Tentokrát proti sobě usedli europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) a europoslanec Jan Zahradil (ODS). Druhý jmenovaný připomněl, že byl členem české delegace při Evropském parlamentu už v roce 1998 a z této pozice v roce 2004 přešel do křesla jednoho z europoslanců, kterým je dodnes. Už 22 let se tak pohybuje v srdci EU a Mladým konzervativcům sdělil, že za tu dobu se EU vlastně moc nezměnila.
Stále proti sobě stojí zastánci hlubší integrace EU – a na straně druhé zastánci volného pohybu osob, zboží, služeb a peněz, ale mezi národními státy. Tato strana tedy zdůrazňuje ekonomické přínosy členství v EU, ale hlubší integraci odmítá. Zahradil vždy patřil do onoho ekonomického tábora.
„On ten volný pohyb stále ještě není dokonalý, ale už jsme hodně daleko. A o čem jsme vždycky měli pochybnosti a já mám pochybnosti stále větší, je ta snaha integrovat se i po politické stránce, tedy vytvářet tady nějakou jednotnou zahraniční politiku. To je to, s čím nesouhlasím a nesouhlasíme. Proto také vznikla naše frakce Evropských konzervativců a reformistů,“ uvedl Zahradil.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
„Abych to zkrátil, tak EU nám přinesla možnost zapojení do toho jednotného trhu, odbourání všech těch bariér, kterým jsme čelili, když jsme byli mimo. To je to, co nám EU dala. Ale vzala nám určitý stupeň volnosti v rozhodování ve věcech, které já považuji za strategické a považuji je za věci primárně národního zájmu,“ řekl Zahradil
Peksa dal najevo, že se dívá na EU poněkud jinak. Prý možná i proto, že je mladší než Zahradil a v podstatě celý svůj dospělý život žije jako občan EU. „Včetně toho, že odjedete studovat do evropského zahraničí. I když já nevím, jestli tomu říkat zahraničí. Z pohledu té mojí generace to vlastně zahraničí není. On je to jeden společný prostor, kde se společně pohybujeme,“ sdělil Peksa. „Pro mě je to svého druhu prodloužení domácí politiky,“ doplnil ještě.
Konstatoval také, že členské státy EU nemají na všechno stejný názor. Jenže jeden názor nemají ani všichni čeští politici a přou se o to, co je vlastně národním zájmem. EU proto vnímá jako společný prostor, v němž se sdílejí nějaké zájmy a ideály.
Stavět proti sobě národní zájmy Peksa odmítá ještě z jednoho důvodu.
„Já bych to určitě neformuloval tak, že bojujeme za nějakou konkrétní zemi, protože to je strašně toxická rétorika. Ve chvíli, kdy se k tomu stavíte tak, že je to Češi proti Němcům, tak prostě nemůžete vyhrát, protože těch Němců je národně víc. Proto my bojujeme za konkrétní ideje, které hájíme jak na národní, tak na té evropské úrovni, bez ohledu na ty jazyky,“ popsal svůj pohled na EU Peksa.
Oněmi společnými ideály myslí boj za svobodu internetu, boj proti změnám klimatu a tak podobně.
Zahradil připomněl, že Piráti patří v Evropském parlamentu do frakce Zelených, takže spadají do kategorie liberální levice. Konzervativci se snaží této skupině bránit v tom, aby se stále více pravomocí přesouvalo z národních států na evropskou úroveň, protože posouvat další a další pravomoci na úroveň EU není v pořádku. Liberálně smýšlející politici však mají v Evropském parlamentu většinu, takže konzervativci mají podle Zahradila složitou situaci, protože ji zkrátka a dobře nepřehlasují.
Přesto se prý nevzdává.
„To, o co jsme se snažili, je odbourávat nadměrnou byrokracii, odbourávat nadměrnou regulaci vnitřního trhu a dokončit ten volný vnitřní trh. Snažili jsme se, aby neprošlo přenesení daňové legislativy na evropskou úroveň, protože jsme přesvědčeni, že daně musí stoprocentně zůstat v rukou národních států, národních legislativ, národních parlamentů. Snažili jsme se a budeme se snažit, aby také zahraniční politika zůstala v tom ranku jednomyslnosti a aby do ní nebylo zaváděno hlasování kvalifikovanou většinou, což by pak znamenalo, že některé státy by byly nuceny zaujmout takové zahraničněpolitické pozice, které neodpovídají jejich národním zájmům,“ podotkl Zahradil.
