Na Petra Pavla přišla v Holcově pořadu řeč v souvislosti s vyhlašováním hudebních cen Anděl, kde prezident předal cenu Zdeňku Svěrákovi.
„Je mi smutno z toho, že morální mrzák přijímá cenu od ještě většího morálního mrzáka Pávka,“ napsal totiž jeden z diváků moderátorovi.
„Umělecká fronta se vyznamenala,“ uvedl k tomu Petr Holec v aktuálním vydání pořadu Petr Holec ŽIVĚ.
Holec si ale všiml ještě jiné věci a tou byly Pavlovy nepřiměřeně dlouhé kalhoty, ve kterých se na pódium dostavil. Nohavice jeho obleku byly skutečně od půli lýtek nařaseny a naskládány, jako by jeho nohy měly mít na délku o 20 cm více, než opravdu mají.
„Když je teď přemalovaný na Havla, tak nevím, jestli to není nějaká rebelie,“ narážel Holec na fakt, že prezident bývá některými kruhy označován za pokračovatele prvního českého porevolučního prezidenta, i na to, že si Václav Havel na svoji první přehlídku vzal kalhoty s poněkud kratšími nohavicemi, které si ještě povytáhl.
„Kalhoty Petru Pavlovi visí proklatě nízko,“ narážel moderátor na oblíbené rčení z Divokého západu, které ale mluví o koltech zavěšených proklatě nízko.
Holec navíc spekuloval, zda nemá Pavel pod takto upravenými nohavicemi „nějaké to rozvědčické nádobíčko“.
„Každopádně pro mě je to samozřejmě obludné pokrytectví. Říkal jsem si, jestli tam Pavel odvyprávěl nějaké příběhy z předlistopadové éry,“ podotkl Holec k fotografii objímajících se Pavla a Svěráka s tím, že Zdeněk Svěrák sice krátce byl v KSČ, ale výrazně jinak, než Petr Pavel.
„Podepsal Antichartu, ale v tom zdaleka nebyl sám. A jejich divadlo si za komunistů také vytrpělo svoje,“ přidal na adresu oceněného umělce.
„A tenhle člověk se teď objímá s člověkem, který reprezentoval ten totalitní režim v silových složkách a přijde mu to úplně normální,“ uzavřel Holec téma předávání Andělů, ale ne téma Petra Pavla.
„Petr Pavel do toho poslední dobou docela šlápnul a stal se z něj velmi rychle takový klaun. On úplně nepochopil, v čem spočívá prezidentská funkce. Z armády je zvyklý velet a teď je současně jednou nohou na Hradě a druhou v Strakovce,“ zhodnotil moderátor Pavlovy široké aktivity, které se mnohdy kryjí i s těmi vládními.
„On se začal vyjadřovat ke všemu. Důchody – nelze žít dlouhodobě na dluh, vzkázal Pavel k penzím. To je velké moudro,“ zhodnotil toto vyjádření Holec a pokračoval:
Který z uvedených lídrů má vaši největší důvěru?Anketa
Za tento dvojí postoj udělit Holec prezidentu Pavlovi cenu „Nejhloupějšího lenochoda“.
Dostalo se ale i na dalšího vysokého politického činitele, a tím byl pražský primátor Bohuslav Svoboda.
„On je sběratelem funkcí, je mu asi 80 let a ODS mu z našich peněz platí PR agenturu,“ řekl Holec na pozadí sdělení, které uvádělo, že Svoboda se k práci primátora vyjádřil v tom smyslu, že jde o práci od rána do večera.
„Já to chápu, on už má trochu kalné oči,“ pokračoval moderátor a s poukazem na větu o práci od rána do večera dodal, že řídit Prahu jako primátor možná opravdu je práce od rána do večera.
„Pak si ale říkám, jak stíhá k tomu poslancovat a všechny ty další věci,“ narážel na poměrně velké množství Svobodových funkcí a placených pozic.
„A teď si ještě vezměte, že on většinu času spí,“ překvapil Holec další větou.
„Ten člověk se občas probudí z umělého spánku, něco nám řekne a pak zase o něm nevíme.“
Pak začal Petr Holec hledat na stole v příručkách Leninských kroužků a nalezl Svobodovu předvolební publikaci Mým Pražanům.
„Já miluji tyhle předvolební relikvie, které jsou pak totálně k smíchu,“ vyznal se Holec z lásky k předvolebním materiálům, ve kterých politici slibují věci, které po svém zvolení nejenže neplní, ale dokonce popírají.
„Bohuslav Svoboda v knize říkal, že je proti mnoha cyklopruhům. No a nedávno, po probuzení, zcela vážně v rozhovoru řekl, že nikdy proti cyklopruhům nebyl. Tak to doporučuji, tuhle krásnou literaturu,“ poznamenal Holec s tím, že se jedná o dílo rusko-francouzského romantismu a že v knize Svoboda píše, že mu přátelé mohou říkat Slávku.
„Hřeje to u srdíčka, stejně jako Leninské kroužky,“ uzavírá Holec.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaA