké setkání…