Kociánová se na úvod ptala na jeho názor na způsob, jakým média informují o světě. „Někdy mě až zaráží, jak je mediální prostor často jednostranný, jak už přestává dávat možnost zaznít jiným názorům. Obzvlášť, pokud to jsou veřejnoprávní prostředky, které si platíme, kde by vyváženost měla být přítomna mnohem víc,“ odpověděl na to Šándor. Média podle něj neinformují správně. Zvláště situace v USA mu přijde šílená a BBC podle jeho názoru už také není ukázkou nezávislé a objektivní žurnalistiky.
„Lidé se mě často ptají, jak si mají vůbec vybrat, jak tomu mají rozumět, co mají číst. Já čtu denně Právo a nestydím se za to, protože jeho zpravodajství je asi nejlepší, které máme. Čtu Mladou frontu, Daily Telegraph, Kali Times, protože u nás se nedozvíte o takových „drobných“ zemích, jako je Indie a podobně,“ svěřil se Šándor a dodal, že do toho ještě zasahuje problematika fake news a hoaxů, takže nemá stoprocentní návod, jak se v záplavě informací vyznat.
Právě na boj proti fake news se ho Kociánová zeptala, zda se má, nebo nemá cenzurovat. Šándor se vyslovil jednoznačně proti. „Myslím, že je správné, když se označí popírání holocaustu jako věc, která je nepřípustná, a nějaké věci, které by měly jít mimo rámec slušnosti, a řekněme věci, o kterých lze jenom velmi obtížně pochybovat,“ dodal s prohlášením: „Nemyslím si, že vykladačem Písma svatého by mělo být Ministerstvo vnitra, nějaký odbor, který nám bude říkat, jak to je s pravdou.“
Vzpomněl, jak jednou dal rozhovor serveru Aeronet. A někdo mu kvůli tomu napsal: „Jak si dovolujete dávat rozhovor pro Aeronet?“ „Proboha, kde ten chlap vůbec bere odvahu mi něco takového říct?“ říkal si tehdy generál. „Já jsem ani nevěděl, že to je nějaký ruský fake news, nebo něco takového. Ale nakonec, když pro Aeronet řeknu nějakou svou pravdu, a oni to nějak nezcenzurovali, tak na tom nevidím nic špatného,“ poznamenal.
Kociánová se pak zaměřila na Německo a na dění v Saské Kamenici (Chemnitz). Uvedla, že šéf německé kontrarozvědky Georg Massen byl podle Gerharda Schindlera, bývalého šéfa rozvědky v Německu, vyhozen, protože svými výroky o situaci v Saské Kamenici narušil názorový monopol médií. Šándor znovu zopakoval, že je proti tomu, aby se rozvědka vyjadřovala v médiích, protože jejím zákazníkem jsou politici, kteří se jejími zjištěními mohou, ale nemusí řídit. Nicméně, politici prý udělali chybu, když říkali: „Syřané, vítejte, kdokoliv přijďte k nám. My si poradíme.“
Fotogalerie: - Chemnitz týden poté
Načež jim problém přerostl přes hlavu a média se ohla a popisovala situaci, jak politici chtěli. „Nebo mají sami nějakou vlastní restrikci. A to je přece špatně. Už dávno nevěřím tomu, že média jsou pojistkou demokracie. Tak naivní nejsem. Ale že přestávají být objektivní, to mi vadí. Nevím, kam to půjde, jestli se po nějaké spirále nevrátíme k tomu, co jsme tu už zažili. Přijde mi to tak, že moc má zájem na tom, aby média legalizovala nebo zakryla jejich špatná rozhodnutí,“ popsal Šándor svá pozorování.
Potvrdil Kociánové, že se jednalo o cenzuru „ve jménu pravdy a dobra“. „Můžeme to nazvat jakkoli. Myslím, že to není dobře. Nakonec ti lidé, kteří tam jsou, vidí, jak to vlastně je. Myslím si, že případ v Kamenici byl velmi nešťastný. Ale takových případů bylo v Německu určitě víc. Obzvlášť v době, kdy do Mnichova přicházelo dvacet třicet tisíc lidí denně, což v žádném případě nikdo nebyl schopen zvládnout tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost samotných Němců,“ tvrdí generál.
Fotogalerie: - Chemnitz
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
