V Afghánistánu, zbídačelém koutu světa, dosahoval koncem 70. let minulého století průměrný věk obyvatel 40 let. Číst uměl jeden člověk z deseti. Většina lidí žila jako nomádi či rolníci v hliněných osadách, které se za posledních dva tisíce let nezměnily. Tak aspoň popisuje situaci v této zemi osmý díl dokumentu Americké století očima Olivera Stonea, který v těchto dnech vysílá Česká televize.
V roce 1973 zde dochází k vojenskému převratu, který vede ke zrušení monarchie. Která ve spojení s osobou Muhammada Záhira Šáha představovala jeden z nemnoha státotvorných jednotících prvků v zemi. O pět let později se k moci dostávají komunisté, kteří svrhli prezidenta Muhammada Dáúda. V čele státu se ocitá Núr Mohammad Tarakí. Ale v září 1979 ho nechává zavraždit jeho dosavadní spojenec a velitel tajné afghánské policie Hafizulláh Amín a stává se prezidentem. Ovšem ne nadlouho...
V USA je v té době prezidentem demokrat Jimmy Carter (39. americký prezident byl ve své funkci v letech 1977 – 1981). Jeho bezpečnostním poradcem je americký politolog polského původu Zbigniew Brzezinski. Carter není žádným jestřábem, naopak. Jeho velkým úspěchem je například zprostředkování mírové dohody v Camp Davidu mezi Izraelem a Egyptem 28. března 1979. V roce 2002 dostává Carter za svoji činnost dokonce Nobelovu cenu míru.
Mimochodem, v Carterově Bílém domě zahájila svou kariéru ve Washingtonu Madeleine Albrightová. Ta působila přímo v týmu poradce Brzezinského, svého profesora z Kolumbijské univerzity, kterého opakovaně prohlašovala za svého nejvlivnějšího učitele. Rovněž o Carterovi se pražská rodačka opakovaně vyjadřovala v superlativech, vychválila jej i ve svých pamětech a za vlády prezidenta Bushe často společně vystupovali na konferencích, kritizujících jeho zahraniční politiku. Když byla za prezidenta ClintonaAlbrightová americkou ministryní zahraničí, opakovaně Cartera vysílala jako amerického emisara k vyjednávání do neklidných oblastí.
Podpora fundamentalistů vyvolá vojenskou intervenci. A začne sovětský Vietnam
Nicméně v červenci 1979 přiměl podle Stonea Brzezinski prezidenta Cartera k podpisu málo známé směrnice o pomoci islámským fundamentalistům bojujícím proti prosovětskému režimu v Kábulu. „Onoho dne Brzezinski s uspokojením konstatoval, že tento krok vyvolá sovětskou vojenskou intervenci. Jeho záměrem bylo totiž vtáhnout Sověty do jejich vlastního Vietnamu,“ tvrdí se v dokumentu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban