Jak informoval předseda Sněmovny Radek Vondráček, akce se uskutečnila z iniciativy samotného generálního ředitele ČT, který dopisem projevil zájem, aby mohl poslancům vysvětlit specifika hospodaření veřejnoprávní televize, a tím přispět k tomu, aby konečně byly schváleny zprávy o hospodaření České televize, které v Poslanecké sněmovně již delší dobu leží.
Po přivítání předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem se ujal slova předseda Rady České televize Jan Bednář, který uvedl, že ve Sněmovně leží zprávy o činnosti ČT a o hospodaření ČT za roky 2016, 2017 a 2018, přičemž čtyři zprávy z let 2016 a 2017 sněmovní výbor již projednal a doporučuje ke schválení. Pak ke kontrole hospodaření, které je jedním z hlavních úkolů rady, vyjádřil názor, že kontrola probíhá dostatečně a hospodaření veřejnoprávní televize je pod drobnohledem. Dozorčí komise (v průběhu debaty nazývaná většinou „komise“- pozn. PL.cz) , kterou si rada ke kontrole hospodaření ustanovila, podle něj vždy udělá vše, co dostane za úkol.
Jak předseda shrnul, devadesát procent příjmů ČT tvoří koncesionářské poplatky, pouhých deset procent jsou příjmy z reklamy nebo obchodní činnosti.
Fotogalerie: - Kurdské ženy a dívky
Pokud jde o hodnocení kvality vysílání, rada se prý snaží opírat o fakta a objektivní informace. „Nikoliv o nějaké dojmy, že se někdo na něco díval a něco se mu líbilo, nebo nelíbilo, to je subjektivní dojem,“ vysvětloval. Za objektivní považuje například průzkumy veřejného mínění.
„Máme z průzkumů fakta o tom, jak působí vysílání na všechny občany České republiky,“ objasňoval princip hodnocení.
„Třeba zpravodajství České televize považují podle průzkumů dvě třetiny obyvatel České republiky za důvěryhodné,“ uvedl pro příklad. „Někdo si může myslet, že to není důvěryhodné, ale toto je výzkum,“ dodal. A pak vyzval poslance, ať se podívají, jak důvěryhodné je zpravodajství komerčních televizí. „Je to zlomek,“ prozradil jim dopředu výsledek bádání.
„Takže bych zdůraznil, že Česká televize má relativně nejvyšší důvěryhodnost, pokud jde o zpravodajství,“ shrnul. Vysoká spokojenost podle něj existuje též s programovou nabídkou České televize, což dokazoval tzv. indexem spokojenosti, který dosahuje 80 procent.
Pak se ujal slova generální ředitel České televize Petr Dvořák. Ten připomněl, že projednávání zpráv v Poslanecké sněmovně provázela kritika, která podle něj byla nepřesná. Proto také požádal předsedu Sněmovny o možnost vysvětlit poslancům své námitky.
V úvodním slově zdůraznil, že zpravodajský kanál ČT24 je nejsledovanějším tematickým kanálem v celé Evropě. „Dětský kanál Déčko dlouhodobě patří mezi tři nejlépe hodnocené dětské programy. Hlavní zpravodajská relace Události je nejdůvěryhodnější zpravodajskou relací v zemi. A podle prestižního srovnání, realizovaného University of Oxford s institutem Reuters, je důvěra ve zpravodajství České televize v evropském srovnání nadprůměrná,“ argumentoval dále. Českému veřejnoprávnímu zpravodajství podle něj diváci věří více než francouzskému, polskému nebo maďarskému.
Těchto výsledků se daří dosahovat přesto, že její příjmy klesají, a ceny všech vstupů přitom rostou. „Ve veřejných vyjádřeních politiků přesto občas zaznívá, že Česká televize hospodaří špatně, deficitně a že je černou dírou,“ rozčiloval se. Přitom to podle něj není pravda, ČT žádnou černou dírou není. Z vlastních zdrojů, bez půjček, zvládá běžný provoz i náročnější investice, které významně přispívají k její budoucnosti. Jmenoval výstavbu zcela nového televizního studia v Brně, nebo pořízení zcela nové technologie pro vysílání zpravodajství a sportu.
Tyto investice částečně kryje ze zásob vytvořených v letech 2008–2011 po skokovém navýšení koncesionářského poplatku. Právě z likvidace těchto zásob je generální ředitel Dvořák některými kritizován.
První dotaz generálnímu řediteli položil poslanec Španěl. Toho jako člena mediálního výboru zajímalo, zda podle něj Rada ČT při sepisování zpráv pro Poslaneckou sněmovnu splnila svou povinnost. Dvořák je přesvědčen, že rada všechny své povinnosti uložené zákonem splnila. Stejného názoru je i předseda Bednář.
