„Obhajobu jsme považovali za nevěrohodnou. Máme za to, že se v daném případě nejedná o půjčku, ale o příjem a že měla být z této částky zaplacena příslušná daň,“ odmítla Kadlecova tvrzení předsedkyně senátu Silvie Slepičková a dodala, že Kadlec způsobil Česku škody ve výši 11,4 milionu korun.
Za krácení daní hrozilo Kadlecovi pět až deset let vězení. Státní zástupce Pavel Prygl pro něj žádal souhrnný trest v horní polovině sazby a pětimilionový peněžitý trest. Práva na odvolání se nicméně vzdal, rozsudek označil za spravedlivý.
Fotogalerie: - Zemanovi soudci
Čtyřnásobné porušení povinnosti při správě majetku Čepra, za které byl Kadlec pravomocně odsouzen minulý měsíc, spočívalo v nevýhodných obchodech. Čepro podle obvinění během Kadlecova vedení levně prodávalo pohonné hmoty firmě Czech Energospace a draze je kupovalo zpátky, přičemž se vzdávalo marží a zisků.
„Obžalovaní nejméně od listopadu 2003 do září 2005 – tedy téměř dva roky – vstupovali do obchodů a jednání se společností Czech Energospace, které zcela evidentně byly pro společnost Čepro jednostranně nevýhodné,“ uvedla v minulém měsíci předsedkyně senátu pražského městského soudu Eva Brázdilová. Kadlec musí podle dubnového verdiktu nahradit Čepru škodu 260 milionů korun s úroky. Soudkyně Slepičková ve středu řekla, že právě kvůli této povinnosti uložila Kadlecovi půlmilionový trest místo navrhovaného pětimilionového.
„Jsou to jednoduché kupecké počty: jestliže prodávám nějakou hmotu a po dvou dnech genericky tutéž hmotu kupuji dráž, dá se škoda spočítat naprosto jednoduše,“ shrnula během dubnového verdiktu soudkyně.
Fotogalerie: - Zeman a soudci
Zaplatit státu 500 tisíc korun je podle Slepičkové v Kadlecových silách. „Je v produktivním věku a pracuje jako jednatel obchodní společnosti,“ uvedla.
Předsedou představenstva a generálním ředitelem Čepra byl Kadlec od května 2003 do srpna 2005. O otevření účtu ve švýcarské RBS Coutts Bank si zažádal dva měsíce po nástupu do funkce. Na účet mu pak v letech 2003 a 2004 přicházely vysoké částky v dolarech a eurech od společností General Parcel Europe a lichtenštejnské Shira Anstalt. Bližší informace o původu zaslaných částek se policii nepodařilo získat, protože firmy byly následně zrušeny.
Kadlec, jenž v minulosti vedl také Národní bezpečnostní úřad a působil i v Bezpečnostní informační službě, trvá na tom, že peníze danit nemusel. Byly prý totiž jen půjčkou, kterou později vrátil. Půjčku – respektive úvěr zajištěný směnkou na 1,5 milionu amerických dolarů – mu podle něj zprostředkovala žena jménem Claudia Becková, která figurovala v Shira Anstalt. Ta však jeho verzi nemohla soudu potvrdit ani vyvrátit, protože už zemřela. Státní zástupce Prygl ve středu listiny, které ohledně této kauzy existovaly, označil za podvržené. Vznikly podle něj mnohem později, než Kadlec tvrdil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
