Téma nákupů v Polsku se dostalo i do Otázek Václava Moravce. Ministr financí Zdeněk Stanjura v pořadu uvedl, že s Čechy, kteří nakupují mimo republiku, nemůže nic dělat. „Já jsem tam asi nenakupoval nikdy, když pominu normální turistický výlet, ale že bych jezdil nakupovat do Polska, tak to nikdy. Vím, že se to v průběhu let přelévá. Někdy jezdí naši občané určitou komoditu kupovat do Polska a poté zase zpět. Je to standardní,“ prohlásil.
„Znepokojuje, neznepokojuje. Co s tím vláda může dělat? Samozřejmě by bylo lepší, kdyby vše skončilo ve státním rozpočtu. Kdybychom použili to, co mají v Polsku, že bychom dali nulovou sazbu na DPH, tak je to ročně dopad 65–70 miliard korun. Je politicky jednoduché nějakou sazbu dočasně snížit a poté je politicky složité se vrátit do původních hodnot,“ řekl také.
Dovládne Fialova vláda do voleb 2025? Bez ohledu na vaše přáníAnketa
Podotýká, že DPH je hlavním zdrojem příjmů pro rozpočet. „Tento pokles lze jen částečně vysvětlit dočasným snížením sazeb DPH. Ceny plynu, elektřiny a benzínu jsou již půl roku rozmrazeny. DPH by se měla odlepit od země a je na dně. Daň z přidané hodnoty (DPH) je citlivým barometrem stavu ekonomiky. Je to odraz HDP v seznamu rozpočtových příjmů. DPH se účtuje ve všech fázích tvorby hrubého domácího produktu, tedy ve skutečnosti součtem přidané hodnoty ve všech společnostech v Polsku. Pokud máme recesi a klesají spotřebitelské výdaje, klesají i příjmy z DPH,“ vysvětluje ekonom. Podotýká, že když je recese a podnikům se nedaří, tak stoupá i míra daňové optimalizace.
„Klíčovou otázkou je, zda se nám podaří udržet financování všech veřejných služeb v recesi, zda budeme schopni emitovat dluhy, zda budou nutné škrty ve výdajích nebo třeba zvýšení daní,“ dodává.
„To, že se rozpočet v nominálním vyjádření odváděný do státní kasy ještě nezhroutil, je dáno jen tím, že inflace je stále vysoká. Pokud počítáme reálnou výši příjmů z DPH, tedy po očištění o nárůst inflace. Stejně jako se to dělá u HDP, protože základním měřítkem toho, zda je recese nebo ne, je reálný růst HDP. Takto vypočítaná reálná výše příjmů z DPH tedy ukazuje, že Polsko je v recesi už rok a půl, tato recese je velmi hluboká a stále trvá. Jsme na dně,“ hodnotí nepříliš optimisticky.
Główny silnik budżetu jest w zapaści. To nie jest bezpieczny budżet!
— Sławomir Dudek (@DudSlaw) August 24, 2023
Gdyby ktoś miał wątpliowści, czy mamy recesję i czy dochody z VAT są takie świetne jak twierdzi @PremierRP @MorawieckiM to polecam analizę wykresu??
Sytuacja jest zatrważająca. Dochody z VAT trzymają się jako… pic.twitter.com/EhzhTalH2p
Upozorňuje také, že na rok 2024 se chystá obrovský nárůst dluhu, a to 340 miliard zlotých, tedy asi 1,8 bilionu korun, nebo také 9 % polského HDP. Dluh tak podle něho přesáhne 2 biliony zlotých (tedy 10,8 bilionu korun). Přiznaný rozpočtový deficit vlády je 165 miliard, podle Slawomira Dudka bude však dvakrát větší.
Ogromny przyrost długu w budżecie na 2024. O 340 mld zł, to 9% PKB. To 2-razy więcej niż deficyt. Dług przebije 2 biliony.
— Sławomir Dudek (@DudSlaw) August 25, 2023
Prawdziwy deficyt budżetu jest większy niż te pokazane 165 mld zł. pic.twitter.com/m6Tdnj241g
Fotogalerie: - Blažkovy chvilky
Českým zákazníkům se polské ceny mohou zdát levné. Ale jak upozorňuje další polský ekonom Sławomir Kalinowski, i pro Poláky ceny rostou, a to výrazně. Vychází z dat Eurostatu. Například u cen piva jsou Poláci jednou z hodně zasažených zemí. Oproti červenci minulého roku se jim cena piva zvedla v průměru o 17,9 %. Čechům „jen“ o 10,5 %. Průměr EU je 13,5 %.
Největšího zdražení se však dočkali Maďaři s 29,4 %, po nich Rumuni s 18,2 % pak zmínění Poláci a Bulhaři s 17,8 %.
Gdy na dworze ciepło, wielu z nas wypiłoby sobie piwo...
— Sławomir Kalinowski (@Skalinskalin) August 22, 2023
O ile więcej musimy za nie zapłacić w porównaniu z zeszłym rokiem?
??w UE jego ceny wzrosły średnio o 13,5%
??w Polsce o 17,9%
??na Węgrzech o 29,4%#gospodarka #inflacja #piwo pic.twitter.com/rceul3GZKV
Kromě toho Polákům stoupla cena elektrického proudu. Ne tak jako v Česku, u kterého Eurostat uvádí zvýšení o 16,1 %, ale i zvýšení o 5,1 % oproti červenci 2022 je vysoké.
Jak zmieniała się cena energii w krajach UE w ciągu ostatniego roku?
— Sławomir Kalinowski (@Skalinskalin) August 21, 2023
??w większości krajów cena spadała, w Belgii aż o 33,2%
??w Polsce cena wzrosła o 5,1% (taki sam wzrost odnotowała Słowacja), wyższe wzrosty miały tylko Czechy i Węgry...#energia #HICP #Eurostat #inflacja pic.twitter.com/MzSnIqQR01
Kalinski také spočítal, o kolik se ceny potravin pro Poláky zvedly od roku 2015. Potraviny jako takové o 62,5 %. Z toho vejce o 82 %, maso o 64,9 % máslo o 62,5 % a mléko o 61,7 %. To jsou ovšem ještě ta menší čísla. Brambory šly oproti roku 2015 nahoru o 170 %, cukr o 162,6 % a chléb bez dvou setin o rovných 100 %.
O ile musimy płacić więcej za wybrane produkty spożywcze w porównaniu z 2015 rokiem?#inflacja #gospodarka #eurostat #HICP pic.twitter.com/CJ2jq0O7sh
— Sławomir Kalinowski (@Skalinskalin) August 27, 2023
Stejně jako Dudek upozorňuje Kalinski na pokles maloobchodních tržeb, které oproti červenci minulého roku poklesly o 4 %. Zvedl se jen prodej motorových vozidel a součástek pro ně. Jinak šel dolů prodej pali, a to o 5,5 %, o 4,2 % pak prodej nápojů a potravin. O 4,8 % se snížil prodej oblečení, ale největší pokles byl u nábytku a tisku a knih. Ty šly dolů o 11,6 % a 13,6 %.
Sprzedaż detaliczna spada...
— Sławomir Kalinowski (@Skalinskalin) August 22, 2023
W porównaniu z zeszłym rokiem, w lipcu br. odnotowano spadek sprzedaży detalicznej o 4?%
Jakich towarów kupujemy mniej? ??????#gospodarka #konsumpcja #GUS
Według GUS, w lipcu 2023 r. spadek sprzedaży detalicznej (w cenach stałych) r/r odnotowano we… pic.twitter.com/6uRw2PNO9Z
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Putin z Putimi