Ten poté vysvětloval, jak funguje princip kontroly a jak jednotliví členové mohou využít služeb odborného aparátu rady a nechat si zkontrolovat, co potřebují. Rada jako volený orgán podle něj má široké portfolio odborností. Místopředseda Jaroslav Dědič se jako ekonom zaměřuje především na otázky hospodaření, nebo člen rady Luboš Beniak se jako dlouholetý novinář zaměřuje spíše na odborné otázky.
A pak si vzal slovo poslanec Jaroslav Foldyna. Ten se ptal předsedy Bednáře, zda je podle něj rada způsobilá plnit své zákonné povinnosti, zejména povinnost kontrolovat ČT. Stejný dotaz směřoval i na ředitele Dvořáka.
Bednář vyjádřil názor, že Rada je „schopna zastat všechny úkoly, které nám ukládá zákon“. Foldynovi vzkázal, že členy rady volí Poslanecká sněmovna, takže kompetentnost členů je spíše otázkou na jeho kolegy poslance. „Je to na vás, kdo je do rady zvolen,“ dodal.
V odpovědi na další dotaz, vznesený poslancem ANO Pavlem Juříčkem, pak předseda Bednář vysvětloval, jak zprávy o činnosti a hospodaření ČT vznikají. A otevřeně přiznal, že se tak děje „v součinnosti s Českou televizí“. Rada si prý vždy vyžádá určité materiály a televize jí je dodá. Zodpovědnost ale nese rada.
Ing. Pavel Juříček, Ph.D.
Doplňující dotaz poslance Juříčka byl pak lakonický: „Kolik to vlastně stálo, tato zpráva, těch tři sta stránek na křídovém papíře.“ Předseda Bednář nebyl schopen odpovědět. „To nevím, to bych předal někomu z kolegů.“ Po chvilce trapného ticha se přihlásil jeden z členů rady a spustil: „Přesně nevíme, kolik to stálo, ale pár informací k tomu mám.“ Tisk zprávy podle něj zajišťuje vlastními silami Česká televize v rámci svých kapacit. „Odhadl bych to na třítýdenní až měsíční práci jednoho zaměstnance, nějakého grafika,“ dodal. Z hlavy pak spočítal, že se nejspíš bude tisknout 250 výtisků. „A myslím si, že jeden nebude stát více než 70 nebo 80 korun,“ odhadoval.
Poslanec Juříček se podivil, že nikdo neví, kolik zpráva stojí, zejména když chvíli předtím předseda rady zdůrazňoval, že hlídají každý detail. „Já měl patnáct firem a věděl jsem, kolik ten křídový papír stojí,“ zavzpomínal na svou podnikatelskou minulost. Proto jej zajímalo, jako vlastně rada nese zodpovědnost za svou vlastní činnost.
Bednář se bránil, že rada vykonává funkci „v souladu se zákonem“.
Poslance Berkovce zajímalo, jak funguje spolupráce rady s dozorčí komisí, která přímo provádí kontrolu, a zda rada skutečně dostává všechny informace, aby mohla zodpovědně napsat zprávu. Předseda Bednář uvedl, že rada dostává „všechny informace, které si vyžádá“. A dodal, že rada vždy na závěr jednání hlasuje, jak byla s předloženými materiály spokojena, a obvykle vyjadřuje spokojenost. Jednou už se prý ale stalo, že vyjádřili nespokojenost a nechali si to zpracovat podruhé.
Poslankyně Ožoňová se podivila, že předseda rady Bednář v úvodním slově detailně popsal, jak dozorčí komise analyzuje hospodaření ČT, ale už neřekl, co pak s jejími závěry dělá rada. „Práce komise nenahrazuje práci vaší rady,“ zdůraznila poslankyně.
V odpovědi Bednář řekl, že volební výbor Poslanecké sněmovny doporučil ke schválení zprávy za roky 2016 a 2017. Rada podle něj poznatky „zpracovává“ a za výslednou zprávu nese odpovědnost.
Nerozumím tomu, ale aspoň mám odstup
Slova se pak ujal poslanec Antonín Staněk, bývalý ministr kultury. Ten se zeptal velmi jednoduše, zda je pro všechny zaměstnance ČT závazné dodržování jejího kodexu a zda jeho porušení může být důvodem ke skončení pracovního poměru.
