V pátek 17. 3. oznámilo čínské ministerstvo zahraničí třídenní návštěvu Kremlu prezidenta Si Ťin-pchinga, kde se setká s Vladimirem Putinem. Čína sice oznámila svých svůj 12bodový plán na ukončení války, v kontextu s Ruskem však i nadále mluví jako o „bezmezném přátelství“.
Pro Berliner Zeitung o návštěvě čínského prezidenta hovořil i člen Bundestagu a mluvčí německé strany Die Linke Gregor Gysi. Čína i Rusko dle jeho slov patří do sdružení BRICS, která je protiblokem USA a NATO. Doufá však, že vyjednávání mezi oběma prezidenty by mohlo projednávat i případné úsilí o mír.
„Myslím si, že Čína chce válku bezpodmínečně ukončit,“ říká Gysi. Jednání by mohlo mít na ukončení války vliv i kvůli větší ruské závislosti na Číně. Předpokladem pro mír je nicméně i dohoda s USA, NATO a Ukrajinou, dodává politik. Důvodem, proč Čína a Rusko hodlají prohlubovat svou spolupráci, je dle něj „ignorování ruských zájmů od začátku války NATO proti Srbsku a také ohrožení zájmů Číny“. Tyto chyby ze strany NATO a Evropské unie ruskou invazi na Ukrajinu nicméně neomlouvají. „Nezákonná válka Ruska proti Ukrajině musí být ostře kritizována,“ zdůrazňuje Gysi.
Stejně jako Die Linke požaduje větší snahu o diplomatické řešení války na Ukrajině i strana AfD (Alternative für Deutschland). AfD kritizuje vládu především za posílání zbraní na Ukrajinu, čímž dle nich Německo eskalaci války napomáhá.
„My jako mírová strana vítáme každé diplomatické úsilí o ukončení války,“ prohlašuje člen Bundestagu za AfD Petr Bystroň pro Berliner Zeitung. „Přáli bychom si, aby Olaf Scholz (německý kancléř) odcestoval do Moskvy – podle tradice minulých mírových kancléřů Willyho Brandta a Helmuta Schmidta – a nenechával tak prostor jen Číně,“ uvádí. Zmiňuje dále i to, že diplomatická váha Číny jakožto prostředníka mezi znepřátelenými stranami roste, což lze dle Bystroně vidět i na příkladu Saudské Arábie a Iránu. Upozorňuje i na fakt, že Čína má na Rusko obrovský vliv a Si Ťin-pching a Putin spolu velice dobře vycházejí.
Krom svých ekonomických zájmů chce Čína ukončit válku na Ukrajině i proto, že si nepřeje, aby oslabením Rusko posílilo NATO. „Čína si nepřeje oslabení Ruska jako protiváhy vůči USA,“ míní Bytroň. Rusko a Čína sdílí společný zájem o „transformaci Amerikou ovládaného světa na hegemonii Eurasie,“ uzavírá politik.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: luk
Kimjan
