Předseda strany Libor Vondráček a kulturní producent Jiří Svoboda Randula ve streamovém pořadu Facka zprava oznámili, že právě nyní startuje i papírová verze. Ta má být hlavním nástrojem nátlaku na politiky a vstupenkou do veřejné debaty, která se týká nejen samotné existence České televize, ale především principu: Má být občan nucen financovat médium, které sám třeba nesleduje a jehož názorovou jednostrannost vnímá jako urážlivou?

„Už více než pětadvacet tisíc lidí nám podepsalo elektronickou verzi této petice, a proto jsme se rozhodli, že ji převrátíme i do papírové verze,“ vysvětlil hned v úvodu pořadu předseda Svobodných Libor Vondráček. S hostem Jiřím Svobodou Randulou rozvinuli debatu, která přesáhla kritiku České televize a dotkla se i hlubších témat – od nespravedlivého systému dotací přes vládní přerozdělování peněz až po otázku, jestli by umělec měl mít status „chráněného druhu“.

Zatímco on-line podpisy ukazují šíři veřejného nesouhlasu, papírová verze petice je tím, co může zákonodárce reálně přimět ke konkrétnímu kroku. „Je třeba s tím vyrazit do ulic, a to co nejdřív. Elektronické podpisy mají váhu morální, ale papírové jsou to, co skutečně hraje roli,“ zdůraznil Randula s tím, že už se připravují petiční stánky na trzích, festivalech i diskusích.

Randula se zároveň přiznal, že sám má s Českou televizí osobní zkušenost – na začátku kariéry v ní pracoval. „Bylo to sice krátce a je to už přes dvacet let, ale ten dojem byl velmi silný. Viděl jsem, jak systém funguje zevnitř. A obávám se, že spíš než k lepšímu se věci od té doby zhoršily,“ uvedl bez vytáček.

Poplatky jako symbol nespravedlnosti