Komunistický poslanec Valenta na úvod prohlásil, že neútočí na instituci veřejnoprávního média jako takovou, naopak je dle něj potřebná. Ale to neznamená, že nám musí být neprůhledný způsob financování a společnosti škodlivý styl publicistiky a zpravodajství lhostejný. Rada ČT je podle něj bezzubá a nekoná ani v případech, kdy by konat mohla či měla. Valenta doplnil, že ke zprávám o činnosti ČT se ve snaze napravit její činnost vyjadřuje každý rok, což je dohledatelné. A i když má prý podporu od některých poslanců, tak je nakonec zpráva přijata. „Zprávy o činnosti a hospodaření jsou vždy Sněmovnou odklepnuty a jede se dál,“ stěžoval si poslanec.
Problémem je podle Valenty v ČT publicistika a zpravodajství. Instituce jako taková za to prý nemůže, pravým viníkem je zodpovědný a nadstandardně honorovaný management, který se podle Valenty vymkl společenské kontrole. Hospodaření ČT nemůže podle Valenty kontrolovat ani NKÚ. „Proč se moderátoři Nora Fridrichová či Václav Moravec obávají zveřejnění svých platů a ČT je tají?“ ptal se poslanec. „Naše společnost není pouze připravena na zveřejnění platů prominentních zaměstnanců,“ citoval Valenta slova ředitele Dvořáka. A dodal k nim, že jako společnost jsme asi dorostli jen na placení sedmi miliard na rozpočet televize. „Mix netransparentnosti, tendenčnosti, neobjektivity, pokrytectví, polopravd a jiných druhů podprahového ovlivňování veřejnosti je pak těžko uvěřitelný,“ říká Valenta a dodává, že se tak děje dlouhodobě. Jako jeden z příkladů uvedl výročí německé okupace našeho území připomínané „v rozsahu běžné dopravní nehody na dálnici“.
Dvořák měl prohlásit, že kontrola NKÚ by mu vůbec nevadila, takže je čas udělat novelu zákona v tomto směru. Podle Valenty nelze jen projednávat výroční zprávy s odstupem několika let, ve kterých jsou informace z objednaného a zaplaceného auditu. Ve stínu tohoto nedostatku kontroly vznikají dle poslance četná podezření, možná i neoprávněná. A občané mohou jen bezmocně zuřit, že rada každoročně odklepne odměnu pro Petra Dvořáka až ve výši desetinásobku platu (242 000 Kč). Ředitel podle něj může být ve vleku „všehoschopných redaktorů“, kteří propadli neuvěřitelnému sebevědomí a sebelásce a přeceňování vlastních sil. Apeloval na Dvořáka, že peníze by rozhodně neměly jít na PR agentury určené k vylepšování obrazu ČT u diváků.
Fotogalerie: - ČT fašistům nedáme
V roce 2016 dosáhl „směšných“ 59 % index vnímání této instituce, která pomáhá porozumět světu, v němž žijeme. 56 % souhlasu měl index souhlasu s tím, že ČT podává pravdivý obraz skutečnosti. Ve srovnání s rokem 2014 se radikálně snížilo (na 61 %) vnímání rozmanitosti názorů. Data bral Valenta právě ze zprávy. A zmínil i analýzu centra pro mediální analýzy UK, kterou si objednala RRTV před komunálními a senátními volbami. ČT měla znevýhodňovat mimoparlamentní strany, trvale nedávala subjektům stejný prostor a naopak zřetelně stranila TOP 09. „Kolega Kalousek“ byl prý na obrazovkách prakticky denně, a nikoliv jen jednou. Měla znevýhodňovat i KSČM. TOP 09 měla být dle analýzy nadreprezentována o 60 %, KDU-ČSL a ČSSD o 50 %. Rada prý dlouho odmítala zveřejnit tuto analýzu.
„Česká televize je v lepším případě neužitečná, v horším případě škodí, proto přivítám každý postup, která mě zbaví povinnosti sponzorovat tuto instituci,“ prohlásil podle Valenty například Jan Keller. A dodal, že sebeobranná reakce televize s sebou nese aktivitu zájmových skupin, které organizují petice či jiné protestní akce, kde je sugerováno veřejnosti, že hrozí destrukce nezávislosti a veřejnoprávnosti instituce. Podle komunisty Valenty, ale i některých mediálních analytiků je toto totální nesmysl. Valenta pak citoval řadu politiků a analytiků, kteří mají k ČT výhrady. Jiří Zimola například prohlásil, že moderátoři si budou muset zvyknout na kritiku, když si diskuzní pořad pletou s výslechem lidových komisařů. Václav Klaus mladší zase přirovnal pokrytí americké volební noci k Brežněvově pohřbu. Podle Valenty je také KSČM dlouhodobě diskriminována, i když byla politicky silnější než ODS a TOP 09, jejíž politici byli dvakrát až třikrát více zastoupeni v publicistice ČT.
Valenta si nepřeje, aby tento projev byl brán jako pokus o čistě komunistickou kritiku. „Nikdy bych si nepřál, aby ČT byla spjatá s KSČM, jako je teď spjatá s posthavlistickými, nikým nevolenými strukturami nebo například s TOP 09,“ řekl poslanec a dodal, že svými útoky pomohla ČT Babišovi do premiérského a Zemanovi do prezidentského křesla, zatímco „favorit“ ČT TOP 09 se málem nedostala do Sněmovny. Jiří Valenta nakonec zdůraznil, že ČT patří nám všem. Že o ní mají rozhodovat zástupci občanů, a nikoliv herci, umělci a režiséři.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
