Černá díra. Evropa padne a vezme s sebou USA. Jiní prý vydělají

03.10.2022 10:22 | Analýza

Po sabotáži plynovodu Nord Stream je podle irského ekonoma Philipa Pilkingtona jisté, že drahé energie budou Evropu sužovat celé roky a „není cesty zpět“. Obává se, že drahá energie povede k pádu evropského průmyslu, což způsobí depresi na úrovni Velké hospodářské krize ze 30. let. Z Evropy pak bude ekonomická černá díra a ani USA, které s Evropou čile obchodují, ze situace nevydělají. Narozdíl od skupiny zemí BRICS, které mají zdroje, výrobní kapacity i prostor, kam ještě mohou růst.

Černá díra. Evropa padne a vezme s sebou USA. Jiní prý vydělají
Foto: Repro Youtube
Popisek: Zpracování kovů - ilustrační foto

Anketa

Zvažovali byste na Hrad volbu Josefa Středuly?

50%
hlasovalo: 7618 lidí
Zatím není shoda na tom, jak těžce Evropu zasáhne konec dodávek ruských energetických i jiných surovin. Letní odhad růstu ekonomiky EU zatím v roce 2022 počítá s růstem 2,7 % a v roce 2023 s 1,5 %. Inflace by pak měla dle těchto odhadů vrcholit ještě tento rok na 8,3 % a v roce 2023 by se měla zmírnit na „pouhých“ 4,6 %. Tyto odhady ovšem vznikly ještě předtím, než došlo k sabotáži plynovodů Nord Stream 1 a 2 a také před referendy na okupovaných územích Ukrajiny, o kterých se hovoří jako o pálení posledních mostů mezi Ruskem a Západem.

Irský ekonom Philip Pilkington, proslulý kritikou obecné teorie rovnováhy, však vidí pro Evropu podstatně temnější obrázek. Podle něho se může opakovat Velká hospodářská krize (dále VHK), která nadlouho poznamenala celý svět.

Příčiny VHK se hledaly dlouho, přičemž různé ekonomické školy nabízely takové, které zapadaly do jejich pohledu. Keynesiánci si mysleli, že vláda nedostatečně podporovala ekonomiku, monetaristé viděli špatné zacházení s měnami u centrálních bank, příznivci rakouské školy zase přirozenou reakci na nezřízené utrácení ve dvacátých letech, které nemělo být bráněno v očistě trhu.

Pilkington vnímá všechna tato vysvětlení jako příliš zjednodušující a dodává, že i věhlasný ekonom Keynes by se jim vysmál. V roce 1919 totiž napsal knihu Ekonomické dopady míru (The Economic Consequences of the Peace), v níž varoval, že Versailleská smlouva povede k ekonomické depresi. Keynes byl při vyjednávání přítomen.

Tato deprese vycházela z nevyrovnaných ekonomických vztahů po první světové válce. Ta totiž úplně zpřetrhala ekonomické vazby. Jednak na domácím poli, protože ekonomiky se přeorientovaly na výrobu zbraní a válečných potřeb, ale také na mezinárodním poli, na kterém se bloky izolovaly. A místo toho, aby se vztahy znormalizovaly, tak účastníci konference udělali přesný opak a „vedli válku jinými prostředky“ a potrestali Německo nesplatitelnými dluhy. Dluhy chtěli splatit i Američané, od kterých spojenci kupovali zbraně. Místo odpuštění dluhů chtěly USA, aby byly splaceny, a to s dost vysokými úroky.

Irský ekonom tak usuzuje, že dvacátá léta byla desetiletím dluhů a dekadence, protože celý systém stál na dluhové pyramidě, která se v roce 1929 zhroutila a Evropa šla dolů s ní. S Evropou pak zkolaboval i mezinárodní obchod, který v období 1929 až 1933 poklesl o 30 %. Ekonomické problémy Evropy se pak jako rakovina rozšířily do Spojených států. A protože státy chtěly ochránit svou domácí produkci, uvalovaly cla na zahraniční výrobky.

Pilkington pak vidí opakování této situace dnes. Dluh se v západních ekonomikách kumuluje už řadu let, poslední tři roky však byly extrémní. A to jednak kvůli covidu, kdy státní rozpočet „krmil“ některé lidi při lockdownu, ale také kvůli nárůstu cen energií vzniklého z války na Ukrajině. Podle ekonoma se teď bude opakovat druhé dějství VHK, totiž pád Evropy. A to proto, protože Evropa již nemá dostatek energie pro svou ekonomiku.

„Když se Rusko na začátku snažilo Evropu plynově vyhladovět, tak to řada lidí včetně mě mohla ignorovat jako dočasný vývoj. Předpokládali jsme, že až válka skončí, tak plyn zase poteče. Ale teď bylo potrubí, které vedlo plyn z Ruska do Evropy, poškozeno ve zřejmém aktu sabotáže. A pro Evropu není cesty zpět,“ usuzuje ekonom.

A dedukuje, že s nedostatečnými dodávkami zůstane cena energií v Evropě vysoká celé roky. To bude znamenat, že se evropský průmysl stane nekonkurenceschopným a výrobci budou muset zvýšit ceny. Ale pak nebudou moci konkurovat americkým nebo čínským výrobkům, neboť ani jedna země energetickou krizí netrpí. „To evropské výrobce položí, Evropa bude krvácet důležitá pracovní místa, bývalí zaměstnanci nebudou utrácet, protože nebudou mít plat, a máme tu depresi v Evropě,“ shrnul Pilkington.

A zatímco někteří považují pád Evropy za příležitost pro jiné západní země, např. USA, Pilkington si to nemyslí. I kdyby se totiž evropská výroba přesunula na americké břehy, Evropa bude dle ekonoma „ekonomická černá díra“, jakou byla v třicátých letech. „Zkrátka, pokud se Amerika pokusí přesunout evropskou výrobu na své území, brzy zjistí, že o tyto výrobky nebude mít nikdo zájem,“ míní ekonom a poukazuje na statistiky, dle kterých v roce 2019 tvořil mezinárodní obchod 26 % HDP Spojených států (5,6 bilionu dolarů). A z toho 1,1 bilionu byl obchod s Evropskou unií. Velká část tohoto obchodu pak podle Pilkingtona vyschne. Což bude mít v USA za následek jednak nezaměstanost, která nebude cyklická, ale bude trvat, dokud bude energie v Evropě drahá, ale také nárůst nákladů u zboží, které Spojené státy nemohou dovážet odjinud.

Co udělá Evropa? Zavede cla, aby domácí produkce a zahraniční stála stejně, odhaduje ekonom. „Opět se vracíme do třicátých let, kdy bylo v zájmu každé země, aby vedla obchodní válku, ale nebylo to v zájmu celku. Noční můra,“ okomentoval pak tento vývoj.

Je tu ovšem rozdíl. V třicátých letech neměl Západ konkurenci. Rusko bylo malý hráč, Čína byla pořád agrární ekonomika a tzv. rozvojové ekonomiky (Brazílie, Indie, Jižní Afrika atd.) tehdy dělaly spoustu věcí, ale nerozvíjely se. Ovšem to už neplatí, rozvojové ekonomiky se spojují do uskupení BRICS+, které se snaží co nejvíce odloučit od západní ekonomiky.

„BRICS+ je síla, se kterou se musí počítat. Má bohaté zásoby energie – Rusko a Saúdská Arábie jsou největší producenti ropy na světě. Má přístup k primárním surovinám – Brazílie je premiant v produkci železné rudy. A má impresivní výrobní ekonomiku, která to, co je pod zemí, dokáže přeměnit na zboží v regálu: Čínu,“ varuje irský ekonom.

Navíc, pokud Západ padne do deprese, tak není vůbec jisté, že BRICS+ půjde s ním. Dle ekonoma totiž nemá stejné problémy se zadlužením a nehrozí, že by výroba skončila kvůli drahým energiím jako v Evropě. A až na lokální konflikty na Ukrajině a na Tchaj-wanu má BRICS+ ekonomiku relativně zdravou a hlavně s potenciálem dalšího růstu.

Philip Pilkongton předpovídá, že rozhodnutí pustit se do energetické války v roce 2022 bude vnímáno jako jedno z nejhorších v dějinách a přidá se k Versaillské smlouvě a obchodním válkám v 30. letech. Tedy k těm rozhodnutím, o kterých se učí, že se jich státy měly vyvarovat. Otázku, jak jsme se do této situace dostali a proč byla tak špatná rozhodnutí učiněna, nechává ekonom otevřenou pro budoucí historiky, aby ji zodpověděly, až se otevřou archivy.

 

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: kas

Ing. Zbyněk Stanjura byl položen dotaz

kolik min.financí propustí úředníků?

Dobrý den, pane ministře, mám dotaz ohledně vyhlášení předsedy vlády, který "vyslal signál" o tom ,že se bude šetřit na provozu státu a daně se proto zvyšovat nebudou.Pan Kalousek v tisku uvedl,že dle statistických údajů přijal p.Babiš kvůli EET tisíc??!! úředníků!!! Parlament schválil jeho zrušení...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hasí, hasí, ale „Harrachov“ dál hoří. Pekarová a Ukrajinky

10:21 Hasí, hasí, ale „Harrachov“ dál hoří. Pekarová a Ukrajinky

Není to pravda, ukrajinské ženy se přestěhují, až v okolí Harrachova najdou ubytování, hasí reportáž…