Bez souhlasu rodiny. ,,Vystrčilův” profesor. Sesazení Zemana: Co neřekli

20.10.2021 6:21

Znal prezident obsah odpovědí nemocnice senátorům? A schválili podání zprávy Miloš Zeman nebo jeho rodina? ÚVN na přímé otázky dva dny ani přes urgenci nereagovala. Informace redakce říkají, že prezidenta a rodinu zcela vynechali. Zajímavé je i to, s kým zdravotníci obsah sdělení konzultovali. ParlamentníListy.cz se zeptaly i ústavního právníka Pavla Hasenkopfa, jaká řešení Ústava v současné době nabízí a zda všechno probíhá podle pravidel.

Bez souhlasu rodiny. ,,Vystrčilův” profesor. Sesazení Zemana: Co neřekli
Foto: Reprofoto: ČT24
Popisek: Ivana Zemanová se vyjádřila ke zdravotnímu stavu manžela.

Snaha zbavit prezidenta republiky pravomocí nabírá na obrátkách. Senátní ústavní komise se jednomyslně shodla, že je aktivace článku 66 Ústavy nutná na základě informací o stavu Miloše Zemana z ÚVN. Krok by musela posvětit nová Sněmovna, která zasedne 8. listopadu. Do té doby se může stát ještě hodně věcí. Budoucí premiér Petr Fiala zatím reaguje relativně klidně, přestože se k odebrání prezidentských pravomocí také kloní.

Anketa

Je kancléř Mynář dobrý člověk?

41%
34%
hlasovalo: 25015 lidí

Ozval se dosluhující premiér Andrej Babiš, který vyzval hradního kancléře k rezignaci. Pokud to prý neučiní sám, odvolá ho hned poté, co na něj Parlament přenese část prezidentských pravomocí. Aby toho nebylo málo, do věci se vložila i policie s oznámením, že po informacích zveřejněných na senátní tiskové konferenci začne prověřovat možná protiprávní jednání, ve kterých „lze spatřovat znaky trestných činů proti republice“. Média to interpretují tak, že policejní hledáček se upře na některé Zemanovy spolupracovníky. 

Tolik souhrn aktuálního dynamického vývoje. V celém případu však zůstává několik nezodpovězených otázek. První z nich je nadmíru zajímavá. Ve chvíli, kdy Ústřední vojenská nemocnice odeslala Senátu odpovědi na jeho otázky stran aktuálního zdravotního stavu prezidenta a jeho způsobilosti k pracovním povinnostem, nikdo se veřejně nezajímal, zda měla ÚVN k takovému kroku souhlas samotného pacienta, hlavy státu, a také jeho rodiny. 

Redakce se proto rozhodla tyto otázky Ústřední vojenské nemocnici položit. Ptali jsme se na dvě základní věci. Za prvé, zda prezident republiky vyslovil souhlas s odesláním odpovědí Senátu a zda byl případně prezident republiky informován o jejich obsahu. A za druhé, zda souhlas s odesláním odpovědí vyslovila prezidentova rodina a byla případně srozuměna s jejich obsahem. 

Dotazy jsme oficiální cestou tiskové mluvčí ÚVN Jitce Zinke odeslali v pondělí 18. října ráno, konkrétně v 10 hodin a 16 minut. Ani přes opakované urgence nemocnice do okamžiku vydání tohoto článku na otázky nijak nereagovala. 

ParlamentníListy.cz totiž už před tím disponovaly zákulisními informacemi, že prezident ani jeho rodina souhlas k odpovědím Senátu a jejich obsahu nevyslovili. 

Další nezodpovězenou otázkou zůstává, co přesně znamená formulace v dopisu ÚVN, že prezident republiky není aktuálně schopen vykonávat „žádné pracovní povinnosti“. Vzhledem k tomu, že prezidentský úřad není „chozením do práce“, ale volenou ústavní funkcí, těžko lze tuto situaci porovnávat s tím, že zbavení pravomocí je pouze jakousi dočasnou neschopenkou. Znamená formulace o nemožnosti plnění „pracovních povinností“ i nemožnost vykonávání ústavních povinností? Nemusí to být totéž. 

Pokud Parlament skutečně hlavu státu zbaví prezidentských pravomocí, které přejdou mezi šéfa Sněmovny a premiéra, má Miloš Zeman jistotu, že mu budou po zlepšení zdraví pravomoci opět vráceny? Podle našich informací by prezident byl plně odkázaný na vůli či nevůli zákonodárců, a jak známo, po volbách mu nebude nakloněna ani sněmovní většina. 

