Když jsme byli malí, tak ta naše ulice, kde jsme bydleli, vedla ke kolejím, tak tam jsme dělali takový ty základní pokusy, co dělá vlak, když má něco na kolejích, mince nebo hřebíky třeba,“ prozradil host. To byly takový první rošťárny,“ doplnil.

Jako kluci se prali, stříleli po sobě z praku a tak podobně.

Do roku 1989 prý o Janu Palachovi nemělo smysl mluvit, protože by se lidé báli, co je on jako jeho kamarád za provokatéra. A po roce 1989 byl Palach vykreslen jako národní hrdina. Pan Hamr si však svého spolužáka pamatuje jinak. Pamatuje si ho jako normálního kluka. „A to se trošku nehodilo zase,“ konstatoval host.