Smetana hned v úvodu připomněl, že nejvíc obětí pocházelo se Sovětského svazu, jde asi o 27 milionů lidí, přičemž „jen“ devět milionů padlo v bojích na frontě. Václavů zmínil, že Hitler měl při rozhodování o sebevraždě před očima smrti Benita Mussoliniho, který byl zastřelen, a jeho mrtvé tělo bylo vystaveno v Miláně pověšené hlavou dolů.

Hitler nikdy nebyl na frontě, Churchill tam byl opakovaně

„Podle mě ten přelomový moment, kdy si uvědomil, že prohrál válku, byl okamžik neúspěchu vojenské ofenzívy v Ardenách,“ konstatoval Václavů. „Kdyby to byl vojenský stratég, což on nebyl, byl to amatér, uvědomil by si mnohem dříve, že prohrál... Já to trochu přeženu, kdyby Hitler nechal své generály dělat jejich práci, tak by válka trvala o několik let déle,“ doplnil Padevět.

Počátky války je pak třeba hledat v přístupu Francie po konci první světové války, která chtěla Německo v podstatě srazit na kolena. Proti tomu stál britský pohled, který počítal s tím, že Německo sice ponese svou vinu, ale bude přijato zpět mezi civilizované národy. Nakonec byla přijata varianta stojící někde mezi těmito dvěma možnostmi. V tom byl jeden z klíčů Hitlerova nástupu k moci. Dalším byla hospodářská krize. Hosté se také shodli na tom, že v očích Němců Hitler představoval silnou osobnost, neboť jim na rozdíl od tehdejších demokratických politiků a versailleského mírového systému nabídl nějakou budoucnost. V tomto mezinárodní společenství selhalo.