Za povšimnutí stojí i role ústavního právníka Jana Kysely z Univerzity Karlovy, z něhož se v posledních dnech stala mediální hvězda. Kysela v řadě rozhovorů komentuje možné postupy a nutnost použití tolik skloňovaného článku 66 Ústavy ČR, který odebírá (dočasně) prezidentovi jeho ústavní pravomoci.

Kromě svého dlouholetého působení na pražské Právnické fakultě UK je profesor Kysela i tajemníkem senátní stále komise pro Ústavu, která v současné době hraje významnou roli. Zároveň byl Jan Kysela právě tím, se kterým Ústřední vojenská nemocnice konzultovala obsah a formu odpovědí na otázky týkající se zdravotního stavu prezidenta republiky. Jak známo, šlo o reakci na dopis Senátu, pro který prof. Kysela pracuje.

Do jaké míry by mohla nová garnitura držet prezidenta odstaveného od pravomocí mimo hru třeba i se zapojením Ústavního soudu, jehož šéf Pavel Rychetský prezidenta rovněž nemusí, a nejen na to jsme se zeptali ústavního právníka Pavla Hasenkopfa.

Podle jeho slov není nemožnost výkonu pravomocí fakt, pokud by se například prezident nezvládl řádně podepsat, protože může mít ruku rozpíchanou od infuzí. Zásadní podle něho je, že prezident dokáže projevit svou vůli. A do jaké míry tomu tak je, musejí ze své odpovědnosti posoudit zákonodárci. Kdyby prý jednali politicky, má se prezident obrátit na Ústavní soud.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Pro úplnost přinášíme odpovědi právníka Pavla Hasenkopfa v plném znění:

V dopisu ÚVN nepíše nic o neschopnosti výkonu ústavních pravomocí, ale „pracovních povinností“. Může jít o záměr. Jak si to lze vyložit? 

Ano, to je základ. Je třeba si uvědomit, že lékaři a právníci to vidí jinak. „Neschopnost prezidenta ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad“, jak s ní počítá čl. 66 Ústavy, není totéž co běžná neschopenka. Čl. 66 nemíří na to, že prezident republiky není schopen se podepsat, protože má ruku rozpíchanou jehlami napojenými na všelijaké hadičky, ale na jeho skutečnou vůli. Není podstatné, zda nějaký dokument není schopen podepsat, podstatné je, zda mu rozumí a vyjadřuje jeho skutečnou vůli, vůli prezidenta republiky, a že tuto vůli je schopen nějakým srozumitelným způsobem navenek vyjádřit. 

Předseda Senátu a předseda Sněmovny mají „potřebu vědět“ – abych parafrázoval známý seriál Jistě, pane ministře –, zda prezident je způsobilý vykonávat svůj úřad. Tuto potřebu mají proto, že jsou to oni, kdo případně informují senátory a poslance, že by se měli otázkou způsobilosti prezidenta vážně zabývat. Proto si mohou vyžádat lékařskou zprávu a ta by měla obsahovat údaje umožňující si udělat názor právě na to, zda prezident vnímá, co se kolem něj děje, zda je způsobilý sám činit zásadní politická rozhodnutí. K tomu nepotřebuje ruce, ale hlavu.

Pokud podle sdělení ÚVN Senátu minimálně od minulé středy není prezident republiky schopen vykonávat „žádné pracovní povinnosti“, a přesto byl schopen podepsat rozhodnutí o svolání ustavující schůze Sněmovny, co z toho plyne? Může být toto rozhodnutí neplatné? 

A to je přesně ono … fyzicky podepsat dost možná schopný nebyl. Nebo i byl, ale na jeho podpisu se to projevilo – máte-li ruce napíchané infuzí a já nevím čím vším ještě, na vašem podpisu se to logicky projeví. 

Pokud se někdo podepsal za něj – a to by měl být kterýkoli znalec v oboru grafologie schopen zodpovědět v řádu hodin – pak to samozřejmě v pořádku není a může to vést i k trestní odpovědnosti osob, které se na tom podílely. Nemusí to však nutně znamenat neplatnost prezidentova rozhodnutí, protože podstatná je prezidentova vůle svolat Sněmovnu právě na 8. listopad 2021. 

Pokud byl prezident 13. října v nemocnici na hadičkách, a vedoucí jeho kanceláře to věděl, bylo by bývalo rozumnější povolat notáře a svědky z řad lékařů a rozhodnutí o svolání Sněmovny učinit formou notářského zápisu, aby prezidentova skutečná vůle byla nezpochybnitelná.

