Vláda Petra Fialy na toto zvýšení cen odpověděla tím, že zrušila silniční daň a také přidávání biosložky. A prohlásila, že zvýšení cen je umělé a stojí za ním zvyšování marží. Jak informovaly Novinky.cz, ministerstvo průmyslu a obchodu nařídilo na pokyn vlády příslušným orgánům, aby prováděly kontroly marží u distributorů a prodejců pohonných hmot. „Jsme připraveni tvrdě zasáhnout, pokud marže porostou tím způsobem, který bude znamenat umělé zvyšování cen,“ řekl premiér a vyzval občany, aby si nevytvářeli zásoby pohonných hmot.
Ovšem proti tomuto obvinění se nyní ozvala spolumajitelka rodinné čerpací stanice z Kamenice nad Lipou, Karolína Kubisková. Říká, že vláda lže a svaluje vinu na pumpaře. „Jako vlastníci čerpací stanice máme více než deset let povinnost měsíčně zasílat pravidelné přehledy o prodejích a nákupech pohonných hmot na finanční úřad. Z těchto informací má finanční úřad, tedy stát, jasný dlouhodobý přehled o výši marže naší čerpací stanice. Najde tam údaje o prodejních cenách, nákupních cenách i tom, kolik jsme toho prodali. Stát je díky tomu schopen dlouhodobě sledovat výši marže každé čerpací stanice. O tom na Ministerstvu financí a na vládě pochopitelně dobře vědí,“ poukazuje na to, že mechanismus, jakým se může stát o maržích na pumpách informovat, už existuje, a vláda si z něho může zjistit i to, zda někdo cenu nenavyšuje uměle.
Fotogalerie: - Polské ceny v půlce března
„S neúměrným nárůstem cen benzínu se vláda rozhodla veřejně prezentovat, že bude marže čerpacích stanic nově kontrolovat. To, že tak již dlouhodobě činí, lidem pochopitelně zamlčela,“ podotýká členka hnutí Roberta Šlachty.
Ovšem tuto tabulku podle Kubiskové vláda používat nehodlá. „Vláda nově vytvořila nesmyslný systém, ve kterém se čerpacích stanic ptá pouze na prodejní cenu. Nákupní ceny ji vůbec nezajímají. Nemůže tak zjistit, jaké jsou reálné marže čerpací stanice. Prodejní ceny bude porovnávat s cenami na komoditní burze v Rotterdamu. Na této burze ale čerpací stanice pohonné hmoty nenakupují. K marži čerpací stanice bude tak uměle připočtena i marže velkoobchodníka, distributora. Navíc u prodejních cen vůbec nezohledňuje poskytované slevy smluvním zákazníkům. To ji také nezajímá,“ stěžuje si pumpařka.
A za tímto krokem vlády vidí snahu vytvořit dojem, že marže čerpacích stanic jsou vyšší než ve skutečnosti. „Výsledky, které vládě vyjdou, budou naprosto zkreslené. Pokusím se vám to objasnit na našem příkladu. Zboží, které jsme od distributora zakoupili minulý závoz, když byly ceny ještě vysoké, doprodáváme ještě nyní, kdy jsou ceny již nižší, protože se řada zákazníků předzásobila ještě před tím velkým zdražením. I přesto budou naše prodejní ceny srovnávány s aktuálními cenami na burze a výsledky budou naprosto nesmyslné, protože vůbec nezohledňují cenu, za kterou jsme nakoupili,“ říká.
A dodává: „Místo ztráty, kterou nyní realizujeme, bude v kalkulacích ministerstva vykazován zisk. Vláda se záměrně rozhodla pro nesmyslný výpočet, jehož výsledkem budou lživé informace i přesto, že má dlouhodobě k dispozici reálné informace o maržích čerpacích stanic. Proč tedy vláda lže, že bude nově kontrolovat marže čerpacích stanic, když má tyto marže dávno pod kontrolou? Vidím v tom jasný záměr. Jedná se o tlak na čerpací stanice, které byly označeny za viníka vysokých cen.“
Kubisková tvrdí, že vládě vysoká cena nafty vyhovuje, protože díky ní může vybrat více peněz na daních. „Aby uklidnili veřejnost a odklonili pozornost od své neochoty jim pomoci, ukázali prstem na čerpadláře. Přitom kolem 50 % z ceny benzínu tvoří právě daně, které stát může regulovat. Nyní bude prezentovat lživé informace s cílem si své vlastní jednání ospravedlnit,“ obviňuje vládu. Její slova pak dále šíří i šéf hnutí Přísaha, Robert Šlachta.
Že vysoké ceny benzínu způsobují daně, ukazují například fotoreportáže podnikatele Petra Sedláčka. Poláci totiž ještě před začátkem války snížili daň z přidané hodnoty u benzínu z 23 % na 8 %. A jak Sedláček píše, u polských pump v pohraničí tankují hlavně Češi.
Levnější benzín má také válkou zkoušená Ukrajina. Podle analytika Štěpána Kotrby stojí litr benzínu 95 na Ukrajině 31 až 33,50 Kč, nafta dokonce pod třicet korun. „Pokles cen pohonných hmot na Ukrajině přišel poté, co se vláda během války rozhodla zrušit spotřební daň na pohonné hmoty a snížit sazbu DPH z 20 % na 7 %,“ uvádí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
