ČT už dospěla k expertům, kteří sami přiznávají, že věci nerozumí. Znalec Žantovský se chytil za hlavu a ukázal jeden opravdu neuvěřitelný zjev

5. 7. 2014 13:49

TÝDEN V MÉDIÍCH Ani novinářská obec si podle Petra Žantovského neklade opravdu podstatné otázky v kauze Nagyová, která zatím přinesla jen bizarní vyústění této justičně-policejní akce. Ve svém pravidelném ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích nemůže nechat bez povšimnutí žalostný výběr hostů pro komentování událostí, ať už ve veřejnoprávním rozhlase, či televizi.

ČT už dospěla k expertům, kteří sami přiznávají, že věci nerozumí. Znalec Žantovský se chytil za hlavu a ukázal jeden opravdu neuvěřitelný zjev
Foto: Hans Štembera
Popisek: Denní tisk, ilustrační foto
reklama

Anketa

Nagyová vyvázla s podmínkou. Považujete trest za adekvátní?

hlasovalo: 12443 lidí

První soudní pointou v kauze Nagyová se v úvodu svého ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích zabývá Petr Žantovský. „Paní expremiérová vyfasovala podmínku za to, že měla organizovat nezákonné sledování paní ex-expremiérové silami vojenských zpravodajců. Samotní zpravodajci, kteří měli být paní Nagyovou organizováni, ale odešli od soudu de facto čistí. To je docela bizarní vyústění justičně-policejní akce, která připomínala státní převrat – počtem uniforem pohybujících se ve vládních budovách i následným pádem kabinetu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Na místě je proto logická otázka, zda opravdu musela padnout vláda, když to vydalo na banální podmínku. „Tuto otázku kladou zejména přívrženci ODS, třeba komentátor Bohumil Pečinka. Příznivci jiných politických stran – nejvýše asi ministr Chovanec – zase soptí, jak je možné, že z toho Nagyová vyklouzla tak snadno. Nikdo – ani novinářská obec – ale neklade opravdu podstatné otázky. Jak je možné, že v zemi skoro tři roky panovaly balkánské poměry a nikdo proti tomu nic nedělal?“ ptá se tedy Petr Žantovský.

Operetní styl vládnutí Nečasova kabinetu

Přitom každý, kdo opravdu chtěl, si přece dokázal zjistit to, jaké na Úřadu vlády panovaly poměry, a že paní Nagyová měla v Hrzánském paláci vlastní přijímací budoár. „V něm každého, kdo chtěl mluvit s premiérem, nejprve náležitě prolustrovala, a teprve pak sama posoudila, zda je možné toho člověka k Petru Nečasovi pustit. O tom, zda a jaké ´vstupenky´ se v Hrzánu odevzdávaly, už jen zpívají ptáci na drátech, kabelky ve skříních paní Nagyové jsou přece prý jen zapůjčené. A že lidé jako Rittig či Oulický patřili ke kroužku návštěvníků Nagyové, bylo rovněž známo vcelku veřejně,“ podotýká mediální odborník.

To bylo známo minimálně stejně tak, jako že politiku v Praze – a nejen přes ODS – ovládali různí Janouškové a Hrdličkové. „O tom všem ODS věděla a neudělala nic. Potřebovala slabého premiéra? A kdo byl ten silný vzadu? Topolánek? Langer? Co na tom dnes sejde. Podstatné je, že Nečasova vláda padla poněkud operetním stylem a celé to mělo rysy hodně špatné kovbojky, včetně kalendářové historky premiérova vztahu ke své sekretářce. Kdo pak pustil na trať honicí psy Šlachtu a Ištvana, opět se lze jen domnívat,“ konstatuje Petr Žantovský.

Opravdová „černota“ se netrestá, jen zástupné hříšky

Z této kauzy plyne i jeden důležitý fakt. „Ukazuje se, že tento proces spustil stavidla justiční a policejní šikany, v jejíchž osidlech zatím skončila jen Jana Nagyová. V zásadě ale může tato procedura spolknout do budoucna kohokoli. A to je opravdu nebezpečné. Protože, jak je zjevné, opravdová ´černota´ se u nás netrestá, neboť ji neumíme prokázat. A tak se snažíme trestat za zástupné hříšky, a pak je na konci blamáž jako ze scénáře Nagyová. Něco nepříliš voňavého je v zemi české …“ upozorňuje mediální analytik.

Za druhé téma si vybral neuvěřitelný úkaz na aktuální mediální scéně, o němž se už jednou v minulosti zmínil. „Jde o zrod samozvaného odborníka na Rusko, inženýra Vladimíra Votápka. Ten titul nezmiňuji pro nic za nic. Kvalifikací pana inženýra je elektrotechnika, kterou vystudoval na ČVUT. Vedle toho se od roku 2006 angažoval ve společnosti EPSI Research, která monitoruje služby bankovních institucí,“ rekapituluje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský dráhu muže, jehož veřejnoprávní média často využívají pro komentáře k Ruské federaci.

Emotivně protiruské vyjádření hosta Radiožurnálu

Zkušenost s Ruskem mu ale přiznává. „Pravda, předtím byl konzulem v Sankt Peterburgu. O úspěšnosti jeho mise se nedá nic zjistit, nicméně skončila již před osmi roky. Odborník na Rusko se však z inženýra Votápka stal až v poslední době. Tentokrát jsem jeho unikátní výroky zaznamenal ve vysílání Radiožurnálu v úterý tohoto týdne,“ vzpomíná mediální odborník na vysílání veřejnoprávního rozhlasu, v němž měl Vladimír Votápek zhodnotit projev prezidenta Putina namířený proti americkým intervenčním tendencím v ukrajinských událostech, proti mezinárodním sankcím a dalšímu politickému zastrašování Ruska.

Mirek Topolánek

  • BPP
  • Kandidát na prezidenta v roce 2018
  • mimo zastupitelskou funkci

„Elektrotechnik Votápek ve svém hodnocení učinil z ruského prezidenta do slova a do písmene psychopata a prohlásil, že jeho slova nezasluhují jinou než psychologickou analýzu. Nicméně sám Votápek nepřidal k tématu ani jediný argument. Jeho vyjádření bylo velmi bojovně, až emotivně protiruské, v podstatě papouškoval základní teze bruselské a washingtonské propagandy. Nejzajímavější bylo, že Votápek opakovaně – asi čtyřikrát – uvedl, že Rusko ´se izoluje od moderního světa´,“ poznamenává Petr Žantovský.

Redaktor Českého rozhlasu zjevnou propagandu nenaboural

Z odpovědi Vladimíra Votápka se dalo vyčíst, že slovem „moderní“ máme asi rozumět právě osu Brusel-Washington. „Co je na ní však ´moderního´, pan Votápek cudně zamlčel. Prostě bezobsažně šermoval floskulí ´moderní´ asi jako Jakeš kdysi floskulí ´socialismus´. Ale mimochodem sama představa, jak se Rusko v čele s Putinem ´izoluje´ od – řekněme spíše důležitého – světa, je směšná,“ tvrdí mediální analytik.

A dokládá to na příkladu Číny, Indie, Indonésie a jiných států ze skupiny tzv. nejrychleji rostoucích, kam Rusko napnulo své dnešní síly. „Proč asi Rusko přestává obchodovat v dolarech, zavádí zlatý standard a tak dále? To jsou důkazy jeho ´izolace´? O tom pan Votápek nemluvil, protože se mu to nehodilo do propagandistického krámu. Ale co horšího, nezeptal se ho na to ani příslušný rozhlasový redaktor. A to už je ale neomluvitelné,“ myslí si Petr Žantovský.

Česká televize si vytvořila politologického Ferdu Mravence

Důvod ke kritice však v uplynulém týdnu neměl jen u veřejnoprávního rozhlasu, ale i televize. „Česká televize si ve středu pozvala do pořadu Události komentáře Michaela Romancova. To by neudivilo, neboť jeho tvář se z obrazovek dívá bezmála denně, obvykle v souvislosti s děním na Ukrajině. Tentokrát se však Romancov vyjadřoval k tématu šíření viru Ebola ve střední Africe. Sám Romancov musel několikrát během rozhovoru přiznat, že na téma opravdu není expertem, editorům ČT to však zjevně nevadí,“ podivuje se mediální odborník.

Vytýká jim, že Michaela Romancova využívají jako univerzálního vševěda. „Vytvořili z něj jakéhosi politologického Ferdu Mravence, podobně jako předtím z Vladimíry Dvořákové. Co ty dva spojuje? Ochota být vždy ´na značkách´, tedy ve studiu, ochota vyjádřit se k čemukoli, ačkoli je to daleko za rámcem jejich odbornosti, a apodiktický přednes neomylných pravd, jichž jsou jedinými oprávněnými nositeli, žádné jiné se netrpí,“ poukazuje Petr Žantovský.

Zbývá už jen komentář ke sklizni rýže v Laosu

„Očekávám, zda to příště bude Romancov či Dvořáková, kdo se v České televizi vyjádří k aktuální sklizni rýže v Laosu či společenskému dopadu býčích zápasů v Andalusii. Nicméně oba mají ještě něco jiného společné: vystudovali učitelství. Dvořáková se počátkem osmdesátých let připravovala na Univerzitě Karlově na dráhu středoškolské ruštinářky, kdežto Romancovova odbornost, s níž nastoupil v roce 1988 na studia učitelství druhého stupně, byla – světe div se – občanská nauka,“ konstatuje mediální analytik.

Aby byl spravedlivý, tak připouští, že si Michael Romancov mohl od té doby doplnit znalosti o viru Ebola, třeba o něm i cosi odborně sepsat. „Ale ne, Romancovova bibliografie je rámována dvěma knihami podobného charakteru. V roce 2002 vydal – spolu s Evou Romancovovou – knihu Evropské politické a ekonomické instituce a v roce 2011 publikaci Mezinárodní organizace. V obou případech jde o učebnicově využitelný přehled faktografických dat, nikoli o ucelený názorový sukus, který by vyjadřoval, co si vlastně Romancov o ´svých´ tématech myslí,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Editorům se nad zvaním hostů přemýšlet nechce

Z podobných pozvání hostů k tématům, jako tomu bylo v případě Michaela Romancova a viru Ebola, lze vyvodit jednoznačné závěry, které nejsou pro zpravodajství České televize příliš lichotivé. „Televizní vystupování podobných neodborníků velmi snižuje důvěru veřejnosti ve skutečné experty a vyzrazuje na televizní editory jejich lenost zamyslet se, koho k tématu do studia pozvat, aby jeho vyjádření mělo věcnou souvislost a informační smysl,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz své pravidelné hodnocení mediální analytik Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Až 30 tisíc lidí by umřelo.” Prymulův vládní kolega k promořování a k tomu, co bude

7:14 „Až 30 tisíc lidí by umřelo.” Prymulův vládní kolega k promořování a k tomu, co bude

Zdravotnický expert Pavel Hroboň se v rozhovoru pro iDNES.cz vyjádřil proti řízenému promoření zdrav…