Pane doktore, Ukrajinu podporujeme, nicméně neručíme za úvěr, který jí poskytne Evropská unie. Je to šalamounská taktika Andreje Babiše, který hlásí, že už ani korunu Ukrajině, ale jinak ji podporujeme?
Brutální síla, chaos a devastace materiálních statků je v řecké mytologii pod vládou božského hrdiny Krata, jehož touha vládnout a ovládat je nám blízká i v dobách našich. Jeho nadpozemská síla, jak víme z politické terminologie, je součástí všech politických systémů, dobrých i špatných, se kterými se setkáváme ještě dnes na každém kroku. Stejně božského a nelidského původu je i bůh Árés, bůh války, vždy a za každých okolností chápán negativně a vždy v negativních konotacích. Oproti tomu bohové Hermes a Mercurius/Merkur se stali symboly obchodu, rychlosti a v dnešním pojetí způsobu předávání informací. I když se i tito bohové dopouštěli téměř hanebných skutků, sloužili rozkvětu obce a blahobytu jejich členů.
Má být Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí?Anketa
Hermes a Merkur jsou docela dobrými příklady způsobů chování, které může vést nejprve k zastavení palby, potom ke sjednání příměří, mírovým smlouvám a nastolení míru. Hlavám států, jako jsou Indie a Čína, které mají dlouholeté zkušenosti s věrolomností euro-amerických metropolí, jsou mírová jednání velkým tématem, jak se o tom mohli přesvědčit přítomní členové RB OSN v nedávné diskusi členů tohoto ctihodného a ze své podstaty mírumilovného orgánu systému globální bezpečnosti.
Proč bychom si nemohli dovolit dívat se na válku na Ukrajině z tohoto „zorného úhlu věčnosti“ a nevidět v pokusu o převedení debaty o ukončení krvavých válek, včetně té na Ukrajině, v diplomatických prostorách. A začít třeba právě hledáním shody v řešení náhrady škod a rekonstrukce válkou zničené Ukrajiny. Peníze a finanční operace jsou také nástroji moci a díky jejich zneužívání často tekla a stále ještě teče krev na všech kontinentech, ale přece jen jí není tolik. Představit si, zda když mluví zbraně, mlčí múzy, není zas tak obtížné. Ony by ty múzy také už nemusely promluvit nikdy.
Takže neumíme si představit, zda se něco takového Andreji Babišovi a jeho partnerům povede, ale v každém případě mu můžeme za tento jeho vámi citovaný pokus poděkovat.
Před kým Babiš tuto „vyvažovací hru“ hraje? Před svými voliči, před českým tiskem, před evropskými politiky?
To je dnes, v prvních dnech po uzavření této dílčí a zřejmě iniciační dohody, asi nejčastější otázka. Babišovi potenciální a nechvalně známí oponenti, na které zde upozorňujete, se nechávají unést k osobním útokům a nenávistné zuřivosti bez ohledu na to, komu mají pomáhat a sloužit a komu touto svou činností prospívají. Ty, co si společně s Jarkem Nohavicou prozpěvují „za všechno může Babiš“, nelze přesvědčit. Ti se budou muset dobrat svého osvícení za nejosudovějších okolností.
Ale pojďme si, alespoň na chvilku, představit, že český premiér všechno, co koná, dělá v dobré vůli, aby prospěl lidem, a nikoliv aby vstoupil ověnčen tituly a řády na věčnost. Třeba se to povede a nebude to stát tolik lidských životů, bídy a utrpení jako naše touha uvítězit se až k hořkému konci.
Fotogalerie: - Vejvar ve Varech
Zažil jste už někdy takový tlak ve stylu „podporuj Ukrajinu, jinak nejsi členem lidské rasy?“
Jistě bych si mohl vzpomenout. Vždyť jsem se musel kdysi učit ve škole zpívat bojovou píseň „Hlavně našich děl míří na Západ, je síla v našich zbraních!“ Stačí změnit jedno slovo a už jsme ve dnech naší žhavé současnosti. „Zaženeme všechny, kdo myslí na požár!“, jsou verše, které zpívali i zakladatelé protestních hnutí se stejným zápalem, s jakým dnes nadávají všem, kteří nechtějí podobně jako oni narativovat. Heslo „Podporuj Ukrajinu, posílíš mír!“ je výzva, ze kterou by se dnes nestyděl nikdo z těch, kteří si dnes umí spočítat, co jim to vynese. Včetně toho operního Kecalova verše, … a když nic, tak chytře vyhne se.
Mohli bychom si dokonce dovolit tvrdit, že odpověď na vaši otázku je nejen jednoduchá, ale i zábavná. Jen ale, s ohledem na zákonodárnou a soudní moc naší velké doby, bych si to dovolil odhadnout na dva roky podmíněně a při zvůli některé ctihodnosti i natvrdo.
Velmi smutné předvánoční téma nám navěky obstaral vrah David Kozák. Co víme a nevíme o jeho masakru na Filozofické fakultě UK?
Dnes, v dnešních dnech, bychom si mohli dovolit říct, že víme hodně věcí podstatných i nevýznamných, ale tu jednu, proč to byli studenti Filozofické fakulty UK v Praze a proč se to odehrálo v jedné z několika budov této fakulty v Praze (je jich nejméně 5–6), nevíme. Stejně jako proč to bylo právě na n áměstí Jana Palacha.
Protože jsem na FF UK působil v dobách dobrých i zlých, dovoluji tvrdit, že mohu za nedostatečné považovat zejména reakce akademické obce a některých jejich významných představitelů. Pokud je mi známo, nad celou událostí se významně zamýšlel jen pan arcibiskup Graubner ve své modlitbě v Chrámu sv. Víta a ještě se mu dostalo za to pokárání. A to nemluvím o profesionální necitelnosti reprezentantů české politiky, ačkoliv to je věc jistě nejméně nepochopitelná. Ale že se na FF UK neobjevilo zamyšlení nad otázkou viny s odkazem individuální sebereflexe, je s ohledem na velikost a kvalitu akademického personálu tohoto vysokého Pražského učení pozoruhodné.
Máte dojem, že letošní Vánoce budou klidnější díky tomu, že volby jsou za námi?
Asi se nemusíme bát říkat, že tomu tak může být, i když ostrůvků a ostrovů negativní deviace můžeme vidět okolo sebe dost a dost. Přestože nás nejen média hlavního proudu, ale i řada těch alternativních, zásobuje dnes a denně neuvěřitelným přívalem děsuplných událostí, dovolil bych si předpokládat, že se velká část naší společnosti, a dokonce i v deviantní Praze, dokáže vyrovnat s náporem emocí, o jehož intenzitu se starají v posledních dnech jen někteří politici a političky. Zejména ti, kteří někdy až komicky rozsévali nenávist a záští i tam, kde o ně nikdo nestál.
Zdá se mi, že v tom pozitivní roli sehrála tzv. veřejnoprávní média a média jim blízká, protože jejich úpadek dosáhl tak hluboké studnice nemoudrosti, že si jich lidé přestávají všímat. A pokud tak činí, vybírají si mezi tím, co je zajímavé a, řekněme, i umělecky hodnotné, a tím, co je zrcadlem těch nejhorších produktů současného audiovizuálního umění a politického zpravodajství. Už je to na takové úrovni, že se lze vracet do opravdu pradávné minulosti a na duši to žádné škody nenadělá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 6 čtenářů)
Souhlasíte s tvrzením doktora Zdeňka Zbořila, že si lidé přestávají všímat veřejnoprávních médií?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
