_635751407774533869.JPG&id=105281)
„Samozřejmě jsem o tom přemýšlel, ale s Ministerstvem zemědělství na tom není shoda. Vodního regulátora považují za něco, co je nadbytečné,“ řekl Brabec ČTK. Je však shoda v tom, že by se posílily regulační funkce na Ministerstvech zemědělství a financí, dodal.
V současnosti ministerstvo nezvažuje ani zvedání poplatků za odběr podzemní vody, ač se odborníci shodují, že je proti ceně odběrů za povrchovou vodu levná, řekl Brabec. Je to o daleko větším využívání dešťové vody, případně vody odpadní – není to o nějaké represi a zatěžování občanů vyšší cenou, ale je to o jejím lepším využití,“ dodal. Podle něj však jde o komplexní záležitost, z poplatků za odběry povrchové vody jsou například placeny státní podniky povodí. V posledních letech jim peníze na provoz ubývají, protože velké průmyslové podniky s vodou šetří.
Ministr připomněl, že letos vznikla bezprecedentní situace, když některé obce ani v zimě nemají dostatek vody, zásobované jsou cisternami. „Pokud by zima nebyla mimořádně bohatá na srážky, tak do příštího roku můžeme vstupovat s obrovským srážkovým hendikepem, který může vyústit v krizový stav,“ míní Brabec.
Po čtyřech letech trvalého srážkového deficitu se hydrologické a zemědělské sucho v Česku proměnilo i v sucho socioekonomické. Označuje se tak stav, kdy nedostatek vody zasahuje do produktivity a stability systému. Podle Českého hydrometeorologického ústavu na velké části republiky chybí od ledna 2015 do září 2018 proti průměru přes 500 milimetrů srážek, někde dokonce 700 milimetrů, uvedl v prosinci na konferenci v Brně jeden z tvůrců projektu pro zemědělce InterSucho, Miroslav Trnka.
Zemědělce letos postihlo sucho prakticky v celé západní a střední Evropě. V Polsku se škody v tomto roce odhadují na 11 miliard korun, v Belgii na 6,75 miliardy, v Německu na 17 miliard.
Psali jsme:
autor: mp