Zmínil i boj proti klimatickým změnám. Ve věcné rovině je prý ochoten se o této problematice bavit, ale věcná rovina podle něj zahrnuje i ekonomická rizika, která velcí bijci za záchranu klimatu přehlížejí, ale pokud EU tato ekonomická rizika nezohlední, tak se podle Zahradila pohřbí. „Ostatní státy na nás budou pobaveně koukat, jak si kopeme vlastní ekonomický hrob a pak se tou lopatou jenom zaházíme,“ varoval europoslanec ODS.
Peksa odmítl, že by patřil k liberální levici. Dělení na levici a pravici prý odmítá od doby, co v televizi sledoval střety tehdejšího předsedy ODS Mirka Topolánka s tehdejším šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem.
V diskusi však také zdůraznil, že by mělo být více zdrojů evropských peněz z nových evropských daní.
„Televize byla plná nesmyslných sporů mezi Topolánkem a Paroubkem. Ti lidi se přetahovali, jenom aby ukázali, že ‚já jsem levicovější‘ a ‚já jsem pravicovější‘. To je tak úplně nesmyslná činnost,“ kroutil hlavou Peksa. Politici by pode něj měli řešit konkrétní problémy v oblasti daní, sociální politiky a jiné, a nehádat se o to, co je víc levicové a co je víc pravicové.
„Pro mě je podstatné, kdo je liberální, kdo je konzervativní, a ještě bych možná zmínil ten pohled socialistický, který tady nesdílím ani já, ani pan kolega Zahradil,“ zaznělo z úst Mikuláše Peksy.
Poté zdůraznil, že některé věci musí řešit EU jako celek, protože na to už národní stát nestačí. Když v roce 2009 vypukla ekonomická krize a hrozil pád bankovních obrů, bylo podle Peksy třeba hledat celoevropské řešení, protože mnohé národní státy neměly kapacity na to, zachránit ekonomické obry, ale zároveň nechtěly tyto obry nechat padnout, protože by to znamenalo, že o peníze přijde velké množství občanů.
Když znovu dostal slovo Jan Zahradil, prohlásil, že především u Francie cítí jistou únavu z rozšiřování EU, takže další velké rozšiřování teď neočekává. Stejně tak ale neočekává, že by se teď chystal nějaký stát z EU vystoupit. Všichni teď budou sledovat, co udělá brexit s Velkou Británií, jestli se z odchodu z EU snadno oklepe, nebo jí to tvrdě zasáhne.
Peksa na konto Velké Británie kritizoval skutečnost, že ostrovní království nemá ústavu, což ve středoevropském prostoru platilo naposledy za časů habsburského Rakouska. Z hlediska ústavnosti je na tom podle Peksy kontinentální Evropa mnohem lépe než britské království. Poukázal také na to, že Velká Británie se může rozpadnout a Skoti se mohou osamostatnit.
Nakonec došlo i na koronavirus.
Zahradil zdůraznil, že si členské státy mohou v epidemii vyměňovat informace, ale jinak jsou zdravotnické systémy a systémy zdravotního pojištění natolik odlišné, že není možné více spolupracovat. „Ukázalo se, že role národních států je v koronavirové krizi nezastupitelná,“ zdůraznil Zahradil.
Když dostal slovo Peksa, připomněl, že EU nemá v oblasti zdravotnictví prakticky žádné kompetence, protože si to členské státy tak přály.
Poté se velmi kriticky vyjádřil k tomu, že členské státy EU uzavíraly hranice národních států. „Já tohle osobně považuju za zločin,“ poznamenal Peksa, s tím, že nemocnice na severu Rakouska jsou mnohdy závislé na zdravotních sestrách a lékařích z Česka, a když těmto lidem znemožníte přecházet hranice, ohrozíte základní fungování těchto nemocnic.
Než se rozloučil s diváky, zmínil ještě téma migrace. Tady by podle Peksy pomohlo vydávat více peněz na ochranu vnější hranice a zároveň sdílet informace o pohybu osob uvnitř společenství.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: mp
