Petr Blažek působí v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kde je mimo jiné také předsedou odborové organizace. Věnuje se především tématu odboje proti komunistickému režimu. Z této pozice tak dnes často kritizuje prezidenta Miloše Zemana a odmítá jeho návrhy na jmenování nových členů Rady ÚSTR.

Vedl například kampaň proti zvolení signatářky Charty 77 Lenky Procházkové, u které mu vadil její postoje a "propagandistický a demagogický styl". Zejména mu vadil její kritický postoj k NATO a Evropské unii (Blažkovými slovy "vyzývala Česko, aby se stalo pátou kolonou v Evropské unii"), a rovněž její postoj k církvi a církevním restitucím. Blažek se rovněž pozastavil nad tím, že Procházková obhajuje prezidenta Miloše Zemana.

Blažek se také jasně postavil např. proti jmenování Karla Srpa, který má sice nemalou zásluhu na vybudování Jazzové sekce coby ostrůvku relativní svobody v autoritářském komunistickém Československu, jenže mezi roky 1979 až 1982 měl být Srp také agentem komunistické státní bezpečnosti a dodávat jí informace z kruhů nepřátelských vůči režimu. Po sametové revoluci soud konstatoval, že byl Srp v seznamech spolupracovníků StB veden neoprávněně, ale od vynesení rozsudku vyšly najevo nové informace, které tento soudní verdikt zpochybňují. Blažek se proti návrhu na Srpa ozval jen několik minut po jeho zveřejnění a tvrdil, že Srp jako agent StB vůbec není ze zákona oprávněn se o funkci člena rady protitotalitního ústavu ucházet.