Tsipras ve zmíněném rozhovoru také prohlásil, že navzdory sílícímu nesouhlasu voličů s balíčkem záchranných opatření nehodlá rezignovat. „Byl to špatný obchod, ale zdaleka nejlepší, jaký je v této chvíli k dispozici. Přebírám samozřejmě veškerou odpovědnost za všechny chyby a omyly, kterých jsme se dopustili. Dohodu jsem podepsal, aby se zabránilo kolapsu bank a zhroucení země,“ cituje deník vyjádření řeckého premiéra a dodává, že dohodu ostře kritizoval také Mezinárodní měnový fond (MMF). Jak již také informovaly Parlamentní listy v jiném dnešním textu, vysocí manažeři z MMF požadují po věřitelích v čele s Německem, aby souhlasili s razantním oddlužením Řecka. V opačném případě se dle jejich názoru nemá ekonomika země šanci zvednout.

„Nejhorší, co může kapitán udělat ve chvíli, kdy jeho loď čelí bouří, je, opustit ji. Nebudu utíkat před zodpovědností a budu se snažit dodržet čtyřletý volební termín. Budu se snažit zachovat jednotu Syrizy, ale prioritou je pro mě zachování stabilní ekonomiky a bankovního systému,“ komentoval Tsipras nepřímo sílící opozici uvnitř své strany a znovu zopakoval, že neuzavřít žádnou dohodu by bylo mnohem horší než ta, kterou nakonec podepsal. „Odchod z eurozóny by vedl ke zhroucení bankovního systému a ztrátě všech vkladů. Měna by byla drasticky znehodnocena, protože nemáme žádnou rezervu na její krytí. Důchodce by místo 800 eur dostal 800 drachem a z toho by vyžil místo měsíce jen tři dny,“ vysvětloval Tsipras

Dnes večer čeká premiéra Tsiprase v řeckém parlamentu jeden z nejtěžších okamžiků jeho politické kariéry. Po 23. hodině by měli poslanci hlasovat o jím podepsané dohodě. Asi třicet poslanců z jeho vlastní strany již pohrozilo, že pro reformy vyplývající z dohody ruku nezvednou. Jak uvádí Daily Mail, Tsipras tak bude muset o nutnosti schválit úsporná opatření opoziční strany. Bez zmíněných tří desítek svých spolustraníků totiž nemá k dispozici v parlamentu potřebnou většinu. Pokud bude dohoda schválena a Řecko začne s prováděním potřebných reforem, zahájí političtí vůdci stojící v čele 18 zemí eurozóny jednání o poskytnutí záchranného balíčku na příští tři roky ve výši 86 miliard eur. Jedná se přitom již o třetí podobný balíček v průběhu pěti let.