Bolavá místa českého národa: Zničili jsme český průmysl, vzdali jsme se trhů. Odborný pohled na věc

11.05.2015 11:10

Ekonomka Ilona Švihlíková v rozhovoru s šéfredaktorem Britských listů Janem Čulíkem poukázala na negativa, která České republice přinesla ekonomická transformace z devadesátých let. Průšvihem prý byla zejména privatizace velkých podniků.

Bolavá místa českého národa: Zničili jsme český průmysl, vzdali jsme se trhů. Odborný pohled na věc
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilona Švihlíková

„Za posledních pětadvacet let jsme se dostali do pozice země, která má hodně narušenou a poměrně jednostrannou strukturu, která je pod velkým vlivem zahraničních korporací, což se projevuje na odlivech zisků i úrovni mezd,“ zahájila Švihlíková analýzu stavu české ekonomiky.

Příčinu současných těžkostí českého hospodářství spatřuje ekonomka ve způsobu transformace ekonomiky, tedy formě přechodu od komunistického centrálně řízeného hospodářství k tržní ekonomice, která proběhla v devadesátých letech. „Přišli jsme o řadu průmyslových podniků, ale hlavně jsme přišli o schopnost vytvářet investiční celky,“ pojmenovala Švihlíková hlavní negativa ekonomické transformace.

Ekonomka tvrdí, že privatizace podniků, která probíhala formou jejich rozprodávání po částech, byla chybou. „Na Západě už v tu dobu existovaly nadnárodní korporace se všemi svými sítěmi. U nás se to drolilo na malé atomy, které čekaly, až je někdo pozře,“ vysvětlovala Švihlíková. Jinými slovy jde o to, že privatizace přetrhala sítě mezi českými podniky a ty pak neustály tlak nadnárodních korporací, které tuto infrastrukturu měly.

Možnosti rozvíjet investiční celky jsou navíc u nás v současné době dosti omezené. „Nejsme v pozici Číny, která si může dělat prakticky, co chce. My jsme svázáni s EU, což v tomto ohledu není úplně ideální,“ uvádí Švihlíková.

Celý rozhovor ke shlédnutí

Za negativum považuje ekonomka rovněž to, že česká hospodářská politika byla v minulých letech zaměřena na velké investice. Tedy velké fabriky, které zaměstnají tisíce lidí. „Ale pořád jsou v zahraničních rukou. Tím se dostáváme i k tlaku na mzdy. Pokud máte ekonomiku hodně otevřenou a hodně pod vlivem zahraničí, tak prostor pro růst mezd bude hodně omezený,“ soudí Švihlíková.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: luš

PhDr. Lubomír Zaorálek byl položen dotaz

Stejné mzdy za stejnou práci v celé Evropě

Zajímalo by mě, jak toho chcete docílit? A kde by třeba podniky nebo zaměstnavatelé na dorovnání mezd měli brát peníze?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Škraloup s „predátory“ má i Nerudová. A větší, než přiznává

20:41 Škraloup s „predátory“ má i Nerudová. A větší, než přiznává

Když Danuše Nerudová kandidovala na prezidentku, mohl se národ díky zájmu novinářů o minulost uchaze…