Předseda rady odpověděl, že kodex platí pro všechny zaměstnance a na všechny jejich veřejné projevy. „Pokud se stane, že někdo nedodržuje kodex, je na managementu ČT, aby tu věc řešil. Není v kompetenci rady někoho propustit,“ zdůraznil. Může se ale prý „vyjádřit“.
Staněk odkázal na čl. 22.1 kodexu. A ptal se: „Ve zprávách jsou v kolonce výnosy uvedena barterová plnění v rozsahu dvě stě až tři sta milionů korun. Moje otázka zní: Jak velká část těchto plnění šla na vrub společnosti Leica Gallery?“
„Tuto konkrétní otázku nedovedu zodpovědět,“ uvedl zjevně překvapený předseda Bednář. Staněk dotaz zopakoval a Bednář mu slíbil, že prostřednictvím dozorčí komise věc zjistí.
Člen rady, docent filozofie Michael Hauser, pak v reakci na další dotaz zcela otevřeně přiznal, že zprávy neposuzuje jako odborník, ale je to prý jeho výhoda, protože alespoň „má odstup“. „Mám oči většinového poplatníka, zastupuji veřejnost,“ uvedl.
Radní Luboš Beniak pak vysvětloval, jak vzniká zpráva o hospodaření. První návrh osnovy podle něj přichází z České televize. „My se snažíme, aby ta zpráva byla úplná a obsažná. Ale na druhé straně víme, že když ta zpráva bude mít 300 stran, tak bude nepřehledná a nikdo ji nepřečte,“ vysvětloval.
Pak ředitel Dvořák informoval, že v České televizi aktuálně pracuje přibližně 3 000 zaměstnanců a dále televize využívá na různé druhy smluv 2 500 až 3 000 externích spolupracovníků.
Poslanec Patrik Nacher pak připomněl, že rada má být podle zákona nástrojem veřejnosti na kontrolu České televize. Z vystupování předsedy Bednáře má ale prý občas pocit, že hovoří jako ředitel televize, nikoliv jako předseda orgánu, který má televizi kontrolovat.
Zajímalo jej, zda se Kodex ČT vztahuje i na členy rady. A ptal se po tom, zda by alespoň poslanci, kteří mají ČT ve své gesci, nemohli mít k dispozici nějakou obsáhlejší verzi zprávy o hospodaření, ze které by se například dozvěděli, jaká část prostředků na tvorbu šla na jaký pořad. Jeho jako poslance se na to prý lidé ptají a on jim není schopen odpovědět.
„Kodex České televize se vztahuje na zaměstnance České televize,“ odpověděl předseda rady kategoricky. A to členové rady nejsou, ti se řídí pouze zákonem o České televizi. Místopředseda rady Jaroslav Dědič si pak postěžoval, že on si pamatuje, že poslanci si naopak stěžovali, že zpráva je moc obsáhlá a nikdo jí nerozumí, a kvůli tomu ji rada začala dělat stručnější.
Ředitel Dvořák se pak jal vysvětlovat, jak ČT pracuje s kodexem. To je podle něj „zásadní dokument“. K vyhodnocování porušování kodexu prý dokonce zřídil poradní orgán. Samostatný orgán má zpravodajství, kde dodržování kodexu kontroluje tzv. „editoriální panel“, který podléhá šéfovi zpravodajství. Pokud dojde k porušení kodexu, postupuje se prý „podle zákoníku práce“.
Poslanec SPD Jan Hrnčíř avizoval, že vysvětlování vzniku zpráv jej rozhodně neuspokojilo. Překvapilo jej, že jednotliví členové rady nenesou odpovědnost za konkrétní oblast činnosti. Nejvíce jej ale překvapila slova, že základní osnovu zprávy o hospodaření si určuje sama ČT, která je přitom v pozici kontrolovaného. „Já jsem z toho nabyl pocit, že ten proces je naprosto obrácený, že rada funguje jako servisní orgán managementu,“ podivil se poslanec SPD. Vypadá to prý možná i tak, že zpráva v podstatě vzniká na managementu a rada ji pak jen schválí.
PhDr. Ing. Mgr. Jan Hrnčíř, MBA, LL.M.
Místopředseda Dědič jej ujistil, že dělba práce v radě funguje podle odbornosti členů. Vypracovávají se zprávy, které jdou do hloubky a za které členové rady nesou odpovědnost. Načež poslancům v podstatě nadiktoval, jaké odborníky rada „potřebuje“ a jaké by tedy měli zvolit příští rok, až se bude obměňovat větší část rady. Rada je podle něj transparentní a vše zveřejňuje na webu.
