„Dovedu si představit, že existovaly varovné signály, informace, ale ty se musí sdílet, vyhodnocovat, předávat, pak na ně musí někdo zareagovat,“ řekl Kraus. Nelze podle něj nyní předjímat, jestli chyboval bezpečnostní aparát, nebo spíše politická reprezentace, která jej ovládá.

Sobotní incidenty na hranicích Gazy a Izraele jsou podle Krause sice nejrozsáhlejší za poslední roky, pořád ale míra eskalace nedosahuje úrovně války, i když tak někteří, včetně Netanjahua, situaci označují. Ze strany Hamásu jde o typický asymetrický boj. Radikálové se nemohou rovnocenně postavit mnohem lépe vybavené izraelské armádě, volí tedy taktiku „udeř a uteč“, snaží se způsobit maximální škodu, jejich komanda útočí neselektivně na vojáky, policisty i civilisty, poté se znovu stáhnou a budou očekávat odvetu. „Ale už to, že jsou schopní tu hranici překonat, je neskutečný problém pro izraelský aparát,“ uvedl Kraus.

Další vývoj událostí v regionu podle odborníka záleží na tom, jak tvrdá bude izraelská odveta, se kterou Hamás předem počítal. Pokud přinese ztráty na životech civilistů na palestinské straně, může to vyvolat spirálu násilí. Záleží také na tom, zda se více aktivizuje libanonské militantní hnutí Hizballáh.