Předák sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt v Česku naposledy zarezonoval o Vánocích, když jeho adventní poselství, ve kterém mluvil o vyhnání z Československa a plánované etnické čistce, rozezlilo například prezidentku ISDE Janu Bobošíkovou nebo europoslance Jana Zahradila.
Nyní byl hostem pořadu K věci, kde hovořil s moderátorkou Petrou Vintrovou. Ta zmínila, že je odpůrcem Benešových dekretů, zastáncem spojené Evropy a nedávno navrhl, aby Německo pomohlo České republice se zvládnutím koronaviru.
Posselt uvedl, že naposledy byl v České republice v říjnu, ale teď už bohužel do Čech nejezdí, protože by musel do karantény. A za normální situace jezdí každý měsíc. Moderátorka se ho pak zeptala, jaké měl reakce na jeho výzvu pomoci Čechům hlavně v příhraničních oblastech. Předák landsmanšaftu řekl, že reakce přišly jak z Bavorska, tak z Česka i z Berlína. A že udělá všechno pro posílení spolupráce v pohraničí. „Je přece úplně nesmyslné a idiotské zvažovat, na jaké straně hranice leží nemocnice,“ komentoval. Dodal, že slyšel, že v Chebu a v Karlových Varech jsou nemocnice přeplněné, pacienti se vozí jinam a přitom Bavorsko a Sasko prý nabídlo, že by mohli pacienty dopravit do německých nemocnic. Ale spolupráci by dle něho bylo záhodno posílit v celé Evropě.
Státy podle něj reagovaly všechny špatně a viry byly dva, koronavir a vir národního egoismu. „Nejdřív jeden řekl, že ten druhý to dělá špatně, pak ten druhý řekl, že první to dělá špatně, pak se zavíraly hranice, nikdo nikomu nepomáhal a nic se nekoordinovalo,“ popsal situaci a dodal, že koronavirovou krizi musí Evropa překonat společně. „Nesmíme být nacionalisté, jestli je někdo Čech, Němec nebo Francouz, to nesmí hrát roli,“ řekl k pomoci v regionech.
Vintrová Posselta konfrontovala se zpřísněním režimu na hranicích s Českem. Dle Posselta je to špatně. „Uvnitř Evropské unie nemůžeme rozlišovat mezi tuzemskem a zahraničím. My jsme Evropané,“ pravil. Něco jiného jsou podle něho vnější hranice unie, ale virus je v Sasku, Bavorsku i českém pohraničí. A nebezpečí vychází stejně od dojíždějících za prací z Česka, tak ze Saska či Bavorska. A to, co po desetiletí srůstalo, by se podle něj nemělo uměle dělit podle měřítek národních států.
U Evropské komise ocenil, že podporuje vědu a tak i firmy, které vakcíny vyvíjejí. A pokud jde o kritiku EU, že nakoupila vakcíny málo, za to podle něho mohou jednotlivé členské státy a jejich spořivost. „Proto Komisi poskytly jenom 2,6 miliard (eur) na ty vakcinační látky,“ kritizoval státy, ale dodal, že chybou Komise a europarlamentu je, že nedošlo z jejich strany k tlaku na státy, aby se vakcíny koupilo více. A byl vděčný, že EU může tlačit na výrobce, protože individuálně by členské státy prý ničeho nedosáhly. „Američané, Rusové, Číňané, ti jsou ve všech oblastech, nejen ve zdravotnictví, velice silní a my Evropané budeme silní jenom pokud budeme jednotní,“ tvrdil Posselt a vyslovil přání, aby ve velkém měřítku bylo více Evropy a v malém více regionality. I v případě koronaviru.
Posselt se také přihlásil k českým tradicím a české kuchyni, uvedl, že je za dlouhou dobu první Posselt, který se narodil v Německu a českou tradici nelze jen tak přerušit. Vintrová se zeptala na Benešovy dekrety, které jsou landsmanšaftu trnem v oku, byť stanovy ohledně nároku na majetek byly pozměněny. „Nejde nám tolik o dekrety jako takové, protože ty jsou v podstatě právním vyjádřením nějakých historických událostí. Jde spíše o to, jak nakládat s těmi jizvami, jak nakládat s těmi jizvami, které zůstaly po druhé světové válce na obou stranách hranice,“ pravil.
Uvedl, že nacionalismus se vyskytoval v první polovině 20. století jak za monarchie, tak za republiky a na obou stranách hranice. „Vedl ke katastrofálním důsledkům, oběma stranám to uškodilo, došlo k ohromným zločinům, které byly spáchány nacisty na Češích, ale stejně tak došlo k násilí, které spáchali Čechoslováci na sudetských Němcích,“ uvedl Posselt a dále zmínil i zločiny nacistů při holokaustu, uplatnění kolektivní viny v rámci Benešových dekretů a „ohromné“ zločiny komunistů v Československu. „Zároveň se tyto zločiny dotkly i sudetských Němců, kteří byli v zemi, té menšiny, která v Československu zůstala,“ dodal. Tuto minulost je dle Posselta třeba zdokumentovat a zabránit, aby se něco takového stalo v budoucnu. Tyto rány je prý třeba zahojit, protože spolupráce je možná jen tehdy, pokud budeme znát naši společnou historii, mínil předák landsmanšaftu. Vintrová se zpříma zeptala, zda by chtěl uplatnit nároky na majetky své rodiny v oblasti Jablonce nad Nisou, na což Posselt odpověděl rozhodným ne.
Kriticky vnímá obraz České republiky v německých médiích, tamní média o sousedech prý moc neinformují. „Často se dozvím víc o Venezuele než o České republice,“ prohodil. Korespondenty v Česku mají prý už jen sudetoněmecké noviny, jinak už německá média korespondenty v zemi nemají. Süddeutsche Zeitung například mívaly v Praze korespondenta, ale ten teď sedí ve Varšavě, odkud má informovat i o České republice. Děním v ČR je prý třeba se zabývat více.
Moderátorka se optala na zkazky o šíření viru v Čechách, Posselt naopak mínil, že sice byly, ale německá média informují více o Švédsku nebo i Brazílii než o svých sousedech. Opět zopakoval, že by to tak být nemělo, vzhledem k sousedství obou zemí. „Jsme propojeni,“ konstatoval.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: kas