Do jaké míry vůbec spoléhat na stručnou zprávu ve smyslu jejího možného dopadu? Jinými slovy, je nemocnice autoritou, která umí posoudit, že hlava státu není schopna výkonu ústavních pravomocí? 

Nemocnice – nebo lékaři obecně – jsou schopni posoudit, zda jsou zde závažné indicie, že prezident již nemá vůli nebo není schopen ji srozumitelně vyjádřit navenek. O tom, nakolik jsou tyto indicie závažné, mají rozhodnout Sněmovna a Senát a ke kontrole toho, zda usnesení Sněmovny a Senátu odpovídají skutečnosti, je příslušný Ústavní soud, pokud se na něj prezident obrátí s návrhem podle § 109 zákona o Ústavním soudu. (Ti soudci, kteří v minulosti veřejně hodnotili výkon prezidentské funkce, by se pro toto řízení měli prohlásit za podjaté.)

Podle zjištění ParlamentníchListů.cz poslala ÚVN odpovědi s popisem prezidentova stavu do Senátu bez souhlasu samotného Miloše Zemana a jeho rodiny. Porušili tím něco? 

Neznám přesný obsah sdělení ÚVN, ale jak jsem již uvedl, předseda Senátu a předseda Poslanecké sněmovny mají potřebu – ústavněprávní potřebu – vědět, zda prezident je schopen vykonávat svůj úřad. Tu potřebu mají proto, aby případně mohli zahájit proceduru podle čl. 66 ústavy.

Ne, nepotřebují mít den co den na stole prezidentovu lékařskou zprávu, ne, není namístě prezidenta zbavovat pravomocí při každé chřipce, protože se presumuje, že prezident svůj úřad schopen vykonávat je. Ale jsou-li zde indicie, že není, je-li uvedená presumpce zpochybněna, jsou předseda Senátu a předseda Sněmovny první lidé v zemi, kteří o tom musejí být informováni – KPR by je měla obratem informovat i bez jejich žádosti.

Jiná věc samozřejmě je obsah sdělení nemocnice – ten neznám, ale má být předurčen účelem takového sdělení, a tím účelem je dát senátorům a poslancům prostor rozhodnout se, zda je namístě zabývat se možností spuštění procedur podle čl. 66 ústavy. 

Pokud by se Parlament usnesl na aktivaci článku 66 a prezident by se časem vyléčil, zaručí mu někdo, že mu budou pravomoci vráceny? Nebude to záležet jen na vůli či nevůli poslanců a senátorů a Ústavního soudu, jehož šéf Rychetský se antipatiemi k Zemanovi netají?

Nezaručí vám nikdo nikdy nic. To za prvé.

Za druhé, smějí-li se Sněmovna a Senát usnést, že prezident není schopen vykonávat svůj úřad, pak se smějí usnést i na tom, že prezident schopnost vykonávat svůj úřad opět nabyl. 

A půjdu dál, tvrdím, že obojí je jejich povinnost: jsou-li senátoři a poslanci přesvědčeni, že prezident není schopen rozhodovat, mají se o tom usnést, a zabránit tak tomu, aby za něj rozhodoval někdo, kdo k tomu není oprávněn. A zjistí-li později, že se situace změnila a prezident se probral z „bezvědomí“, mají povinnost se usnést, že prezident opět získal schopnost vykonávat svůj úřad. Protože čl. 66 nemá být o politickém rozhodování, nemá sloužit ke zbavení se nehodného prezidenta, má sloužit k tomu, aby někdo k tomu oprávněný vykonával prezidentské pravomoci – buď prezident, nebo osoby jej zastupující podle čl. 66 ústavy, ale nikdo další.

K případnému „uschopnění“ prezidenta stačí usnesení pouze jedné z komor. (Plyne to z logiky věci, změní-li byť jen jedna z komor názor, odpadají tím ústavněprávní podmínky pro prezidentovo zneschopnění.)

Za třetí, pokud by politici nekonali a podlehli našeptávání, že bude lépe nechat schopného prezidenta úředně neschopným, protože jim nevyhovuje, je zde ještě pojistka v podobě Ústavního soudu, který může usnesení podle čl. 66 na návrh prezidenta zrušit. Prvním testem prezidentovy způsobilosti by zřejmě bylo, že bude schopen návrh podle § 109 zákona o Ústavním soudu podat a sjednat si za tím účelem povinné právní zastoupení advokátem. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: Radim Panenka

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

EU nás uvedla v omyl s očkováním. Babiš vytáhl silné info

19:41 EU nás uvedla v omyl s očkováním. Babiš vytáhl silné info

„Kdo za to může? Co nám říkala celý rok Evropská komise? Že když dosáhneme 70 procent proočkování do…