Každý politik musí dodržovat zákony a ústavu své země, ale současně musí naslouchat svým voličům. Tyto dvě povinnosti způsobují, že se zákonodárci pohybují na hraně a pronášejí velmi sporné věty. Podle Kartouse to platí i o Bohuslavu Sobotkovi.
„Tvrdit, že v ČR ‚nechceme silnou muslimskou komunitu‘ Vás staví do role toho, kdo vymezuje hranice náboženského vyznání ve společnosti. Představte si jen, že by během zbytku Vašeho volebního období taková komunita vznikla. Jistě, je to nesmysl, ale hypoteticky dobrá nahrávka na politickou úvahu. Jak byste ji – v zájmu české veřejnosti – reguloval? Omezením práva na svobodu vyznání?“ ptá se autor. Šlo však o otázku toliko řečnickou, na kterou není třeba odpovídat.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp