Téma Maďarska uvedl moderátor už při debatě se senátory. Chtěl po nich vyjádření k tomuto výroku Viktora Orbána, který nedávno Prahu navštívil: „Evropu nebudou řídit byrokraté z Bruselu, ten trend musíme určit my jako členské státy.“ Senátor Dienstbier se začal smát a moderátor se ho zeptal proč. „Protože samozřejmě to je takové klišé, že Evropu řídí nějací byrokraté z Bruselu, Evropu řídí členské státy, protože klíčová rozhodnutí přijímá Evropská rada, kde jsou buď premiéři, nebo ministři, podle toho, čeho se ta rada týká,“ odpověděl mu Jiří Dienstbier mladší. Moderátor mu oponoval, že tohle možná Orbán myslel, že Evropská rada by měla být postavena nad Evropskou komisi. Dienstbier řekl, že už tomu tak je, protože pravidla nakonec schvaluje Evropská rada ve spolupráci s Evropským parlamentem, někdy na návrh Evropské komise. „Bez rozhodnutí Evropské rady a členských států žádné rozhodnutí přijato není,“ tvrdil senátor za ČSSD. A na závěr přidal ještě komentář o „neliberální demokracii a popření evropských hodnot“.
Moderátor uvedl, že do Maďarska odjela jako studentka, ale na místě se proměnila ve filmařku, a zeptal se proč. „Já jsem zjistila, že vlastně nemůžu jinak. Že to musím natočit. Protože jsem sama hledala odpovědi na to, co se tam děje.“ Že je v Maďarsku „něco jinak“ prý poznala hned po prvních zkušenostech s lidmi. „Ti lidé se chovají jinak. Chovají se jinak tím způsobem, že například mají o sobě velmi špatné mínění, mají o sobě velmi špatné mínění jako o společnosti, což se samozřejmě vztahuje i na to individuum, takže já jsem šla po tom, co se tam děje, až jsem přišla k tomu politickému systému,“ popsala dokumentaristka své zkušenosti.
Další otázka směřovala na to, jak se domluvila, když nerozumí maďarsky. „Já neumím maďarsky, ale to vlastně nebyl problém, protože jako mladý člověk umím anglicky, mnoho mladých lidí umí anglicky.“ Moderátor uvedl, že právě tam otázku směřoval, protože mnoho Orbánových voličů anglicky umět nebude: „Otázka je, jestli třeba lidé, kteří možná volí Orbána, mají jiné názory, třeba jsou to lidé, kteří angličtinou nevládnou, a s těmi jste tedy hovořit nemohla.“ „S těmi jsem hovořit nemohla,“ uznala Turečková, nicméně dodala: „Já jsem vlastně vycházela z toho, že ten systém není demokratický právě kvůli tomu, že tam nejsou demokratické volby, nejsou tam žádná média, celý systém soudnictví je zkorumpovaný, evropské fondy jsou zneužívané. Takže já jsem neuměla maďarsky, bavila jsem se s těmi lidmi pouze v angličtině, ale to neznamenalo, protože žijeme v globalizovaném světě, že lidé, kteří neumí jazyk, nemůžou přinášet zprávy. To bych zpochybňovala tu svoji pozici dokumentaristky,“ řekla k tomu filmařka.
Fotogalerie: - Orbán v Senátu
Moderátor ji vyzval, aby popsala lidi, se kterými mluvila. Zda v Maďarsku vládne strach či paranoia, nebo zda už si lidé zvykli, že berou jako fakt, že Maďarsko je jiné. „Já jsem tam zažila normalizaci. Absolutně jasnou. Jde to vidět i na tom, jakým způsobem tam ti lidé komunikují. I mladí lidé o sobě pochybují jako o člověku, který může nějakým způsobem něco dokázat, vnímají celou tu propagandu toho národního státu tak strašně...“ Moderátor filmařce znovu vstoupil do řeči, že normalizaci zažil a že nebyla o pochybnostech, ale o tom, že některé věci se veřejně říkat nesměly, že téměř nesměl myslet. Otázal se, zda se toto děje u Maďarů. „To se tam děje. Neděje se to tou stejnou verzí, jakou jste zažil v Československu před rokem 1989, děje se to úplně jiným způsobem, například sekundárně, že když budete něco říkat, tak se vám může stát, že přijde berňák do vaší firmy a zavře ji. Na pochybných principech, na pochybných faktech,“ ujistila Jakuba Železného dokumentaristka Kateřina Turečková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
