_635840399599159709.JPG&id=108530)
Mikula popřel, že by chování islamistů plynulo z genů, a připomněl také, že i v Bibli nalezneme doporučení k zakrývání žen. Zdůraznil, že také atentátníci na Hitlera či bratři Mašínové by mohli být v dnešní době považováni za teroristy. Tito teroristé jsou pro nás hrdiny a byli schopni se obětovat pro lepší věc. „Musíme pochopit, že stejně to vidí i současní teroristé. Jaké však jsou ty naše hodnoty, které máme bránit?“ ptal se Mikula. Podle něj jsou to především respekt, svoboda a tolerance odlišných názorů. „V Guantánamu zavíráme domnělé teroristy bez žaloby a soudu. Jestli našimi hodnotami byly právo na spravedlivý proces a nemožnost někoho odsoudit bez prokázání viny, tak Guantánamo to převrací všechno naruby. Tam je nejdříve zavíráme a pak řešíme, jestli opravdu něco provedli. Mučením teroristů svoji bezpečnost nezvýšíme,“ uvedl. Vysvětlil, že mučený řekne cokoliv, aby ho nechali být, tedy i zkreslené či mylné informace a místo chytání skutečných teroristů pak můžeme jít po špatné stopě.
Svoboda slova je ohrožena
Zmínil také nebezpečnost neustálého monitorování. „Dnes Spojené státy a Francie doslova monitorují internet, telefony a mají obrovské databáze se sledovanými daty, ale to je porušení hodnot. Lidé nemají být pronásledováni do doby, než něco provedou. Roli zde hraje i lidský faktor, kdy analytici jsou natolik zahlceni sledováním normálních lidí, že lehce přehlédnou teroristy,“ sdělil Jan Mikula s tím, že teroristé při útoku ve Francii použili i SMS zprávy, a i když byli na seznamu nebezpečných osob, tajné služby byly natolik zahlceny, že nebezpečí nevyhodnotily správně. Podle něj je ohrožena i svoboda slova a nejvíce se to projevuje právě na vysokých školách ve Spojených státech. „Záběry diskutujících už nejsou pravda. Teď existují videa, jak jsou přemlouváni, aby nevystupovali, a někde je možné mluvit otevřeně a s kontroverzními názory jen v určitých prostorách univerzit,“ popisoval a mluvil i o nebezpečí zakazování knih.
Když si lidé budou moci přečíst například Mein Kampf i jiné knihy, lépe dokážou problematiku pochopit, otevřeně o nich debatovat, a tak se lépe obrnit. „Cenzurou ničeho nedosáhneme,“ řekl. Vyjmenoval devět věcí, které by měly naši společnost lépe připravit na budoucnost. Kromě ochrany svobody slova je to i problematika zbraní. Ozbrojená společnost je podle Mikuly bezpečnější než neozbrojená. Špatní lidé, kteří neposlouchají zákony, je budou mít stejně. „Hitler se za druhé světové války vykašlal na Švýcarsko, protože věděl, že prakticky v každém domě jsou zbraně a udržet tuto zemi by bylo velmi nákladné a náročné. Pokud Evropská unie omezí zbraně, vezme je těm dobrým,“ uvedl. Kritizoval i kvóty a uzavření hranic, protože posílat imigranty někam, kam nechtějí a kde je nechtějí, to nemůže fungovat.
Finance zahraniční pomoci končí u vládnoucích vrstev
Mezi dalšími z devíti bodů zmínil volný obchod. Jan Mikula řekl, že náš obchod se nyní řídí pokyny úředníků v Bruselu, ale země mimo Evropskou unii mají problém na náš trh proniknout. V případě skutečně volného obchodu by i v méně vyspělých zemích mohla vznikat tolik potřebná střední třída. „Dále zrušení zahraniční pomoci, kdy většina peněz skončí u vládnoucích vrstev a k lidem se vůbec nedostane. Jde o braní peněz chudým lidem bohaté země pro bohaté lidi chudé země. Potřebujeme reformu sociálních systémů a trhu práce. Uprchlíci čekají někdy i rok na povolení, aby zde mohli pracovat,“ sdělil. Důležité je také omezení válečných intervencí, kterými jsme zatím nedosáhli ničeho a radikální islamisty jsme nepotlačili, spíše se zdá, že jsou na vzestupu.
Dotkl se tématu legalizace nebo dekriminalizace drog a propojení s teroristickými organizacemi a zločineckými kartely. „Když si zde lidé kupují drogy, část financí může plynout právě těmto lidem, protože kartely jsou napojeny na zločinecké organizace,“ vysvětlil a jako příklad uvedl Portugalsko, kde po dekriminalizaci drog klesly kriminalita i počet závislých, přitom užívání drog nestouplo. Dalším bodem se zase vrátil k tématu uprchlíků, a to omezení volebního práva na lidi zde narozené. Aby se obyvatelé neobávali příchodu velkého počtu lidí, kteří by nám zemi mohli vzít. Jako poslední doporučení uvedl zreformování azylové politiky.
Teroristické útoky jsou nyní častější, ale méně intenzivní
„Uprchlíci jsou nucení cestovat ilegálně, protože legální cesta bez víza sem nevede. Letadlo je paradoxně levnější a bezpečnější, ale tady je jiný problém. Pokud země, kam uprchlík přiletěl, neuzná azyl, aerolinky jsou povinny je na vlastní náklady dopravit zpět do jejich země. Pokud bychom jim umožnili tuto cestu, protože přicházet budou stejně, věděli bychom alespoň, kdo jsou, odkud přicházejí,“ řekl Jan Mikula s tím, že pak by náklady na vrácení osoby náležely zemi, která jí odmítá poskytnout azyl.
Pak nechal prostor diskusi, která patřila právě uprchlíkům. „Nemyslím si, že žijeme v nebezpečnější době. Teroristické útoky v sedmdesátých a osmdesátých letech byly méně časté, zato mnohem ničivější,“ ozvalo se od posluchačů. Jan Mikula dal tomuto tvrzení za pravdu. „Nejde o nic nového, jen o jinou formu, která cílí na strach. S útoky se ale potýkáme v průběhu celé historie,“ odpověděl. Jak vrátit migranty, u kterých nevíme, odkud pocházejí? Ptali se další z přítomných a nastala všeobecná diskuse, někdo doporučoval problematické umístit na pronajmutý ostrov a uzavřít dohodu s Pákistánem o jejich přesunu. I tady Jan Mikula připomněl změnu azylové politiky, která by vedla k informacím, odkud daný imigrant přiletěl.
„Za komunistů také tři čtvrtiny Čechů utíkaly prostě za lepším, takže šlo o ekonomické emigranty, ale museli tvrdě pracovat. Nevítali je nadšeně,“ řekla přítomná žena. Diskuse se stočila i ke zmíněné genetice. Přítomní se shodli, že jde především o výchovu a kulturu, v nichž každý vyrůstá.
- Další reportáže ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