Poslanec Hrnčíř trval na své otázce, zda osnovu skutečně stanovuje management, protože podle něj nebyla zodpovězena. Předseda to potvrdil, ale vysvětlil, že to znamená, jen že rozhodne, jakou zpráva bude mít strukturu. Plán činnosti si rada dělá sama a je možné si to dohledat na internetu.
Mejdan v Karlových Varech
Poslance pak zajímalo obcházení zákazu reklamy v podobě tzv. sponzoringu pořadů. Místopředseda Rady René Kühn nesouhlasil: „To není žádné obcházení zákona, ten sponzoring je legislativou povolen.“ Česká televize podle něj s touto možností vydělat si peníze sponzoringem pořadů zachází naopak až příliš zdrženlivě.
„Uvedu vám příklad. Pokud vezmeme třeba pořad Stardance, jeden z nejpopulárnějších formátů posledních let, tak maximální výše sponzorských odkazů před pořadem a po jeho ukončení je šest kusů. To je užíváno v posledních dvou letech, předtím byly tři. Šest odkazů, to dělá jednu minutu. A pokud se nemýlím, tak je dokonce vnitřní směrnice ČT, že to nesmí být překročeno. Protože legislativou a zákony není ten rámec přesně dán, a kdyby Česká televize vysílala ty sponzorské odkazy tři minuty, a bylo by jich tam osmnáct, tak je prostě prodá,“ myslí si místopředseda Rady.
Dodal, že podle zákona smí být na kanále ČT1 používány dva druhy reklam: sponzoring pořadů, který je omezen deseti vteřinami a má další pravidla, anebo product placement. Odlišná situace je na sportovním kanále, kde je reklama povolena, ale výnos z ní je vázán na nákup vysílacích práv pro sportovní přenosy. Reklama je povolena i na ČT2, kde je ale celý výnos odváděn do fondu kinematografie.
A co se s penězi děje ve Fondu:
Následoval údiv poslance Venhody (ANO), autora původního dotazu. Ten Kühnovi zdůraznil, že ve sněmovně rozpočtový výbor důsledně kontroluje každou vynaloženou korunu tohoto státu, a zde létá 150 milionů ročně, což mu přijde neuvěřitelné.
Pak se o slovo přihlásila poslankyně Karla Maříková a zajímala se o večírek, uspořádaný Českou televizí na filmovém festivalu v Karlových Varech. Letos stál celkem 266 tisíc korun a poslankyni zajímalo, jak se na něj tváří předseda Rady ČT jako kontrolního orgánu.
Odpovědi se ale ujal generální ředitel Dvořák. „Setkání tohoto typu je součástí práce, na které spolupracujeme s nezávislými producenty nebo s lidmi, kteří spolupracují s televizí. A karlovarský festival je příjemným místem pro to, abychom se s nimi setkali. Je to standardní součást marketingu a komunikace s oborem, ve kterém je Česká televize významným pilířem. Nepřipadá mi, že by ta cena byla přehnaná,“ myslí si generální ředitel ČT.
Rada si podle něj může vše o výdajích na tuto akci zjistit. „A po pravdě řečeno, že to stálo 266 tisíc korun, to máte lepší informace než já, já jsem to číslo takto přesně neznal,“ přiznal televizní ředitel.
Předseda rady, na kterého dotaz původně směřoval, pak uvedl, že rada má pravomoc pověřit komisi, aby prověřila, zda vynaložené peníze jsou investovány vhodně. I on připustil, že informace je pro něj nová, což doprovodil komentářem, že poslankyně od něj žádá informace o akci z roku 2019, ačkoliv rada teď řeší teprve rok 2018.
Poslanec Staněk se přihlásil o slovo podruhé a trval na své otázce o jmenované firmě Leica Galery. Upřesnil, že se mělo jednat o vysílání pořadů, které propagovaly její obchodní činnost. „Podle informací, které mi připravili mí poradci, jsou tyto pořady vysílány velmi četně ve všech denních hodinách, mimo kanál ČT sport na všech kanálech. Měly být vysílány i v rámci hlavní zpravodajské relace,“ upřesnil. Současně jej zajímalo, jak mu mohou pánové odpovědět, když mu neodpoví přímo na místě.
Ředitel Dvořák přiznal, že se jedná o pražskou fotografickou galerii, která je vlastněna jeho rodinou, provozuje ji jeho žena a on sám v ní figuruje jako předseda správní rady. Zdůraznil ale, že mezi galerií a ČT není žádný obchodní vztah. „Je pravda, že v rámci kulturního zpravodajství občas kulturní redakce informuje o událostech, které se v této kulturní instituci objevují,“ připustil. Stejně tak ale informuje o jiných galeriích. Výslovně uvedl, že o těchto skutečnostech informoval Radu ČT.
