Definitivní návrh podle Šuka zatím neexistuje, představa vlády je ale taková, že platy ústavních činitelů příští rok neporostou. Vávra zmínil, že se dnes debatovalo o „minimálním zmrazení“. Jednání bylo čistě informativní, jeho aktéři se zatím nesnažili najít kompromis. „Klíčové bude, jestli to vyhoví mantinelům nastaveným Ústavním soudem, nebo nikoliv,“ míní místopředseda Nejvyššího soudu Šuk. „Nejcitlivější moment bude v tom, zdali zase jenom část služebníků státu má hradit díru v rozpočtu, nebo se na tom podílejí služebníci státu všichni,“ podotkl.

Anketa

Máme být kromě západních spojenců vděční za osvobození od nacismu i Rudé armádě?

Máme

97%

Nemáme

1%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 28199 lidí

„Všichni jsme se shodli na tom, že trváme na zásadách, které stanovil Ústavní soud – to znamená, že to musí být s justicí projednáno, že to musí být opatření, které míří na všechny, ne jen na určitou část obyvatelstva, a že to musí být přiměřené,“ shrnul za hosty jednání Vávra. Požadavek o předjednání věci podle něj dneškem naplněn nebyl. „Nedostali jsme předloženy žádné varianty řešení nebo ekonomické cíle, kterých chtějí dosáhnout. Všichni chápeme, že chtějí dosáhnout nějakých politických cílů, to respektuji, nicméně my nechceme platit jejich politiku,“ poznamenal.

„S vrcholnými představiteli justice a státního zastupitelství jsme dnes jednali o průběhu koaličního jednání o tzv. konsolidačním balíčku a jeho dopadu na platy ústavních činitelů a státních zástupců,“ sdělil na Twitteru stručně Blažek. Konsolidační balíček chce kabinet představit ve čtvrtek společně s důchodovou reformou. Opatřeními, kterých by mělo být zhruba šedesát, chce vláda příští rok snížit deficit státního rozpočtu minimálně o sedmdesát miliard korun.

Blažek už dříve předeslal, že vláda snížení platů ústavních činitelů – a tedy i soudců a státních zástupců – do konsolidačního balíčku zahrne. Hovořil o tom, že soudců jsou tři tisíce, státních zástupců 1 300 a že mají vyšší platy než politici.

Plat soudců se odvozuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Částka se násobí koeficientem podle odpovědnosti a náročnosti funkce. „Naše platy jsou stanoveny tak, že automaticky kopírují průměr mezd v národním sektoru. Právě proto je velmi neobvyklé, pokud je do tohoto automatu zasahováno. Dvakrát jsme to akceptovali – povodně a covid. Teď uvidíme tu argumentaci a řešení,“ podotkl Vávra.

JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.

• ODS
• ministr spravedlnosti

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Ústavní soud se politickými zásahy do výše platů soudců v minulosti zabýval opakovaně, o dalších podáních ještě bude rozhodovat. Formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a podle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu, některé zásahy do platů soud uznal jako možné a důvodné, například právě po ničivých povodních.

Stát zmrazil platy soudců, státních zástupců a ostatních ústavních činitelů v roce 2021 i 2022. U soudců tehdy základna klesla ze 106 986 korun na 100 872 korun. Letos jsou platy opět vyšší, počítají se podle normálního mechanismu a k 1. lednu vzrostly zhruba o 12,7 procenta, přičemž razantní zvýšení souviselo právě s dlouhodobým zmrazením. Nejnižší měsíční hrubý plat soudce tak překročil 100 000 korun a nejnižší plat státního zástupce přesáhl 90 000 korun.

V justici podle Vávry velmi často zaznívá myšlenka, že by soudci udělali určitý ústupek a stát by pak ušetřené peníze poslal na podhodnocené platy justičního personálu. Podle šéfa soudcovské unie ale nelze zaručit, že by se proti tomuto postupu nebránil konkrétní nespokojený soudce. „A pokud by uspěl u Ústavního soudu, tak se to pak logicky týká všech,“ uzavřel.