Poslanci pak logicky položili předsedovi rady Bednářovi dotaz, zda rada skutečně byla o tomto střetu zájmů informována. Odpověď plná koktání a zadrhávání zněla: „Já jsem samozřejmě neoficiálně věděl o tom, že pan ředitel České televize Dvořák má manželku, která je provozovatelem jakési galerie. Není mi nic známo o nějakých finančních souvislostech mezi Českou televizí a touto galerií. Členové rady nebyli, rozhodně ne na zasedání, nikdy informováni o této skutečnosti a jako předseda rady České televize navrhnu, abychom prověřili tyto skutečnosti“.
Rychle si vzal slovo místopředseda rady René Kühn a spustil, že Česká televize má uzavřenou dohodu o spolupráci se všemi významnými kulturními institucemi a podniky v zemi. Jedná se o tzv. „mediální partnerství“, tedy vysílání prezentačních spotů na kulturní podniky, nebo i charitativní projekty. „Tato dohoda nebyla ve prospěch Leica Gallery nikdy použita. Ale objevily se, jak říká pan poslanec, opakovaně příspěvky ve zpravodajství. Pokud mám vyslovit svůj názor jako občasný návštěvník, tak Leica Gallery patří podle mě mezi pětici či šestici neprestižnějších fotografických galerií v republice, s příslušnou výstavní dramaturgií. My se samozřejmě podíváme, jakým způsobem byly ty reportáže natočeny, ale já jsem přesvědčený, že Leica Gallery nebyla v žádném případě zvýhodňována,“ hájil Dvořákovu rodinnou firmu.
K tématu se pro ParlamentníListy.cz již vyjádřil poslanec Jaroslav Foldyna, který byl na jednání přítomen: „Střet zájmů pana generální ředitele se dá ověřit nahlédnutím do obchodního rejstříku a do archivu vysílání České televize, což trvá zhruba jednu minutu. Že to Rada České televize nebyla schopná zjistit od října roku 2011, tedy od okamžiku, kdy pan Dvořák nastoupil do funkce generálního ředitele České televize, se asi ani nedá nazvat chybou. Je to neuvěřitelné selhání. Totéž ale platí o Volebním výboru Poslanecké sněmovny a tím pádem vlastně i o celé Sněmovně. Jediné, co lze uvést na naši omluvu, je snad jen to, že jde o něco naprosto neskutečného a zřejmě nikdo z poslanců, včetně mě, neměl takovou fantazii, aby ho napadlo, že je něco podobného vůbec možné,“ řekl Foldyna.
Poslankyni Taťánu Malou zajímaly veřejné zakázky, vypisované Českou televizí na dopravu. Za sedm let měla za tyto služby zaplatit téměř 450 milionů korun. Poslankyni zajímalo, jak probíhalo výběrové řízení a o jaký kontrakt se vůbec jedná.
Mgr. Ing. Taťána Malá
Finanční ředitel vysvětloval, že částka je souhrnem kolonky „dopravné“ v účetních závěrkách. Ročně se jedná přibližně o 60 milionů. Finanční ředitel vysvětloval, že jsou to všechny náklady spojené s výjezdy zaměstnanců mimo Kavčí hory na natáčení. Započteny jsou náklady cestování, náhrady a diety podle zákoníku práce, nebo ubytování. To vše se řadí do kolonky „doprava“.
Pokud jde o soutěžení zakázek, tak některé služby, třeba ubytování v místě natáčení, je podle něj natolik specifické, že jej nelze soutěžit.
Pokud jde přímo o dopravu, tak ČT má uzavřenou smlouvu na taxislužbu po Praze.
Generální ředitel Dvořák pak ještě doplnil, že v případě jednotlivých projektů jsou dopravní služby soutěženy zvlášť. Třeba do Krušných hor na natáčení seriálu Rapl.
V dalším průběhu celkem čtyřhodinové debaty se předseda rady při jednom z dotazů neudržel a řekl poslanci, že mluví, jako kdyby Českou televizi přistihl při něčem nekalém, což ale rozhodně není pravda.
A také z úst předsedy rady ČT zaznělo na téma koncesionářských poplatků: „Že je poplatek zafixován na 135 korunách už jedenáct let, to je taky fakt. Zatím to jde, ale věčně to samozřejmě nepůjde, těch 135 korun bude mít úplně jinou hodnotu. Ale to budete muset řešit vy jako Poslanecká sněmovna, protože to je obsaženo v zákoně. My k tomu jenom řekneme nějaký názor,“ pokrčil rameny Bednář.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
